Na rakouském okruhu Red Bull Ring mířím do kopce do druhé zatáčky, kterou letos pilot Mercedesu Nico Rosberg tolik proslavil tím, že v ní „zapomněl zatočit“ a zbytečně ostrým soubojem pokazil sobě i týmu v posledním kole jasné dvojité vítězství. Zatímco piloti F1 tu před brzdným bodem jedou hodně přes 300 km/h, já tu mám na tachometru tak něco kolem dvoustovky.
Ale je mi to úplně jedno. Vychutnávám si mohutný zátah pětilitrového kompresorového osmiválce, jehož řev se ozývá přede mnou. Je trochu vlhko, rychlý rakouský okruh totiž od rána sem tam skrápí déšť. Provoz aut na trati ji udržuje ve stavu, kdy není vyloženě mokro, ale na suchou stopu také pomýšlet nelze. I to je mi jedno, vlastně naopak, přináší to prvek zajímavosti.
Auto, ve kterém sedím, je Jaguar F-Type SVR, 575koňová bestie s pohonem všech kol a mnoha vylepšeními oproti standardnímu F-Type R. Sám to úplně posoudit nemohu, protože na okruhu nás nejprve provezl profík právě v typu R a pak jsme dostali možnost se za vodícím vozem projet v údajně nejrychlejším sériovém Jaguaru všech dob.
I to je vlastně jedno. Brzdím do oné druhé zatáčky, (příplatkové) karbon-keramické brzdy odvádí svou práci skvěle a oceňuji jejich precizní dávkování. Je potřeba tu hodně zpomalit, tak na šedesátku, plynule zatočit a pak nebýt příliš zbrklý na plynu. V daných podmínkách je vlastně i trochu zbytečné řadit do této ostré zatáčky dvojku, osmiválec se i na třetí stupeň s řevem plynule sebere z nízkých otáček a na následné rovince, mířící pro změnu z kopce, ukazuje v horní části otáčkového spektra to nejlepší, co umí.
Už jen za ten soundtrack, který mohu s F-Type R porovnat, to stojí. Je ostřejší, řvavější a prostě lepší. Řve jako kočkovitá šelma, která se v nějakém sci-fi seriálu zkřížila s tajemnými monstry z jiné dimenze. Stejně jako tato představa dovede zvuk auta určitě mnoho lidí vyděsit, ale stejně tak u jiných vyvolá ono tak návykové dramatické chvění na zátylku.
Zvuk tohoto osmiválce je návyková droga. Čím více graduje, tím více chci tento ďábelský koncert slyšet znovu. Jasně, i v dnešní době, která auta krotí, jak může, je aut se skvělým zvukem na trhu docela dost. Ale takový charakter jako F-Type SVR jich moc nemá. Temným a hlubokým podáním mají šanci mu konkurovat snad jen ty nejbrutálnější agregáty divize AMG od Mercedesu.
Red Bull RIng Okruh dříve známý jako Österreichring a později jako A1 Ring patří od roku 2004 do konglomerátu limonádového miliardáře Dietricha Mateschitze. Ten v letech 2008 a 2009 okruh kompletně zrekonstruoval a vytvořil z něj jedenu z nejmodernějších závodních tratí v Evropě. Zázemí okruhu má doslova luxusní podobu, i proto rekonstrukce spolkla více než 70 milionů eur. Od roku 2010 hostí okruh závody vozů DTM, od roku 2014 se tu koná Velká cena Rakouska Formule 1 a od letošního roku také závody Moto GP. Vysokorychlostní okruh má od roku 1996, kdy byla původní trať zcela přepracována a zkrácena, délku 4,3 kilometru. Rekord trati tu drží Michael Schumacher, který dovedl jedno kolo zajet s časem 1:08.337. Lewis Hamilton se mu letos přiblížil s časem 1:08.411 a v kvalifikaci byl s časem 1:06.228 dokonce výrazně rychlejší. Pro porovnání, motocykl Moto GP tu drží rekord 1:24,561, zatímco F-Type SVR by okruh objel za čas okolo dvou minut. |
Ale zpátky k samotnému autu. V zatáčkách na mokru překvapuje úroveň přilnavosti, kterou toto „nadupané“ kupé disponuje. Drží neskutečně a pneumatiky hlásí hranici přilnavosti zlověstným hučením, podle toho se dá docela dobře orientovat. V daných podmínkách určitě pomáhá i pohon všech kol, který SVR dostal, ale který má přece jen takové nastavení, že více výkonu proudí na zadní kola. Takže s touto čtyřkolkou by neměl být problém zatáčky proklouzat s oblaky kouře od zadních kol, ale to v těchto podmínkách jednak nemáme dovoleno a také bych se k tomu snad ani neodvážil.
Místo toho si na vlhkém asfaltu vyzkouším druhý extrém, který i přes veškeré možné pověry není cizí v podstatě jakémukoli autu, včetně těch nejďábelštějších závodních speciálů. V téměř nekonečné páté zatáčce a navazující šestce to přeháním s nájezdovou rychlostí a SVR předvádí, jak vypadá nedotáčivost v jeho podání. Sklouzne se a pneumatiky piští, auto dává najevo, že toto se mu nelíbí. Upřímně, stejný manévr byl jen o několik chvil předtím zábavnější a bezpečnější za volantem SUV F-Pace, ve kterém jsme si trať osahávali.
SVR je k dispozici jako kupé i v provedení kabriolet
To ukazuje, že F-Type SVR na hranici svých limitů vyžaduje zkušeného řidiče, který nebude jednat zbrkle, ale naopak bude auto vodit s rozvahou. Ostatně rychlé a přímé řízení to jen potvrzuje. Stačí se ovšem držet správné stopy, poctivě dobrzdit do zatáčky a točit volantem plynule a na rychlém rakouském okruhu Jaguar F-Type SVR ukáže svou úžasnou stránku. Auto za správný nájezd, ideálně trefený vrchol zatáčky a plynulý výjezd řidiče odmění, najednou jede jako po kolejích a jakoby samo říká, že tak to bylo správně. A zrychluje s ještě větší vervou než předtím. Je to úžasný pocit.
Škoda jen, že nemůžeme porovnat, jak moc je SVR jiný oproti klasickému provedení R. Podle Jaguaru rozhodně ne o málo. Divize Special Vehicles Operations má v rámci koncernu Jaguar Land Rover na starosti v podstatě to samé, co AMG u Mercedesu, M u BMW nebo quattro GmbH u Audi, tedy tvorbu těch nejvýkonnějších aut dané značky. Ty nejlepší jaguary a land rovery tedy odteď ponesou označení SVR, které si firma jako odznak síly zvolila.
Její péče se nejprve dočkal Range Rover Sport a teď došlo na to nejlepší, co má koncern k dispozici. Výsledkem je již zmiňovaných 575 koní (o 25 více než u F-Type R), 700 Nm točivého momentu (dvacet navíc), zrychlení na stovku za úžasných 3,7 sekundy (o čtyři desetiny rychlejší) a nakonec maximální rychlost 322 km/h. Toto je podle firmy nejrychlejší sériový Jaguar všech dob. Záleží samozřejmě na metodice, ale pokud přijmeme fakt, že legendární XJ220 byl opravdu jen limitovanou edicí, mají u Jaguaru nejspíše pravdu.
F-Type SVR si mimochodem bere inspiraci z další exkluzivní série, z roadsteru Project 7, který vznikl v pouhých 250 kusech a který je odvozen od otevřeného F-Type R. Na Project 7 si jednoduše oddělení Special Vehicles Operations natrénovalo patřičné úpravy, doladilo je a v F-Type SVR vytvořilo auto, které na rozdíl od roadsteru bude schopné běžného fungování za prakticky jakýchkoli podmínek. Z Projectu 7 byly převzaty například i všemožné aerodynamické triky.
Inspirací pro F-Type SVR byla i limitovaná edice Project 7
Jaguar se tváří, že SVR má být konkurencí například pro Porsche 911 Turbo. A i když tomu tak papírově možná může být, v praxi je to úplně jiné auto. Ano, má pohon všech kol a v čisté stopě řidiče nečekaně pochválí, ale SVR je na rozdíl od Turba auto, které opravdu chce být divoké. Je to auto, které si to s chutí rozdá spíše s očekávaným Mercedesem AMG GT R s pohonem zadních kol, než s „digitální“ čtyřkolkou.
Proti těmto soupeřům by měl být nejrychlejší Jaguar levnější, cena začíná na částce 3 817 792 korun. Stejně výkonné (ale minimálně v přímce rychlejší) Porsche 911 Turbo S vyjde na více než 5,6 milionu a stávající AMG GT S je zhruba za stejné peníze jako SVR. I z tohoto pohledu je F-Type SVR chuligán, britská interpretace toho, jak má vypadat muscle-car. A to je na něm tak vzrušující.
