Nejlepší je sice v takovém počasí nejezdit vůbec, ale když už za volant musíte, buďte soustředění a opatrní. Na uklouzaném povrchu je nejdůležitější plynulost. Zapomeňte na trhavé pohyby volantem a to samé platí o zacházení s plynem. Když potřebujete plynule zpomalit, je lepší podřazovat než šlapat na brzdu.
Zatáčkou bez plynu a bez brzd
Na většinu problémových situací má řidič reagovat sešlápnutím spojkového pedálu a sundáním nohy z plynu a pak začít situaci řešit. Bez brzdění auto podstatně lépe funguje a snadněji zatáčí. Brzdění nebo přidání plynu v zatáčce totiž může v extrémních případech znamenat ztrátu ovladatelnosti. Než najedete do zatáčky, musíte už mít přibrzděno na rychlost, kterou zatáčku bezpečně projedete. Brzdit a přidávat je zkrátka nejlepší s koly rovně. A to platí za jakýchkoliv podmínek, nejen na sněhu.
A ještě jeden fígl: Když najíždíte do zatáčky, ještě než natočíte kola, lehce přibrzděte. Tím přenesete váhu na předek, zatížíte kola a auto lépe zatočí.
Na úplném ledu stačí jen lehce natočit volant, chvíli počkat a auto opravdu zatočí. Obzvláště na ledu reaguje auto na všechno se zpožděním, točit volantem a brzdit je tak třeba s předstihem. Prudké nepřerušované brzdění pomáhá jen ve chvíli, když vůz dostane hodiny. Při tom je ovšem opět nutné mít sešlápnutou spojku.
Jízdu na sněhu nezvládl v úterý řidič na Zlínsku:
Hledejte závěj, o kterou brzdit
V hlubším sněhu jezděte pomalu, ale plynule a stejnoměrně. A pokud to není nutné, nezastavujte. Když už přece jen najíždíte do sněhu, je výhodné dělat to s koly rovně.
Už ve chvíli, kdy začne vozovka klesat, je třeba myslet na to, že budete muset zastavit. Najděte si co nejlepší stopu (hlubší sníh, posypaný a neuklouzaný okraj). Důležité je velmi mírně přibrzďovat a pomalu podřazovat, klidně i na první rychlostní stupeň.
Přednost jízdy do kopce
Když auto na uklouzané silnici stále klouže a není síla, která by ho zastavila, hledejte v nouzi něco, o co se zastavit, třeba závěj nebo sněhovou bariéru u krajnice. Je lepší si jen poškrábat auto než nabourat. Pomoci vám může třeba i odhrnutý sníh, do kterého se zaboříte koly, to vás aspoň zpomalí.
Když silnice klouže, je při jízdě do kopce důležité udělat vše pro to, aby vůz nezpomalil. S plynem je však třeba zacházet velmi citlivě. Jakékoliv razantnější přidání plynu způsobí protočení kol a zastavení. Ideálním řešením je zařadit raději nižší rychlostní stupeň už pod kopcem, ve stoupání pak udržovat plyn ve stejné poloze a nezastavovat. Na silnici pokryté sněhem už se také nemusíte rozjet. Když vám nejde rozjezd na ledu na jedničku, zkuste to na dvojku.
Pro jízdu v kopcích platí nepsané pravidlo, že první jede na úzké cestě ten do kopce. Dolů se rozjede každý, nahoru to jde o poznání hůř. Někdy se to už nemusí podařit vůbec. Zkuste si pomoci ruční brzdou, můžete se pak také lépe soustředit na práci se spojkou a plynem. Ale často bude potřeba zacouvat zpátky na rovinu.
Elektroinstalace dostává zabrat
Zvláště v zimním období rostou nároky na autoelektriku. Nepouštějte stěrače, ostřikovače a elektrické ovládání oken, pokud jim brání námraza. Nemusí to totiž odnést jen spálená pojistka a zničené gumičky stěračů. Často se poškodí i koncovky přívodních kabelů či pohonné motorky. Největší zátěží jsou v mrazivém období starty za studena. Ráno nenechávejte motor běžet naprázdno, stejně se nezahřeje. Auto je je lepší zahřát plynulou jízdou. Šetříte tak motor i palivo. Motor prvních několik minut (či kilometrů) nevytáčejte do vysokých otáček. A vozy, které nemají klasický budík teploměru, ale jen kontrolku značící studený motor, rozehřívejte ještě nějaký ten kilometr po jejím zhasnutí.
Špatnou baterii prozradí pomalý startér. Prvním špatným znamením o stavu autobaterie může být už to, že startér hůře točí. V takovém případě nechte akumulátor zkontrolovat v servisu. Tam ho změří, případně dobijí. Pokud zjistí, že už to nemá smysl, rovnou vám ho vymění za nový. Vozy mohou mít problémy s kapacitou akumulátoru při krátkých jízdách a využití mnoha spotřebičů, obrovským žroutem jsou hlavně vyhřívaná sedadla. Nezapomínejte je vypínat, úplně nejhorší je, když topí naprázdno.
Auto neroztlačujte
Když auto nestartuje, protože má vybitou baterku, rozhodně ho neroztlačujte. Kdo se tak pokusí rozpohybovat auto, zničí si katalyzátor. K vyčerpanému akumulátoru tedy vždycky volejte pomoc druhého auta se startovacími kabely. K dobití baterie pak stačí ujet padesát až sto kilometrů.
Jak startovací kabely správně zapojit? Začínáme od kladného pólu (+) vybité baterie, propojíme ho s kladným pólem nabité. Druhý kabel pak napojíme nejprve na záporný pól (-) nabité baterie a druhý konec uchytíme na dobře ukostřené místo, například na blok motoru vozidla s vybitou baterkou.
„Pokud je akumulátor vadný z výroby, projeví se to do půl roku,“ říká Petr Semerád, odborník na autobaterie z českého zastoupení firmy Bosch. Pozdější závady jsou prý v naprosté většině případů zapříčiněny špatnou údržbou. Akumulátor se dostatečně nenabíjí, nebo naopak přebíjí. Nebo máte závadu na elektroinstalaci.
Tankujte plnou
Podle Milana Ernesta ze sítě servisů Bosch Car Service je další obvyklou potíží problém s palivovou soustavou. Nafta totiž při vysokých mrazech mrzne. Milan Ernest radí tankovat kvalitní naftu a mít stále plnou nádrž, aby v ní bylo co nejméně vzduchu a vlhkosti, která kondenzuje a pak mrzne. Situaci ještě zhoršuje povinně přidávaná biosložka, která tvoří při delším odstavení vozu úsady.
„Tady je každá rada drahá. Auto prostě musí jezdit,“ komentuje Milan Ernest. Na zamrzlou naftu nabízejí výrobci speciální aditiva, majitelé starých aut mohou zkusit přimíchat trochu benzinu. Rozhodně to nezkoušejte u nových moderních motorů. A rada zkušených: když jedete na hory, natankujte plnou až tam. Je totiž pravděpodobné, že tam mají naftu aditivovanou na větší mrazy než u vás „pod kopcem“.
A ještě jedna rada: paliva mějte v zimě pořád plnou nádrž. Nejen kvůli ochraně nafty před zamrznutím. Na cestě vás totiž může překvapit kolona, ve které můžete zůstat i na několik hodin. Nedávno čekali v třicetikilometrové koloně na dálnici D1 někteří až sedm hodin.
Pozor na vlhkost a nánosy sněhu
V zimě bojují řidiči s vlhkostí ve vozidle. „Sráží se nejen na skle, ale také v elektrické soustavě vozidla. Lidový recept je dát noviny pod koberečky a pravidelně je měnit,“ radí Ernest. Koberečky doporučuje ne textilní, ale gumové. „Setkali jsme se i s odvlhčovacími tabletami v kufru vozidla,“ dodává.
Pro bezpečnou jízdu opravdu nestačí vyškrábaný průzor velikosti CD disku. Stejné nebezpečí znamená třiceticentimetrová čepice na střeše. Tvoří za vámi neprůhlednou sněžnou clonu a při prvním prudším zabrzdění vám zasype kapotu do výše očí.
Při jízdě za nákladními auty si nechávejte odstup. Nevidíte totiž, jestli nemá na střeše vrstvu sněhu nebo ledu, která může spadnout. Je to masa která umí auto hodně poničit.
