K chorvatskému pobřeží je nejlepší zamířit přes Vídeň

- Nedávné neštěstí v Tauernském tunelu, který bude mimo provoz nejméně do konce turistické sezony,zvýhodnilo trasu do Chorvatska přes Vídeň i pro ty,kteří vyrazí ze západní části České republiky. Při cestě na Istrijský poloostrov tak nelze minout slovinskou metropoli Lublaň, do které se dá dostat po linii Vídeň - Štýrský Hradec (německy Graz) - Maribor zhruba za sedm hodin. To je asi o hodinu rychleji než přes Linec a Villach, navíc se řidič vyhýbá rakouským tunelům, kde se vybírá mýtné.

Před tuzemskými motoristy mířícími do Chorvatska se otevírají tři různé cesty. Řidiči z Čech se mohou rozhodnout mezi trasou Linec - Salcburk V illach - Lublaň, druhou možností je linie přes Vídeň, Štýrský Hradec a Maribor. Moravští dovolenkáři použijí asi druhou trasu přes V ídeň do Mariboru, některé cestovní kanceláře začínají doporučovat i cestu přes Slovensko a Maďarsko. Dvě nejdůležitější trasy přes Rakousko projel v prvních červnových dnech ojetý redakční Ford Mondeo s cílem zjistit, která z nich je výhodnější. V rámci redakčního testu na 40 000 kilometrů tak přibylo na počítadle palubní desky více než dva tisíce kilometrů. Nejvýhodnější bude letos trasa přes Vídeň, a to z několika důvodů. Kromě asi osmdesáti kilometrů mezi Brnem a Vídní a krátkého úseku před Lublaní jedou auta po dálnicích. Naopak při trase přes Linec a Salcburk musí například pražští řidiči podstoupit zdlouhavou anabázi k hraničnímu přechodu Dolní Dvořiště a pak po okreskách pokračovat až do rakouského Lince. Z důvodů nehody v Tauernském tunelu je navíc uzavřen asi čtyřicetikilometrový dálniční úsek na trase Salcburk - V illach, který se nyní objíždí po horské silnici v délce asi padesáti kilometrů. V prvních červnových dnech tu provoz ještě nebyl moc hustý a celá objížďka se dala projet za hodinu. »Je to teď asi o půlhodinu delší než cesta zavřeným tunelem,« odhadla časovou ztrátu prodavačka u čerpací stanice nedaleko začátku objížďky. V červenci však přibude výletníků a je těžké odhadnout, jak nával aut dvouproudá horská cesta zvládne. Na druhou stranu na tuto objížďku nesmějí vjet autobusy a nákladní auta, takže tu kromě osobních vozidel jezdí jen lesní stroje a vozy se zásobováním. Pozornost řidiče si vynutí předjíždějící motocyklisté na silných strojích, kteří tyto horské cesty přímo vyhledávají. Hned na konci objížďky čeká na motoristu rozhodnutí, zda najede zpátky na dálnici, která začíná tunelem s desetimarkovým m ýtem, nebo si dá přídavek v podobě další horské silnice. Rovnou do tunelu by měli zamířit ti, kteří si nejsou jisti chladicími schopnostmi svého vozu. Před vjezdem do Slovinska číhá na trase další tunel, tentokrát za třináct marek. Kdo se chce vyhnout všem těmto nástrahám, m usí zvolit cestu přes Vídeň, čímž se zříká jedinečných pohledů na alpskou krajinu. Na vídeňské cestě m ůže být problematické právě rakouské hlavní město. Hrozí tu zdlouhavé dopravní zácpy, kritické hodiny pro jejich tvoření jsou brzy dopoledne a pozdě odpoledne. Do kolony aut se však lze dostat i na alpské trase, v pracovních dnech zejména u Lince a Salcburku. Ještě před vjezdem na rakouské území nelze zapomenout na dálniční známku, kterou nabízí většina příhraničních čerpacích stanic. Desetidenní vinětu tu prodávají za dvě stě korun (další ceny viz str. 2). Pro čerpání paliva na začátku cesty platí, že ceny rostou směrem k hranicím. R akouské dálnice jsou kvalitní, na uzavírku motorista narazí jen výjimečně. To slovinské dálnice i pár kilometrů chorvatských dálnic jsou nesrovnatelně v horším stavu, někdy dokonce v tristnějším než v Čechách a na Moravě. Přesto se za dálnice v obou zemích platí, m ýtné ale není vysoké. Do Chorvatska vede cesta přes tři hraniční přechody zkušenosti z minulých let říkají, že by měl být jejich průjezd plynulý. V prvních červnových dnech byl hlavně na chorvatském přechodu citelný strach místních úřadů z toho, že kvůli jugoslávské válce letos nepřijede stejný počet turistů jako vloni. Z toho plyne větší benevolence k českým řidičům. Chorvatští hraniční policisté, když spatřili zelený pas, omezili pasovou a celní kontrolu na otázku: »Čecho?« Stačilo kývnout a nechali auto s českou poznávací značkou bez kontroly dokladů projet. Turisté by však neměli zapomínat na dvě věci. Do Chorvatska se smějí přivážet potraviny v ceně do tři sta kun na osobu, což je asi patnáct set korun. Ti, kteří jedou půjčeným nebo služebním autem, a jejich jméno tak není v technickém průkazu, by měli před dovolenou sepsat s majitelem vozu potvrzení o zapůjčení vozu, které potvrdí notář nebo matrika. Dohoda by měla být přeložena do angličtiny. Ani dopravní policisté nejsou k českým řidičům zrovna přísní, svou pravou tvář ukážou, až když řidič překročí maximální povolenou rychlost. Například namátková policejní kontrola řidiče Fordu Mondeo trvala asi dvě minuty. Opět se omezila jen na zjištění, že řidič je Čech, a následovalo navenek srdečné rozloučení. To o pár kilometrů dále,když policie naměřila překročení rychlosti o třicet kilometrů v hodině,stanovila pokutu na dvě stě kun. Na chorvatských silnicích je třeba dávat pozor na pár neobvyklostí. T ypickým příkladem byla situace nedaleko Zadaru. Rychlost byla nejdříve omezena na třicet kilometrů v hodině,po dvou kilometrech se však objevila značka oznamující konec omezené rychlosti 70 km/h. Obecně však platí, že policisté hlídají dodržování maximální rychlosti hlavně v obcích. Opravdovým motoristickým, ale i cestovatelským zážitkem je přímořská cesta, která se táhne podél celého pobřeží téměř od istrijské Puly až k Dubrovníku. Hlavně mezi Rijekou a Zadarem vede podél hor a je plná serpentin, prudkých stoupání a následných klesání. V řidičské náročnosti si silnice nezadá s alpskými průsmyky, stejně náročná je na dobré chlazení motoru a kvalitní brzdy. Na takovýchto cestách nelze počítat s vysokou průměrnou cestovní rychlostí, která nezřídka klesá k padesáti kilometrům v hodině. Až v létě naroste provoz a v jižní části Chorvatska přibudou autobusy, průměrná rychlost tu ještě poklesne. Ze zcela jiného soudku jsou vnitrozemní silnice mezi Karlovacem, Kninem a Splitem. Na těch platí maximální rychlost osmdesát kilometrů v hodině, svou povahou jde o typické okresní cesty,které často přerušují průjezdy vesnicemi a městy. Mezi Karlovacem a Slunjem vede cesta územím, na kterém před pár lety zuřila válka. Rozstřílené a opuštěné domy podél hlavního silničního tahu jsou smutným svědectvím tvrdých bojů.

Poplatky na cestě do Chorvatska

Rakouská dálniční známka (10 dní) 200 Kč nebo 70 ATS
Katschbergtunnel 10 DEM nebo 70 ATS
Karawankentunnel 13 DEM nebo 90 ATS
Kranj-Ljubljana 2,50 DEM
Ljubljana-Postojna 3,50 DEM
Maribor-Šentilj 1,50 DEM
Maribor-Vransko 3,50 DEM
Zagreb-Karlovac 12 HRK
Zagreb-Krapina 6 HRK
Učka tunel (Istrije) 20 HRK
Krčki most 12 HRK

Pramen: AUTO MOTO
Poznámka: kursovní lístek viz strana 4

Malý slovník dopravních značek

Stauzone (něm.) Úsek, kde se často tvoří dopravní zácpy
Licht auch am Tag (něm.) Sviťte i ve dne
Umleitung (něm.) Objížďka
Nesreča (slovin.) Pozor, nehoda!
Reka (slovin) město Rijeka
Prometni zastoj (chorv.) Dopravní zácpa
Zašto vozite brzko? (chorv.) Proč jezdíte rychle?

Chorvatské pobřeží je plné serpentin, ale i zajímavých pohledů na okolní krajinu.