Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: BMW

Jak si při zimním startování nezničit motor

  • 240
Zahřívat motor před domem, nebo klidnou jízdou? Odborníci jednoznačně doporučují to druhé. Šetříte tak motor i palivo.

Jak se správně budí motor? Volnoběhem, pomalým dávkováním plynu, anebo protočením ručky otáčkoměru až do červeného pole? Jak zacházet s motorem v zimních měsících, zjišťovali redaktoři renomovaného německého automagazínu AutoBild.

Máme si dělat se zahříváním motoru starosti? Vývojář motorů Mercedesu Leopold Mikulic pro AutoBild říká, že  moderní motory vydrží sešlápnutí plynu na podlahu hned po otočení klíčkem. I přesto je lepší být opatrný. Motor a jeho vnitřní části jsou vyrobeny z rozdílných materiálů a mají různou velikost. Po nastartování se tedy zahřívají rozdílným tempem a také se odlišně roztahují.

Čím intenzivněji šlapeme na plyn, tím rychleji se písty zahřívají a také se více roztáhne materiál, z něhož jsou vyrobeny, vysvětluje AutoBild. Oproti tomu se válec, navíc obklopený vodním chladicím pláštěm, zahřívá méně. To může vést k tomu, že píst se "nevejde" do válce, varuje německý časopis.

Rýhy ve stěnách válců, které při dření pístu vznikají, můžeme často najít už u nových vozů, které mají za sebou mnoho studených startů a jezdí hlavně na krátké vzdálenosti.

Evropská komise k tomu ve svých doporučeních pro ochranu životního prostředí dodává: "Snažte se vyhnout krátkým cestám autem, protože spotřeba paliva a emise CO2 jsou nepoměrně vyšší, když je motor studený."

S klesajícími teplotami by o motor měli projevit zájem především majitelé aut s dieselovým pohonem. V létě jedna dvě špatně žhavící svíčky nemusí znamenat problém, ale jakmile teplota klesne pod deset stupňů, diesel už nemusí naskočit.

Opatrně na plyn
Dalším citlivým místem je těsnění hlavy válce. Hlava je většinou vyrobena z hliníku, takže se zahřeje rychleji než litinový blok motoru. Mezi hlavou válce a blokem motoru je těsnění, které musí vyrovnat relativní pohyb mezi oběma velkými motorovými částmi. A musí také vydržet vysoké tlaky, píše AutoBild.

Nesmíme také zapomenout na mazání, upozorňuje německý časopis. Studený olej se jen velmi obtížně dostává k potřebnému místu, aby jej promazal. Než se dostane, kam má, může to trvat až deset vteřin. Během této doby běží stykové plochy nasucho. U řídkých olejů 0-W-30 nebo 0-W-40 je situace o něco lepší, ale při teplotě pod nulou už také nejsou řídké jako voda, upozorňuje AutoBild. Optimální mazací vlastnosti má motorový olej teprve při teplotě 80 °C.

Než mazivo dosáhne své provozní teploty, trvá to asi dvacet kilometrů. U aut s velkým množstvím oleje se může stát, že se při krátké jízdě do práce na optimální teplotu ani nezahřeje. Podle zkušeností redaktorů AutoBildu je prý úplně jedno, zda je zapnuto či vypnuto topení.

Pár sekund volnoběhu, poté se normálně rozjet
Jak by tedy mělo šetrné studené startování vypadat? Okamžitý rozjezd vyřaďme, opotřebení motoru je v tu chvíli nejvyšší. AutoBild doporučujeme místo rychlého odjezdu tento postup: nastartujte motor, ale nevytáčejte jej. Nechte běžet pár sekund na volnoběh a pak se úplně normálně rozjeďte. Brzy přeřazujte na vyšší stupeň, otáčky motoru mezi 2 000 a 2 500 jsou pro něj po ránu úplně dostačující.

V radách Evropské komise ještě najdeme další argument, proč nezahřívat motor u stojícího auta zaparkovaného před domem: "Množství paliva, které zahříváním spotřebujete, když auto stojí, je větší než množství, které spálíte při zahájení cesty se studeným motorem."

,