Kawasaki Z 650

Kawasaki Z 650 | foto: Martin Mičánekpro iDNES.cz

Pokušitel i učitel. Kawasaki Z 650 okouzlí lehkostí a ovladatelností

  • 8
V nabídce Kawasaki vyplnil Z 650 místo po superpopulární ER6n. To mu situaci rozhodně neusnadňuje. Svádí to k neustálému poměřování, ale stačí se projet a zjistíte, že těch věcí ke srovnání vlastně mnoho není. Je to po všech stránkách úplně nová mašina a dává to jezdci najevo každým otočením kol.

Vhledem jednoznačně nezapře příbuznost k rodině akčních naháčů pod značkou Kawasaki s výrazným Z na bocích sporých kapotáží. Výraz predátora ve skoku dodává přední světlomet spuštěný až na úroveň spodních brýlí.

Celkový dojem ještěra z japonského komiksu je podtržen dvojicí otevřených „nozder“ na předním blatníku nebo zajímavě tvarovanou nádrží, která díky své horní straně klenuté mírně dovnitř vytváří dvojici hran táhnoucích se až k sedlu jezdce.

Zespodu z nádrže vybíhá příhradový trubkový rám a v něm zavěšený motor. Ten, stejně jako rám, je přiznaný v celé své syrové nahotě. V některých detailech je té nahoty na můj vkus až příliš. Například šrouby by si zasloužily alespoň plastovou krytku. Na druhou stranu výrobce patrně předpokládá, že většina majitelů do těchto míst instaluje padáky a záslepky hned v první fázi zahodí.

Rám nového japonského naháče prošel radikální změnou. Na rozdíl od předchůdce Kawasaki ER6n využívá maximum rovných tvarů a minimální zakřivení. Napětí v rámu se díky tomu neshromažďuje lokálně, ale pěkně se rozloží do celé konstrukce.

Kawasaki Z 650

Přední část motoru hned pod vodním chladičem zdobí dvojice výfukových kolen. Kolena se sbíhají do monstrózních kamen pod motorem. Ekonormy se na výfukovém systému podepsaly tak, že aby se dovnitř vešlo vše, co nařizují, je výfuk větší než samotný motor. Uvnitř výfukového tlumiče je nový dvojitý katalyzátor, díky kterému plní motor normu EURO 4.

Přepracována byla ale i celková vnitřní konstrukce. Motor jde díky tomu lépe za plynem a výkonová křivka se dočkala vyhlazení zejména v pásmu nízkých a středních otáček. Když se dvouválec rozdráždí za hranici pěti a půl tisíce otáček, překvapí krátká výfuková koncovka skutečně hodně nečekaným hrubým zvukem hodným o třídu silnější mašiny. Dlužno však přiznat, že za tímhle dospěláckým projevem je i malé kouzlo způsobené přepracovanou konstrukcí sacího potrubí a škrtících klapek.

Další, na první pohled viditelnou novinkou je zadní banánová kyvná vidlice. Nový kompaktní ocelový odlitek stejně jako všechny ostatní změny pomáhá zejména snížit celkovou hmotnost motorky. Kyvka je pomocí přepákování napojena na téměř vodorovně umístěný zadní centrál se zdvihem 51 milimetrů. Nová Kawa nabídne dostatek jistoty i jezdcům menších postav. Výška sedla nad silnicí je totiž 790 milimetrů a je vyzkoušeno, že i sto padesát centimetrů vysoký jezdec nebo jezdkyně z něj dosáhnou bez větších potíží na zem.

Kawasaki Z 650

Po otočení klíčkem ožívá plně digitální palubní deska ledově bílým podsvícením na tmavém pozadí. Palubce dominuje uprostřed umístěný ukazatel aktuální rychlosti. Nad ním je další letošní novinka - ukazatel zařazené rychlosti. V okamžiku vytočení motoru se tento parametr ozdobí indiánskou čelenkou otáčkoměru. Ve chvíli, kdy přichází čas pro přeřazení, se otáčkoměr rozbliká. Hodnota okamžiku řazení je samozřejmě nastavitelná v krocích po pěti stech otáčkách. Kromě těchto novinek nabízí palubní štít pro Kawasaki typický trojúhelníkový ukazatel eko jízdy, palivoměr a teploměr. Zcela vespod jde pak navolit hodnotu dílčích ujetých kilometrů, dojezd na aktuální množství paliva v nádrži, okamžitou nebo průměrnou spotřebu nebo čas.

Městská štika

Stojatý dvouválec se za zvuku typického klapání převaluje a pomalu prohřívá. Usadím se ve velkoryse pojatém sedle a vyrážím do odpolední dopravní špičky. V tu chvíli ještě netuším, že mi osud a magistrát hlavního města postaví do cesty jednu z nejrušnějších pražských křižovatek, bohužel ovšem rozkopanou.

Kawasaki Z 650

Je třeba se prosmýkat pomalu se sunoucí kolonou aut. Napětí se dá krájet, a jak se blížím k epicentru problému, auta připomínají spíše tlakové hrnce před výbuchem. Štíhlá motorka se ale proplétá s takovou lehkostí, že mou přítomnost téměř nikdo ani nezaznamená. Pár zatáhnutí za plyn, několik svižných kliček a už jsem pryč. K preciznímu milimetrovému manévrování výraznou měrou přispívá i nově konstruovaná spojka s antihopem. Také si říkáte, jestli je tahle hračička u takového stroje skutečně nutná? Není. Ale je to milé. Rychlosti zapadají řízně a přesně. Kdyby se mi náhodou povedlo ztratit se v šesti kvaltech, stačí letmý pohled na palubní desku a hned vím, co je zařazeno.

Pro ostré starty z křižovatek se malý stroj narodil. Motor potřebuje na začátek trochu nakopnout větší dávkou plynu, ale o ostatní se už postará bezmála 66 Nm krouticího momentu.

Jízda městem ovšem vyžaduje také často razantně sáhnout po brzdách. Dvojice akčně zubatých předních kotoučů s dvoupístky Nissin má sil více než dost. Nástup brzdného účinku je nezáludný, ale zároveň nekompromisní. Náhoda tomu chtěla, že se v rámci testu podařilo vyrazit na dálnici i na kus uzavřené komunikace. Tady je čas vyzkoušet maximálku.

Digitální ukazatel rychlosti osciluje kolem hodnoty 175 a cítím, že motorce ještě trochu sil zbývá. Motor ale už zpívá vysoké cé a nemám dostatek duševních sil točit ho dál. Myslím, že na svou kategorii to skutečně není zlé. Nicméně řeč byla o brzdách a ani v téhle rychlostní kategorii se nemají zač stydět. Kdyby se díky vodě na silnici nebo štěrku po zimní údržbě dostaly do úzkých, má mašina připraveného brzdového asistenta ABS.

Kawasaki Z 650

Kawasaki Z 650

Pro motorkářský dorost

Při svižném tempu na křivolaké příměstské okresce prověřím manévrovací schopnosti. Ergonomie posazu dravě nakopnutá dopředu svádí k řádění a díky širokým řídítkům neztrácím kontrolu nad motorkou ani na chvilku. A nejlepší na tom všem je sto osmdesát sedm kilogramů hmotnosti. Mašinu si jde přehodit mezi koleny jako jízdní kolo. Díky tomu by si malá Kawasaki mohla získat popularitu mezi motocyklistkami nebo začátečníky. Pro tyhle případy lze padesát kilowat výkonu motoru omezit na 35. Motorkářským elévům může být sympatická i pořizovací cena. Ta je stanovena na 180 tisíc korun.

Z pravidelných servisních intervalů ubyly dva termíny revize brzdového systému, zato ale přibyla pravidelná kontrola systému EVAP – nádobky zachycující benzinové výpary z nádrže. Také díky této zbytečnosti plní motorka normu EURO 4. V průběhu testu se také málokdy podařilo udržet hodnotu spotřeby pod hranicí pěti litrů na 100 kilometrů. To je o něco více, než uvádí výrobce. Je ale pravda, že malý dravec každým ujetým metrem svádí k zatahání za plyn, kde se jenom dá. Benzin z patnáctilitrové nádrže tak někdy zmizí relativně svižně.