|
Poklady Krakonošovy garáže |
| *Když je off-road v úzkých, přichází čas pásů ...ČTĚTE |
| *Sněžný kamion, který seká trávu ...ZDE |
Upravují i povrchy ledových kluzišť - ty vymyslel Ital Zamboni, po němž se dodnes jmenuje největší výrobce těchto vysoce specializovaných strojů.
V našich končinách jsou ale nejznámější rolby sněžné - svahy českých hor jich totiž brázdí kolem tisícovky.
A jak ta tajemná věc, která vyjíždí až za mlhavého soumraku, vlastně funguje?
To popisují pánové Miloslav Hromas a Tomáš Kos, kteří se starají o sjezdovky Skiareálu ve Strážném s pomocí staršího stroje Kässbohrer PistenBully 270.
"Naše rolba parkuje mezi pracovními směnami přímo u sjezdovky, kde je připojena ke zdroji napájení, které ji udržuje na stálé provozní teplotě. Je to nezbytnost také proto, že v motoru chybí žhavení.
Nastartujeme, zkontrolujeme celistvost a napnutí pásů, těsnost a tlak hydraulického okruhu a funkčnost všech součástí.
Pak si sundáme péřovky a rukavice, protože v dobře izolované kabině je teplo, nechybí ani CD přehrávač. Usadíme se do hlubokých anatomických sedaček a vyrazíme..."
Vše se na rolbě hýbe s pomocí pístů a hydrostatických motorů, poháněných agregátem velkého hydraulického čerpadla a silného vznětového motoru.
Z toho plyne i zcela specifické ovládání - plynový pedál slouží k regulaci otáček dieselu, ovšem rychlost jízdy a také síla záběru se reguluje potenciometrem tak, aby se nezatížená rolba pohybovala ekonomicky s nízkými otáčkami motoru.
Brzdový pedál není potřeba, protože z přibližně dvacetikilometrové rychlosti, které jsou rolby schopny dosáhnout, zastaví prakticky na místě po uvolnění plynového pedálu, s čímž případně pomůže samočinná kotoučová brzda v rozvodovce. Po zastavení se pouze zatáhne zajišťovací brzda.
|
Už v dřevních dobách vypadaly sněžné samohyby nekonvenčně - jednou jako autobus, jindy jako traktor, či vozidlo mimozemského původu, dnes už výrobci chodí k renomovaným designérům. Prinoth se například chlubí designem od Pininfariny, francouzské Bombardiery zase připomínají spíše závodní speciály, než pracovní stroje. |
Změna směru se děje buď volantem, nebo joystickem; starým tankistům známé rajčáky, kterými se ovládala rychlost každého pásu zvlášť, měla naposledy rolba Lavina.
Vše se ovládá drobnými pohyby, řízení moderní rolby je neskutečně citlivé. Pouhá čtvrtotáčka volantu stačí k tomu, aby se mohutný stroj začal točit na místě, k zatáčení tedy stačí opravdu drobné vychýlení.
Motorističtí fajnšmekři tomu říkají strmé a komunikativní řízení.
V noci je vidět téměř jako ve dne díky sadě výkonných světlometů, kterých bývá osm i více, nezřídka s xenonovými výbojkami. Nechybí samozřejmě bodový světlomet, tzv. hledáček a také pracovní světla k vizuální kontrole zadní frézy či dalších systémů.
| Rolba může vyjet na místní komunikaci na nezbytně krátkou dobu po ohlášení a s doprovodem. Dopravní policisté ji mohou zastavit pouze na silnici, na sjezdovky a běžkařské tratě jejich pravomoce nedosáhnou. Pro její řízení je třeba být držitelem řidičského oprávnění. U strojů do 7,5 tuny celkové hmotnosti se musí rolbista prokázat řidičákem skupiny T, od 7,5 tuny pak C. |
Dále nezbytný oranžový maják a dokonce i ukazatele směru, ačkoliv na silnici potkáte rolbu jen zřídkakdy.
Přes zdánlivou nezastavitelnost rolba neprojede všude a zejména příliš strmý svah se jí může stát osudným. Proto i přes jednoduché ovládání (základní jízdu zvládne naprostý laik po cca desetiminutové instruktáži) musí mít rolbař zkušenosti a také cit pro sníh. Kromě terénu musí sledovat i teploměr a vyhýbat se zrádným místům s hlubokým prašanem. "Vytáhnout zapadlou rolbu totiž není nic jednoduchého!" dodává rolbař Miloslav Hromas.
Pro úpravu extrémních svahů - například černých sjezdovek nebo doskočišť pod skokanským můstkem - existují i tzv. navijákové rolby.
Ty se kromě klasického pohonu zároveň přitahují za přibližně kilometr dlouhé, pevně ukotvené ocelové lano mohutným otočným navijákem, umístěným za kabinou. Díky němu mohou snadno pracovat i na více než 100% stoupání, jen posádka se musí na zpáteční cestě pevně držet...
"Samostatnou kapitolou je práce s radlicí při prvotní úpravě lyžařských terénů. Je to asi nejnáročnější úkol." říká Tomáš Kos.
 |
| Rolby nejezdí jen po sněhu. Pohled na rolbu vyrábějící za sebou varhánky si mohou užívat i národy, které znají sníh jen z vyprávění. Kässbohrer vyrábí písečnou rolbu, která vyhlazuje plážové radovánky v přímořských letoviscích. Dvoumístný stroj, který má narozdíl od zimní sestřenice čtyři kola, se umí díky kloubové konstrukci prosmýknout mezi slunečníky, vyhladí a vysmýčí tak každý kout pláže. |
"V členitém terénu je třeba neustále upravovat polohu a pozici radlice, aby se nezaryla zbytečně hluboko. Upravuje se natočení, záklon a zdvih, sníh ukrajuje masivní spodek s ozubením, samotnou masu sněhu potom hrne vrchní část, upravená do podoby jakéhosi koše."
| Rolba je původně název švédské firmy, která od roku 1973 vyráběla vozidla, která umí jezdit na sněhu a ledu. Na první rolby však narazíme už mnohem dříve. První vozidlo pro úpravu sněhu si nechal v roce 1927 patentovat Carl J. Eliason z Wisconsinu. Joseph-Armand Bombardier postavil ve svých 23 v roce 1930 první pásové vozidlo ovládané přibrzďováním jednotlivých pásů. V roce 1937 přišel s předchůdcem rolby , která se ovládala natáčením lyží umístěných před pásy. V roce 1942 založil pan bombardier fabriku na výrob sněžných vozidel. O pět let později přišel s dvanáctimístným sněžným autobusem. Primárně určeným pro armádu. V roce 1962 představil italský konstruktér Ernst Prinoth první italskou rolbu označenou P60. Do Československa byla pravděpodobně první zahraniční rolba dovezena prostřednictvím PZO MOTOKOV v roce 1974 pro TJ SPARTAK Rokytnice nad Jizerou. Byla to rolba PistenBully od Kässbohreru. |
 V noci je vidět téměř jako ve dne díky sadě výkonných světlometů, kterých bývá osm i více, nezřídka s xenonovými výbojkami. |
 Rolba drtí pod pružnými pásy z odolné pryže a hliníkových lamel ledové boule a před sebou hrne na radlici velký buben sněhu |
 Fréza vzadu vyrábí měkký „manšestr“, kvůli kterému si každý lyžař rád přivstane a je na sjezdovce mezi prvními. |
 Rolba spotřebuje za hodinu provozu 10 - 25 litrů nafty |
 Rolba se ovládá drobnými pohyby, řízení je neskutečně citlivé. |
 Vše se na rolbě hýbe s pomocí pístů a hydrostatických motorů, poháněných agregátem velkého hydraulického čerpadla a silného vznětového motoru. |
 Rolbu Kässbohrer PistenBully 270 pohání motor Cummins s objemem 8270 ccm o výkonu 280 koní. |
 Rolba – jméno výrobce i obecné pojmenování v jednom. Rolby potkáváme často, líbí se nám, moc toho o nich ale nevíme. |
 V členitém terénu je třeba neustále upravovat polohu a pozici radlice, aby se nezaryla zbytečně hluboko. Upravuje se natočení, záklon a zdvih. |
 I přes jednoduché ovládání (základní jízdu zvládne naprostý laik po cca desetiminutové instruktáži) musí mít rolbař zkušenosti a také cit pro sníh. |
 U nás převažují, zejména v menších lyžařských střediscích, zachovalé starší stroje, koupené jako použité. I za obstarožní bazarové modely se ale běžně platí přes milion. |
 Zkušený rolbař se pozná podle rovného a celistvého "manšestru" |
 Přes zdánlivou nezastavitelnost rolba neprojede všude a zejména příliš strmý svah se jí může stát osudným. |
 Kromě terénu musí rolbista sledovat i teploměr a vyhýbat se zrádným místům s hlubokým prašanem. |
 Rolba Kässbohrer PistenBully 270 upravuje dráhu běžkařům |
 Potok není pro rolbu překážkou |
 Rolba Kässbohrer PistenBully 270 |
 S úpravou sněhu rolbě pomáhá hydraulika - tlakový olej pohání pásy, frézu, naviják, i hýbe radlicí. |
 Rolba hýčká řidiče sedačkami, za které by se nemusely stydět ani sportovní auta |
 Rolba může vyjet na místní komunikaci na nezbytně krátkou dobu po ohlášení a s doprovodem. Dopravní policisté ji mohou zastavit pouze na silnici, na sjezdovky a běžkařské tratě jejich pravomoce nedosáhnou. |
 Pouhá čtvrtotáčka volantu stačí k tomu, aby se mohutný stroj začal točit na místě, k zatáčení tedy stačí opravdu drobné vychýlení. Motorističtí fajnšmekři tomu říkají strmé a komunikativní řízení. |
 |
