Značce aut bývám věrný, říká herec erec a moderátor.
Jan Čenský má rád svižnou jízdu. Rychlostní rekordy za volantem automobilu však neláme.
Co vás dovedlo k Hondě Accord?
Jsem dost konzervativní, a proto dlouho zůstávám u jedné značky. Na Hondu mě upozornil kamarád z Vancouveru, který mi řekl, že má výborný dieselový motor. Tak jsem se na accorda podíval, a dokonce mi umožnili, že jsem s ním dva dny mohl jezdit. A po dvou dnech jsem věděl, že ho chci.
O kombi jste nepřemýšlel?
To už je moc dlouhé auto. Kratší verze se mi líbí víc. Kombíků se ale nezříkám. Určitě dávám přednost pětidveřovým autům, kam naskládám všechno, co potřebuju. Na převážení hlavně různého sportovního náčiní mi slouží Nissan X-Trail.
Pokaždé kupujete nové vozy?
Dlouhou dobu jsem jezdil v ojetých. Teprve asi před dvěma lety jsem si koupil nového nissana. A je to příjemnější. U ojetého auta jsem vždycky přemýšlel, co všechno prožilo, občas mě i nějaký skrytý problém vyšplouchl. U nového automobilu to řešit nemusím. Přesně vím, co má za sebou.
Nakupoval jste v bazaru?
Většinou to bylo od někoho na základě doporučení známých. Já sám se v tom moc nevyznám a k bazarům moc velkou důvěru nemám.
Jaké vozy jste vystřídal?
Začal jsem maličkým Fiatem 600, pak jsem přešel na modernější a hranatější model 127. Těch jsem měl celkem asi pět. Následně jsem přešel k renaultu a k volkswagenu. To bylo období golfů. Poté už jsem zamířil k Japoncům. Nejdřív byl Nissan, teď Honda.
Líbí se vám současný Volkswagen Golf?
Moc. Pěkný je i moderní Volkswagen Beetle. Co mám ale hrozně rád, to je nový Mini Cooper. Jenže to je tak pro syna.
Je ještě nějaké další auto, za nímž se otočíte?
Je jich víc, ale finančně na ně nedosáhnu. Líbí se mi audiny. Třeba allroad, to je auto pro mě. Zajímavý je i Nissan Murano nebo Volkswagen Touareg.
Na probíhajícím frankfurtském autosalonu se projevil nástup čínských aut. Koupil byste si vůz z této země?
Dělal jsem pořad o autech a pamatuji si na jedno z prvních korejských aut značky Daewoo, které se k nám začalo vozit. To zpracování vážně nebylo dobré. Proto bych do čínského auta určitě nešel. Tomuto národu víc věřím v elektronice. Věřil jsem jim ještě v jídle, ale to teď skončilo.
Co říkáte na ceny pohonných hmot?
Tohle moc neřeším. Jezdit zkrátka musím. Dávám si jen pozor, na jakou čerpací stanici jedu. Netankuju na těch neznačkových, kde si nejsem moc jistý kvalitou toho, co prodávají.
Jste neodmyslitelně spojený se soutěží Miss. Co říkáte na ženu za volantem?
Mám je radši než chlapy za volantem kamionu, případně rychlého auta. Ženské nejsou soutěživé a zákeřné. Navíc pro ně mám slabost, tak jim nějakou tu chybu dokážu prominout. Je spousta žen, které řídí lépe než chlapi.
Máte patnáctiletého syna. Nechce, abyste mu koupil motorku?
Zatím ne. Uvidím, jak dlouho mu to vydrží. Doufám, že nepotká spolužáka s mopedem. To by mohly nastat problémy.
A jak jste na tom s motorkami vy?
Já jsem měl za hluboké totality babetu. Už to stačilo k tomu, aby z vás byl velkej frajer. V současné době mám pocit, že do Prahy už je motorka nutnost. Nerad jezdím do centra a třeba skútr pohyb v ulicích usnadní. Velkých motorek se ale bojím. I u nás v rodině způsobila neštěstí.
Zúčastnil jste se nějakých motoristických závodů?
Jezdil jsem třeba na motokárách. Závodní ambice ale nemám. Mě sice baví rychlost, jenže bez motoru. To znamená, že jezdím na lyžích, létal jsem na rogalu, v létě dělám windsurfing.
Co říkáte na bodový systém?
To je velmi špatné. Alespoň pro mě. Snažím se jezdit plynule a pozorně, jenže mám problémy s rychlostí. Neznamená to ale, že pořád jezdím dvě stě za hodinu. Jednou jsem zkusil jet striktně podle předpisů a byl jsem za blbce. Ostatní na mě blikali, troubili, předjížděli mě... Předpisy upravující rychlost beru spíš informativně.
Jak tedy vycházíte s policisty?
Občas na ně narazím, ale naštěstí se nevídáme moc často. Špatné zkušenosti mám spíš s policistkami. Jedna mě zastavila a jako první slyším: „Pane Čenský, jestli si myslíte, že budu mírná, tak to se teda mýlíte.“ Tak jsem odpověděl, že klidně tvrdá být může. Že to je v pořádku...
Pak mi jednou v půl třetí v noci v obci naměřili devadesátku. Policista stanovil pokutu na tisíc korun, tak jsem zkoušel, jestli by to nešlo trošku snížit. On se podíval do dokladů a povídá: „Á Čenský. Princ. Moje žena vás má ráda.“ Tak jsem si v duchu říkal, že to vypadá dobře. Jenže on dodal: „Ale já ne. Dáte mi tisíc korun.“
Jaké byly vaše začátky za volantem?
Kromě autoškoly jsem absolvoval rodinnou výuku s tátou. Naštěstí byl naprostý kliďas, což mu zůstalo dodnes. Když jsem jel rychle, nemluvil. Jen významně periferně sledoval mě a tachometr, což bylo jasným impulzem k tomu, abych hodně rychle ubral plyn.
Ale neřekl ani slovo. Můj otec je přesně ten typ řidiče, který ostatní dohání k šílenství. Naprosto dodržuje předpisy. V praxi to vypadá tak, že i když předjíždí kamion, nejede víc než devadesát za hodinu.
Sledujete motoristický sport?
Dívám se na formuli 1. To mě baví. Poslední roky to byla sice nuda, ale situace se změnila. Teď mě občas překvapuje Michael Schumacher, kterého si jako pilota hodně vážím. Myslel jsem, že je to pan profesor, kterého nic nerozhodí, ale letos mu nervy párkrát ujely. Taky se mi líbí Pablo Montoya.
Snažím se jezdit pozorně, ale přiznávám: mám problémy s rychlostí
 Jan Čenský si teprve nedávno domů přivezl novou Hondu Accord. V jeho garáži tak parkuje už druhý japonský automobil. Tím prvním je Nissan X-Trail. |
