Pravý americký jeep, jehož název podle nejpravděpodobnější z verzí vznikl ze zkratky GP (General Purpose = pro všechny účely), patří ke kultovním záležitostem a mnozí fandové se už smířili s tím, že o původním válečném Willysovi mohou jenom snít. Proto se realisticky poohlížejí po dostupnějším typu Wrangler, který je v nejstarších verzích z roku 1986 na trhu ojetin k mání za částky kolem 130 tisíc korun. Modernizované verze od ročníku 1990 stojí od dvou stovek tisíc korun výš bez významnějšího ohledu na to, zda jde o slabší či silnější provedení.
Majitel musí počítat s tím, že Jeep Wrangler bude jezdit se spotřebou od deseti až dvanácti litrů při devadesátce a do patnácti až dvaceti litrů benzinu ve městě, přičemž žíznivější je pochopitelně čtyřlitrový šestiválec. Ten zato nabízí výkony pro vůz svého charakteru pozoruhodné: zrychluje z klidu na stovku za 9,4 sekundy a dosahuje až 170 kilometrů v hodině.
Většina z automobilů Jeep Wrangler, které jezdí na zdejších silnicích, se do země dostala jako ojetina ze Spojených států amerických, Kanady či ze západní Evropy, zvláště z Německa. Pokud vůz není vysloužilý, viditelně zničený z terénu či po havárii neodborně opravený, neměl by majiteli působit zvláštní problémy. Slabší čtyřválcové motory "drží" až 250 tisíc kilometrů a od čtyřlitrových šestiválců lze očekávat až půlmilionovou porci, což samozřejmě neplatí v exterémních službách. Potíže nebývají ani s převodovkami a brzdami. Největší bolestí Jeepu Wrangler se tedy ukazují ve vůlích na nápravách a v diferenciálu. Slabým místem jsou i torzní tyče, které dosluhují dřív, než by se dalo čekat.
Zájemce o starší Jeep Wrangler by měl vědět, že díly pro běžný provoz automobilu - svíčky, filtry, těsnění a podobně - pořídí za průměrné ceny. Drahé nejsou třeba ani k újmě náchylné světlomety, přední stojí 850 korun, zadní svítilna je za 2400 korun. Nákladnější ovšem budou karosářské opravy, když kupříkladu cena blatníku se pohybuje kolem dvanácti tisíc korun.
Majitel musí počítat s tím, že Jeep Wrangler bude jezdit se spotřebou od deseti až dvanácti litrů při devadesátce a do patnácti až dvaceti litrů benzinu ve městě, přičemž žíznivější je pochopitelně čtyřlitrový šestiválec. Ten zato nabízí výkony pro vůz svého charakteru pozoruhodné: zrychluje z klidu na stovku za 9,4 sekundy a dosahuje až 170 kilometrů v hodině.
Většina z automobilů Jeep Wrangler, které jezdí na zdejších silnicích, se do země dostala jako ojetina ze Spojených států amerických, Kanady či ze západní Evropy, zvláště z Německa. Pokud vůz není vysloužilý, viditelně zničený z terénu či po havárii neodborně opravený, neměl by majiteli působit zvláštní problémy. Slabší čtyřválcové motory "drží" až 250 tisíc kilometrů a od čtyřlitrových šestiválců lze očekávat až půlmilionovou porci, což samozřejmě neplatí v exterémních službách. Potíže nebývají ani s převodovkami a brzdami. Největší bolestí Jeepu Wrangler se tedy ukazují ve vůlích na nápravách a v diferenciálu. Slabým místem jsou i torzní tyče, které dosluhují dřív, než by se dalo čekat.
Zájemce o starší Jeep Wrangler by měl vědět, že díly pro běžný provoz automobilu - svíčky, filtry, těsnění a podobně - pořídí za průměrné ceny. Drahé nejsou třeba ani k újmě náchylné světlomety, přední stojí 850 korun, zadní svítilna je za 2400 korun. Nákladnější ovšem budou karosářské opravy, když kupříkladu cena blatníku se pohybuje kolem dvanácti tisíc korun.
 Jeep Wrangler mívá vůle v nápravách a diferenciálu. |
