Co na tom, že si týnecká fabrika pouze navrhla vlastní design plastů a v Číně si objednala hotový motocykl s konstrukcí i motorem okopírovaným od Hondy?
Nová Jawa 350 OHC natolik šikovně využívá typické „jawácké“ tvary, že vypadá naprosto autenticky a na jejím původu příliš nezáleží. Po pár stovkách kilometrů v sedle můžu potvrdit, že zdařile navazuje i na jízdní vlastnosti posledních vyráběných dvoutaktních třistapadesátek (model 640) se všemi jejich přednostmi i neduhy.
Globalizace je nemilosrdná a na vývoj úplně nového motoru a moderního podvozku už v dnešní době mají know-how a prostředky jen největší značky.
Velký čínský koncern Shineray před pár lety okopíroval japonskou Hondu CB400 a začal ji pod různými značkami a úpravami nabízet ve světě. Například ve Francii identickou motorku koupíte jako Mash, v Polsku jako Romet, v Anglii jako Elstar a dokonce třeba i v Austrálii pod značkou Nemesis.
Společnost Jawa šla o krok dál a u čínského výrobce si objednala povedený design, který zdařile odráží typické znaky z historie českých jawiček. Po vybalení z kontejnerů pak v Týnci už jen nasadí svoje chromované boční kryty nádrže a nová čtyřtaktní „třipadina“ s moderním vstřikováním a povinným ABS podle evropských směrnic je na světě. Shodný konstrukční základ vynikne porovnáním následujících tří snímků.
Jawa 350 OHC
Shineray XY400-2
Honda CB400
V klasickém stylu předchozích jawiček je kromě charakteristické jasně červené barvy i šroubovací víčko nádrže, příplatková našlapávací páka jako doplněk k elektrickému startéru nebo zadní bubnová brzda. A samozřejmě drátová kola, i to stojí za zmínku v době, kdy jsou u standardem lité ráfky.
Celý stroj působí jako poměrně malá motorka a přitom je ještě o pár centimetrů větší než předchozí dvoutakty 350 z dob socialismu. Důvodem je o něco nižší profil a hlavně fakt, že v osmdesátých letech byla třistapadesátka největší motorka, kterou jste na silnicích mohli potkat. V dnešní době, kdy litry už pomalu patří mezi střední třídu, prostě označení „velká motorka“ už patří jiným strojům.
JAWA 350 OHC v číslech
|
V dnešních trendech LCD přístrojovek potěší klasické dva budíky tachometru a otáčkoměru s decentním digitálním počítadlem kilometrů. Trochu nedotažené jsou jen osazené kontrolky – každá svítí jinak intenzivně a zrovna ta nejsledovanější, kontrolka neutrálu, skoro není vidět.
Také zrcátka na dlouhých tenkých stopkách působí trochu exoticky a stroji by slušely klasické masivnější jawácké. Na moderní dobu ukazuje čirý světlomet i moderní přepínače na řídítkách, naopak uspořádání nebo alespoň přichycení změti kabelů a hadiček k řídítkům výrobce moc péče nevěnoval. Ale celková kvalita zpracování vůbec není špatná. Záleží na úhlu pohledu: v porovnání s moderními evropskými „malorážkami“ neobstojí, ale proti předchozím dvoutaktům Jawa je podstatně lepší.
Start
Doby složitého startování a laborování se sytičem podle okolní teploty už jsou dávno pryč, nový stroj díky elektronickému vstřikování chytá na první zatočení startéru. Ozve se tlumené vrčení a mašina je okamžitě připravená vyrazit. Už na prvních metrech je znát překvapivě lehké ovládání, nová jawa je pocitově lehoučká jak stopětadvacítka a díky velkému rejdu a vysokým a úzkým kolům je kličkování mezi stojícími auty před semafory hračka. V porovnání s předchozími dvoutaktními třistapadesátkami je sedlo o poznání níže a řízení je o něco jistější. Bohužel podobný konstrukční základ se starými jawami, tedy poměrně slabý kolébkový rám, brzy prozradí své limity a ve větších rychlostech přestává stíhat.
Celá motorka za jízdy působí dojmem, že do stopětadvacítkového rámu původní konstruktér namontoval velký čtyřstovkový jednoválec a tu a tam něco málo vyztužil. Při proplétání ve městě se lehoučká konstrukce a obratnost hodí, ale za městem nad 100 km/h už řízení není tak jisté a v zatáčkách se motorka mírně kroutí a nechá se rozhodit nerovnostmi. Vlastně stejně jako předchozí dvoutaktní modely vyráběné po revoluci. Odpružení je přitom výborně dimenzované na české silnice, obstojí i na polní cestě, kdy s lehkostí přeplave i větší výmoly. Než za sebe posadíte spolujezdce, je nutné přitáhnout předpětí zadních pružin, jinak se na větších dírách ozvou dorazy.
Vzduchem chlazené srdce má dvoutaktní hlas
Čtyřstovkový jednoválec má maximální výkon 27,5 koní při 6 500 ot/min a točivý moment 30,6 Nm, tedy hodnoty zhruba srovnatelné s předchozími dvoutaktními třistapadesátkami (23 koní a 32 Nm). Ale pocitově má nesrovnatelně více síly ve středních otáčkách. Zatímco dvoutakty uměly zatáhnout až po vytočení motoru, nový čtyřtakt umí pořádně zabrat už uprostřed.
Japonské a evropské značky sice v dnešní době dokážou ze sportovně laděných jednoválců tohoto objemu vyždímat klidně i 44 koní, ovšem při použití kapalinového chlazení. Vzduchem chlazený motor v Jawě 350 OHC je o něco starší konstrukce a to nejlepší ze sebe vydává v rozmezí 5 - 6 tisíc otáček, kdy dokáže mohutně zatáhnout a s lehkou motorkou svižně předjet courající se auta. A světe div se, z výfuku při přidání plného plynu najednou jde hodně podobný bručivý zvuk jako na předchozích dvoutaktech.
Na dálnici umí motor vyhnat ručičku otáčkoměru na solidní stotřicítku, ale to už je motor pocitově dost přetočený a o slovo se přihlásí vibrace do rukou a do stupaček. Také řízení už je trochu nejisté a motorka si to šněruje ze strany na stranu.
Mnohem rozumnější je sjet na okresky a užívat si rychlosti kolem stovky, na které jsou také dimenzovanané rám, řízení a vlastně i pětistupňová převodovka. Ta má sice trochu delší chod řadičky, ale jinak je přesná a dobře odstupňovaná, přestože nalovit neutrál chce trochu cviku. Přesně jako u předchozích generací.
Škrtnout si stupačkou v náklonu o silnici jsme si na nejistém odpružení prostě netroufli.
Evropské normy od letoška pro větší motorky vyžadují ABS na předním kole. Proto má nová jawa systém ABS pouze vepředu, na zadním kole zůstala bubnová brzda. Ta má bohužel dost ostrý nástup a zadek jde hodně brzy do smyku a poslouží spíše při jízdě se spolujezdcem. Naopak přední dvoupístkový brzdič na kotoučové brzdě má dostatečně razantní účinek i čitelný nástup a budí důvěru, že i bez spolupráce se zadní brzdou zvládne každou situaci.
Obuté pneumatiky Kenda Cruiser s poměrně úzkým profilem 100/90 na 19“ vepředu a 130/70 na 18 vzadu patří ke slabšímu průměru. Na běžné ježdění stačí, ale ke sportovní jízdě zrovna moc nelákají. Toto je ovšem mašina spíš na praktické ježdění, jak naznačuje i nosič zavazadel za sedlem.
Cena těsně pod sto tisíc
Když se na novou Jawu 350 OHC podíváme jako na vrchol toho, co dokázala týnecká značka 28 let po konci socialismu a desítkách nejrůznějších dotačních programů a investic poslat na trh, není to úplně veselý pohled. Ale když odhlédneme od všech očekávání kladených na značku, samotná Jawa 350 OHC je za svoji cenu výborná motorka. Jawě se totiž podařilo udržet cenu těsně pod hranicí 100 tisíc, prakticky stejný model se přitom pod jinými značkami v Evropě prodává podstatně dráž.
Nová čtyřtaktní jawička v dnešní době představuje stylovou mašinu do města a na trhu v podstatě nemá konkurenci. Jawa je poslední vzducháč, byť za cenu nižšího výkonu a nevzhledných těles katalyzátorů na výfukových svodech.
Ostatní výrobci vzdali boj s emisními normami a přešli na podstatně složitější a také dražší vodou chlazené motory. A že je vyráběná v Číně na konstrukčním základě nějakého vzoru ze západního světa? To samé se pravděpodobně dá říci i o počítači nebo mobilu, na kterém si čtete tento článek.
