Je zlá pověst řidičů z některých okresů oprávněná?

V Brně láteří nad nevyzpytatelností řidičů z venkova a lhostejno, zda z bližšího či vzdálenějšího. V Ostravě zase nenajdou dobrého slova pro lidi v autech s karvinskou značkou a posměšně jim kvůli zkratce KI na čísle přezdívají Číňani. V Plzni si tradičně jako nebezpečných všímají šoférů vozů se značkou venkovského okresu Plzeň-jih, za jehož iniciálami PJ vidí něco tak neměstského, jako může být jen Plzeň-jetel. A téměř odevšad je slyšet, že vůbec nejhorší jsou Pražáci, kteří jezdí tak, jako by pro ně neplatily dopravní předpisy.

Zkušenosti policistů ovšem zmíněnou řidičskou latinu v naprosté většině nepotvrzují: byť má téměř každý region republiky různými pověstmi opředenu státní poznávací značku, nelze tvrdit, že by řidiči některých okresů výrazně více havarovali nebo platili pokuty častěji než jiní.

Jisté je tedy jen to, že řidiči z menších obcí při návštěvách velkých měst zmatkují, a to jim prostě kazí pověst.

V čem se řidiči po celé zemi shodnou, je to, že Pražáci jezdí razantněji, rychleji a jsou drzejší než ostatní. "Co slyším od místních a také sám občas vidím, auta z hlavního města jezdí neomaleně, riskantně předjíždějí a ve městech špatně parkují.

Říkám tomu velkoměstské nešvary," konstatuje šéf severočeské dopravní policie Jiří Ušák.

Statistiky však nedokazují, že by pražští řidiči patřili k nadprůměrným investorům do pokut.

Brno kritizuje venkov

Naopak na Brněnsku jsou výtky na adresu řidičům z okolí centra jižní Moravy oprávněné.

"Vůbec nejvíce u nás bourají mladí lidé vracející se z večírků, ale hned za nimi jsou méně zkušení řidiči. Říkáme jim klobouci, jsou z okolí Brna a jejich jízda se projevuje následovně: ve velkém městě se špatně orientují, brzdí tam, kde by měli jet rychleji, a špatně reagují na dopravní situace. Jsou mezi nimi i starší šoféři, kteří hůř vidí a slyší," tvrdí mluvčí jihomoravské policie Dagmar Bartoníková.

Ve východních Čechách se mezi motoristy traduje, že je dobré být na pozoru v blízkosti auta z Ústí nad Orlicí (státní poznávací značka UO), Chrudimi (CR) nebo Rychnova nad Kněžnou (RK). "Jsou to fámy, dívali jsme se do statistik a řidiči z těchto okresů nemají na cestách větší problémy než ostatní," sděluje Iva Marková, mluvčí východočeské policie. A upozorňuje, že přesná identifikace řidičů podle poznávací značky navíc již dva a půl roku není jednoduchá, neboť od jara 1998 ji nemusí řidiči při převodu auta z okresu do okresu zároveň měnit. Člověk z nejzapadlejší vísky tak může jezdit s autem s pražským číslem, zatímco řidičsky nejdrzejší Pražák třeba vlastní vůz se značkou nějakého okresu.

"Podle našich zkušeností jsou největší problémy se svátečními řidiči, ať pocházejí odkudkoliv," tvrdí Iva Marková.

CK není riziko

Hlasité je i láteření jihočeských řidičů na adresu kolegů z Českokrumlovska (CK). "Krumlovská značka - to je neštěstí na silnici. Když ji vidím, rychle zpozorním. Člověk nikdy neví, co na silnici udělají. Na nepřehledném úseku začnou předjíždět, na rovném jedou naopak pomalu a vtom náhle udělají myšku," stěžuje si ekonom Michal Lepič z Jindřichova Hradce.

"Ví se to o Českokrumlovských dlouho. Asi je to tím, že mají v Krumlově systém jednosměrek a jezdí jednoduše pořád dokola kolem města. Když pak vyjedou někam ven, nevědí, co mají dělat," domnívá se Jindra Černíková, učitelka obchodní akademie z Českých Budějovic.

Pokračování ze str. 1 Ovšem ani jihočeská policie nepotvrzuje, že by s řidiči z Českého Krumlova měla více práce. "Nedá se říci, že by dělali více přestupků než ostatní.

Naše statistiky to alespoň nedokazují," reaguje mluvčí jihočeské policie Martina Kolářová.

Jsou jen dobří a špatní řidiči

Podobná je situace v západních Čechách. Státní poznávací značka okresu Plzeň-jih (PJ), která dává - prý kvůli vesnickému chování za volantem - jeho motoristům hanlivou přezdívku Plzeň-jetel, přitom není v kritikách osamocená. Řidiči z Klatovska (KT) jsou údajně nadmíru agresivní a nebezpečně rychlí - údajně kvůli tomu, že jejich okresem jezdí dlouhá desetiletí nejstarší tuzemská rallye a nikdo v zemi nemá "závodnické chování" tak "okoukané" jako právě Klatované. Dobrou pověst na západě Čech nemají ani Rokycanští (RO) - na rozdíl od divokých Šumavanů a Pošumavanů kvůli nejistému a váhavému způsobu řízení. I v těchto případech však mají policisté stejné vysvětlení jako jinde v zemi: "Není to tak, lidi z vesnic nelze za volantem podceňovat. Sám pocházím z okresu Plzeň-jih, ale nyní žiju v Plzni už dvacet let.

Všude se najdou dobří, ale i špatní řidiči," konstatuje mluvčí západočeské policie Jiří Soukup.

Vinu má už autoškola

Za malé zkušenosti řidičů z menších měst mohou i v autoškolách. "O autech s karvinskými značkami se nikdy nehovořilo na severní Moravě dobře," tvrdí projektant Radek Böhm.

"Pocházím z tohoto okresu, a když jsem dělal autoškolu, byl jsem jen jednou v Ostravě - to si učitelka potřebovala nakoupit.

Jinak jsem jezdil po jednoduchých cestách Karvinska," svěřuje se Radek Böhm ze Stonavy. Silnice v Karviné a sousedním Havířově jsou vyhlášené svou naddimenzovanou šíří a přehledností. Nejezdí po nich ani tramvaje, ani trolejbusy.

"I podle toho, jak řidiče připravuje na různé situace, se dnes pozná solidní autoškola. Adepty řidičského průkazu by měla vzít nejen do většího města, ale i na dálnici. Část jízd by se měla uskutečnit také za tmy," soudí Jaroslav Heinrich z brněnského Centra dopravního výzkumu.

Konečně - ani severomoravská policie nedokázala, že by řidimimo jiné spadá i město Havířov, měli více nehod nebo by platili častěji pokuty. "Nepřísluší nám hodnotit domněnky severomoravských řidičů. Podle statistických údajů je nehodovost řidičů v okrese Karviná v porovnání s držiteli řidičských průkazů v tomto okrese průměrná ve srovnání s celým Severomoravským krajem. Proč řidiči některých okresů jezdí hůře než ostatní, nelze objektivně zodpovědět," doplňuje Soňa Bradáčová, mluvčí severomoravské dopravní policie.

Motoristy smíří nouze

"Lze shrnout, že řidiči z měst tradičně špatně mluví o motoristech z menších obcí. Vysvětlení? Je jasné, že když někdo přiza týden, nemůže v něm jezdit tak dobře jako místní člověk," vysvětluje Jaroslav Heinrich.

Podle jeho názoru při tom hraje nepříznivou roli také česká povaha, které se poněkud příčí vyjít někomu vstříc a pustit ho například do pruhu. "Zdá se mi, že v Praze už jsou řidiči k sobě ohleduplnější. Mnohem víc než jinde vyhovují jeden druhému, tolerují se, dávají si přednost...

Snad si přitom říkají, dnes spěcháš ty a já tě pustím, příště to bude naopak," domnívá se Jaroslav Heinrich.

Motorističtí odborníci přitom obecně věří, že houstnoucí provoz přiměje časem k větší ohleduplnosti i řidiče v dalších velkých tuzemských centrech. l

Jak se orientovat podle poznávacích značek

Spatří-li řidič "ve svém městě" přespolní auto, vyplatí se zvýšit pozornost, probudit v sobě dávku ohleduplnosti a jízdu mu usnadnit.

n Pražští řidiči bývají zkušenější. I s tím by měli ostatní počítat. Je dobré nenechat se překvapit nebo vyprovokovat na první pohled drzou jízdou motoristy z hlavního města.

n Mnozí řidiči nemění státní poznávací značku při převodu auta z okresu do okresu (dopravní inspektorát dá řidiči novou značku, jen pokud je zkorodovaná nebo poškozená). Zvýšená pozornost je proto na místě v každém případě, bez ohledu na číslo vozu, což ostatně vyžadují dopravní pravidla.