Jeho majitelem je Fidelis Schlée, kdysi známý především jako vydavatel (mj. deníku Večerní Praha), dnes bez uzardění o svém sociálním postavení říká: "Rentiér."
Proč jste si pořídil Rolls-Royce?
Byl to klukovský sen. Odmalička jsem snil, že jednou budu jezdit rollsem. Proto také hned, jak to šlo, jsem si koupil prvního - v roce 1991. Samozřejmě z druhé ruky. A ne z lecjaké, můj první rolls jsem měl po rockerovi Micku Jaggerovi.
Co to bylo za model?
Ani nevím. Byl bílý, rok výroby 1985. A byl poznamenaný...
Poznamenaný?
Jagger si ho řídil sám. To se u rollsů nedělá. Hned, jak to šlo, jsem ho prodal a koupil nového.
Říká se jí panenka, ale ve skutečnosti zdobí chladič zmenšenina umělecky pojatého symbolu značky
Současný model Flying Spur?
Ano. Bylo to před deseti lety. Tehdy firma k devadesátému výročí založení vyrobila speciální limitovanou sérii. A já jeden vůz z ní mám. Ovšem jen dva - s anglickou královnou - máme na přání speciální potah střechy z vinylu.
Ale proč z vinylu? To se k rollsu moc nehodí...
Mně se to líbilo. Asi jsem chtěl tehdy něco jiného, než měli ostatní. Byl jsem první z východní Evropy, kdo si ho objednal, a tak jsem si to chtěl užít.
To jde objednat jen tak, jednoduše - nějaký Schlée z Prahy?
Když jste solventní, pak ano. Jen vám firma koupí letenku, aby vás poznala. A při té příležitosti vás také změří a zváží, aby vám na míru udělali sedadla podle toho, kde si budete přát sedět. Ostatně v polovině devadesátých let nebyla obvyklá ani elektricky polohovatelná sedadla.
Co ještě má vaše auto mimořádného?
Je mimořádné celé. Například jsem reklamoval nerovnosti na vnitřním potahu stropu. Oni si to prohlédli a jemně mě upozornili, že potah je ruční práce z jednoho kusu pravé kůže, takže si asi budu muset zvyknout. Musel jsem uznat, že mají pravdu.
Aby mě pak uklidnili, ukázali mi rodokmen krávy, ze které mám potah stropu, a abych byl úplně klidný, představili mi pastviny, kde se chovají krávy na kůži pro značku Rolls-Royce. Mimo jiné tam nesmějí používat elektrické ohradníky, aby se kůže nepoškodila. A pak ještě taková drobnost: tohle auto váží tři tuny a nevím o jiném, které by mělo v takové váhové kategorii akceleraci asi pět sekund na stovku.
Číslo dvacet devět jako důkaz výjimečnosti vozu
Podle toho, jak o voze mluvíte, je to láska s úctou na celý život...
Přesně. K této značce je třeba pociťovat úctu a respekt. Třeba i tím, že k řízení vozu musíte mít řidiče. Nehodí se řídit ho sám. Pravidla se mají dodržovat. Tak ho hodlám prodat.
Prodat?
Ano, prodat. Řidiče jsem propustil, to víte jsem už rentiér, za pár let šedesátka na krku. Už si zase můžu řídit sám.
A co si koupíte?
Nějaké auto doma už mám, ale než jste přišel, právě jsem si v počítači sestavoval konfiguraci a objednávku na nového Flying Spura.
Ale co vaše zásady? Teď, když jezdíte bez řidiče?
Ale tento nový Flying Spur už není Rolls-Royce.
Máte pravdu, tu značku si přivlastnil Bentley.
No právě. To si můžu řídit sám.
|
Rolls - Royce Flying Spur (1994) |
|
Technická data |
| Motor: hliníkový osmiválec do V objemu 6 750 cm3, s přeplňováním dvojitým turbodmychadlem |
| Maximální výkon: výrobce neuvádí |
| Rozvor: 3160 mm |
| Délka: 5370 mm |
| Rozvor: 3160 mm |
| Délka: 5370 mm |
| Váha: 2970 kg |
| Maximální rychlost: 225 km/h |
 Rolls-Royce Flying Spur |
 Rolls-Royce Flying Spur |
 Uplynulo devadesát let od chvíle, kdy Rolls-Royce smontoval první model s desetikoňovým motorem. Na svět teď přišel k oslavě výročí i tento vůz z limitované série Flying Spur, jehož jediným majitelem v Česku je Fidelis Schlée. |
