V dílnách v městečku Švihov těsně u silnice, po níž míří v zimních měsících lyžaři na sjezdovky šumavského Špičáku, se po roky vyráběly hokejové přílby. Teď se tady skrývají automobilové skvosty mnohatisícové hodnoty. Přesněji řečeno, chvíli to trvá, než se z vozů, o kterých lze v některých případech bez rozpaků říci, že jsou to vraky, stanou auta, na něž je radost pohledět. Parta řemeslníků vedená Richardem Vojíkem tady pracuje od rána do večera na renovacích slavných značek.
Třeba Porsche, Austin Healey, Bentley, MG nebo Maserati ve stáří od třiceti do padesáti let. Původně tady začali jen s výrobou stojanů pro výstavy. Ale pak Richard Vojík zjistil, že nevyužijí všechny prostory jen pro stojany, a ke slovu přišel jeho celoživotní koníček - stará auta. "Seznámil jsem se v Itálii při automobilových veteránských závodech s Peterem Hindererem, který žije v Mnichově a je starými auty stejně posedlý jako já. Slovo dalo slovo a stali se z nás společníci. On se stará o zakázky a já o práci na autech.
Ale tohle nemůžete dělat s každým, chce to srdce zapálené pro auta a důkladnou řemeslnou práci. Než jsem složil tuhle partu řemeslníků, ve které jsou lidé od elektroinženýra přes strojní zámečníky po automechanika, tak to trvalo dlouhé měsíce a bylo to na celé práci to nejobtížnější. Teď mám lidi podle svého gusta. Kdybych na nich chtěl, aby cokoliv odflákli, tak prásknou dveřmi a už je tady neuvidím. Urazí se," uvádí Richard Vojík.
Oprava trvá tisíce hodin
Prostory švihovských dílen vůbec nepřipomínají tradiční autoservisy s mastnými podlahami a součástkami pohozenými beze skladu a ladu. Je tady čisto a pořádek s trochou nadsázky jako na operačních sálech. Každý vůz, který do Švihova přijde v různém stavu opotřebení nebo poškození, mechanici do šroubku rozeberou. Něco třeba opraví nebo vymění za jiný díl. Jejich pozornosti neujde ani jediný šroubek, i ten poslední musí po renovaci vypadat jako nový. V jednotlivých dílnách stojí veteráni v různém stupni dokončení. Pod plachtou se skrývá částečně zkompletovaná karoserie Porsche 356 cabrio z konce padesátých let.
Ve vedlejším boxu pracuje mechanik na unikátním Maserati Mexico ročníku 1968 s téměř pětilitrovým motorem. O pár metrů dál je v péči jiného řemeslníka Austin Healey, který má na krku také více než čtyři křížky. Na jeho novotou svítící lak béžové barvy je radost se dívat. "Všechno do nejmenšího detailu musí být jako na původním autě. Máme k dispozici snad všechnu dostupnou literaturu o jednotlivých modelech. Ale často se chtě nechtě vydáme za jiným autem stejného provedení a některé díly z originálu prostě odměřujeme. Pak přijdou ke slovu speciální pravítka a šablony. Práce je to zdlouhavá, jedno auto trvá od dvou do tří tisíc hodin," vysvětluje jeden z prvních řemeslníků švihovské firmy Otto Stahlich.
Čtrnáct skvostů za rok
Zatímco se řemeslníci věnují detailům každého auta a snaží se je dovést do úplné dokonalosti, šéf najezdí ročně statisíce kilometrů za náhradními díly. Některé sežene třeba v originálu, jiné nechává vyrobit u nejrůznějších dodavatelů. Kapacita firmy je čtrnáct automobilových skvostů ročně. Více nestačí, a ani nechtějí kapacity zvětšit. Renovace jednoho kusu přijde až na padesát tisíc německých marek.
Ceny jsou úmyslně v této měně. Vojík tvrdí, že to není právě největší byznys. "Živí nás stojany, auta jsou jen vedlejší činností. Cena za opravu se odvíjí od stavu, v jakém auto dostaneme. Když je nakládáme lopatou nebo přivezeme v batohu, tak to stojí samozřejmě více. Ale dělali jsme také brouka volkswagena za osm tisíc marek. Největší radost mám ve chvíli, když se můžu s opraveným sporťákem projet. Ty mám totiž nejraději a ten zážitek se nedá zaplatit."
 |
