Pavel Kožíšek je se svým vozem spokojený.
Při výběru kladl důraz hlavně na velikost zavazadlového prostoru a variabilitu interiéru.
„Je to doslova kouzelnické auto. Dá se do něj naskládat skoro všechno a navíc má spoustu chytrých schránek a kapes, kam můžete schovat řadu věciček. To jako kouzelník musím ocenit,“ říká.
Renaulta jste kupoval nového?
Pořídil jsem si ho už mírně ojetého. Mně se nové auto ani moc nevyplatí. Jakmile do něj začnu nakládat rekvizity, vůz dost trpí. Já auto nemám na parádu, ale jako dopravní prostředek na přemisťování osob a nákladu. Tomu odpovídá i způsob, jakým auta vybírám. Třeba motorům vůbec nerozumím a v autosalonu jdu rovnou otevřít kufr.
Když jste scénika kupoval, o něčem jiném jste neuvažoval?
Protože se v autech opravdu moc nevyznám, vzpomínám si jen na Opela Zafiru. Pak jsem zvažoval ještě nějakou japonskou značku. Myslím, že to byla Toyota. Nakonec mě ale nejvíc zaujal právě scénic. Líbil se mi a hlavně splňoval všechno, co jsem potřeboval. Teď už ho mám pátým rokem.
To není moc obvyklé. Lidé ze showbyznysu mění vozy častěji...
Neměl jsem důvod ho měnit. Jezdí dobře. Asi mám v tomhle směru štěstí, ale kromě běžných věcí se na něm za celých pět let nemuselo vyměňovat vůbec nic. A to přitom ročně najedu okolo padesáti tisíc kilometrů. Letos na podzim ale s těžkým srdcem chystám obměnu.
A už máte něco vyhlédnuté?
Začínám se pomalu rozhlížet po nabídce automobilek. Rozhodně zůstanu v kategorii větších rodinných vozů. Líbí se mi Opel Zafira nebo Citroën Picasso. Jenže ten se mi zdá o něco menší. Je ale možné, že zůstanu věrný značce i modelu a pořídím si novou generaci Renaultu Scénic.
Jaký jste řidič?
Jsem šofér, který se bojí. Ještě během studia na vysoké škole jsem měl nehodu a od té doby jezdím velmi klidně. Když jedeme s divadlem na zájezd, jako řidič mám v souboru nálepku černého Petra. Všichni totiž vědí, že se mnou pojedou nejdéle.
Nebudu ale tvrdit, že jsem svatý. Jsou i okamžiky, kdy jezdím rychleji. Zrovna nedávno jsme namísto do Českých Budějovic jeli na představení do Brna. Chybu jsme zjistili až na stodvacátém kilometru. Během bleskové cesty do Budějovic mě kolegyně za volantem nepoznávaly (smích).
Jaké vozy jste vystřídal?
Měl jsem celkem čtyři. První byla Škoda Favorit, pak Škoda Felicia, maličký Peugeot 206 a nyní Renault Scénic.
Máte nějakou oblíbenou barvu vozu?
Z bezpečnostních důvodů jsem se vždy snažil dávat přednost světlejším odstínům. Jako kouzelníkovi by se mi samozřejmě líbilo černé auto, ale světlejší barva je zkrátka lépe vidět. I z toho důvodu svítím po celý rok. A je dobře, že už by to snad mělo být povinné pro všechny.
Mluvil jste o nehodě. Co se přihodilo?
V dešti jsem přijížděl ke křižovatce a v rychlosti jsem přes stěrače kouknul na semafor, kde ještě svítila oranžová. No a pak už přišla jen velká rána. Problém spočíval v tom, že ty semafory nebyly zapnuté a oranžová jen problikávala. A já jsem jel bohužel po vedlejší. Tatínkova Škoda Favorit byla sice na odpis, ale naštěstí se to obešlo bez vážnějších zranění. Život mi zachránily bezpečností pásy. Od té doby po všech pasažérech v autě vyžaduji, aby byli připoutaní a syna vozím zásadně v autosedačce.
Se svým představením často míříte do zahraničí. Pohybujete se tam autem?
Většinou jako pasažér v taxíku. Ale například v Japonsku je to oproti Praze zážitek. Řidiči tam nosí uniformu, bílé rukavičky, dveře se vám otevírají samy... Úžasné bylo i to, že jsme přesně věděli, kolik budeme platit. Tady jedete jednu trasu a může se vám stát, že jeden taxikář bude chtít tři stovky a druhý dvakrát víc.
Jezdíte na motorce?
Na tohle jsem trošku srab. Kdysi jsem měl malinkou motorku, ale i na té jsem se vymáznul. Otočím se, když kolem mě nějaká pěkná mašina projede, ale to je asi tak všechno.
Co byste na českých silnicích změnil?
Proti předpisům nic zásadního nemám. Jen bych chtěl jezdit na lepších silnicích. Ty jsou u nás v žalostném stavu.
Jaké máte zkušenosti s dopravní policií?
Na policii si nemůžu stěžovat. S mým stylem jízdy problémy s dodržováním maximální rychlosti nemám. Kamenem úrazu je spíš parkování. Skoro všude v Praze se místo špatně hledá a obtíže občas nastanou i na zájezdech. Obzvlášť když přijedeme někam, kde to neznáme.
 OPATRNÝ ŘIDIČ Zaviněná nehoda donutila Pavla Kožíška zpomalit |
