1. Nejméně rizik má nákup ojetiny se zcela prokazatelnou minulostí - tj. vůz pořízený jako nový u tuzemského dealera, se servisní knížkou a případně i s doklady ze stanic technické kontroly, oprav ve značkových servisech a dalším, co může prokazatelně rekapitulovat minulý provoz.
Vůbec nejvýhodnější je starší vůz od značkového prodejce, který ho poprvé prodal, v provozu udržoval a nakonec od původního majitele vykoupil na protiúčet. Z bazarů zaslouží upřednostnit firmy, které nabízená auta zcela prokazatelně dávají prověřit.
2. U vozidla dovezeného jako jeté či havarované ze zahraničí je nezbytné zjistit, zda tam není hledané jako kradené, ale také zda souhlasí všechny okolnosti jeho dovozu do tuzemska.
Firmy, které se takovými prověrkami zabývají, by měly poskytnout odpovědi minimálně na otázky, zda vozidlo skutečně bylo přihlášeno v zemi, odkud se do Česka podle informací prodávajícího či dovozce dostalo, zda v té zemi bylo odhlášeno z provozu a proč.
Teprve když vše souhlasí a logicky navazují také dovozní a celní formality v tuzemsku, lze o koupi takového vozu uvažovat, zatímco sebemenší nesrovnalost by měla být důvodem ke ztrátě zájmu. Opět je dobrá servisní knížka.
3. Při koupi ojetiny je nezbytné začínat od dokladů. Přednost zaslouží vůz s originály, zatímco duplikáty často maskují pohnutou minulost auta, či dokonce podvod.
Pozor na přepisování, gumování a jiné úpravy. Každou změnu musí v dokladech stvrdit kulaté razítko a podpis. Pryč od vozidla bez českých dokladů.
4. Identifikační znaky - čísla motoru i karoserie - musí do detailu souhlasit a nebudit podezření úpravy jak v samotném čísle, tak v jeho umístění a upevnění na vozidle. Identifikační číslo bývá u některých aut až na 30 místech.
Také z označení oken, plastových a některých dalších dílů lze vyčíst, zda vůz není sestaven z několika jiných, třeba zrovna kradených.
Většina plastových dílů (například nádobka chladící kapaliny nebo kapaliny do ostřikovačů) je označena rokem výroby, který by měl souhlasit nebo být o málo starší, než je rok výroby vozu.
5. Neuškodí prohlídka vozu vytipovaného ke koupi ve značkovém servisu, kde nejenom zhodnotí technický stav, ale také odhalí případné už zmíněné přestavby.
Oficiální dovozci jsou schopni z čísel motoru a karoserie zjistit, kde auto bylo poprvé prodáno a zda skutečně z továrny vyjelo tak, jak se nyní k prodeji nabízí.
6. Výhodou je, když prodávající k autu dává originální klíče. Ty výrobce původně dodal minimálně dva.
7. Pokud není seriózním dokladem ze značkového servisu potvrzeno, že zámky vozu byly vyměněny v souvislosti se ztrátou klíčů nebo s nákupem jetého vozu, což někteří odborníci doporučují, je dobré pátrat dál.
Třeba po tom, zda nejsou poškozeny či vyměněny díly dveří, palubní deska, skříňka zapalování, kabeláž a podobně.
8. Pozornost zaslouží i osobnost prodávajícího. Ideální je seriózní člověk a první majitel vozu nebo už zmíněný značkový dealer. Samozřejmostí by měla být písemná kupní smlouva s ověřenou identitou prodávajícího a podpisy účastníků obchodu.
9. Nezajímat se o podezřele laciná vozidla, nevěřit na nabídku mimořádně výhodné koupě. Záhadná jsou auta, která během krátké doby vícekrát změnila majitele.
10. Pozor na koupi vozů z nesplacených leasingů. Ty se mohou týkat i starých ojetin v současnosti kupříkladu i ročníků 1988.
11. K dispozici je i internetová databáze odcizených vozidel, která má však svá pro i proti:
|
klady |
zápory |
| * informace jsou k dispozici okamžitě a zdarma | * zahrnuje pouze vozy odcizené v Česku za poslední tři roky |
| * podněcuje další zájem o minulost vozu | * má jen přísně informativní charakter |
| * tipuje zfalšovaná čísla, nabízí jejich kombinace | * je aktualizována jen jednou denně a pouze v pracovních dnech, čímž se liší od operativní policejní evidence |
| * dává lidem rychlou možnost zjistit, zda vůz opuštěný v jejich okolí není kradený | * přispívá k informovanosti zlodějů o tom, zda už krádež vozu byla zjištěna |
 Podle policie tvoří desetinu zlodějů profesionálové, kteří překonají i sebelépe zabezpečené vozidlo |
