Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo chce jezdit na naftu, nesmí na ní šetřit

aktualizováno 
Biopřísady v naftě se bát nemusíte, říkají odborníci. Ještě víc než dříve ale dávejte pozor na výběr ověřené pumpy; zvláště, jestli máte moderního nafťáka. Kvůli korunovému rozdílu v ceně nafty nepřivolávejte pohromu na motor. S biosložkami je k opatrnosti o důvod víc. Naftě s biopřísadou také nesvědčí dlouhý odpočinek v nádrži.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Evropská komise

Bio, které "bio" není

Nejdříve přišlo zjištění, že dominantní spolehnutí na paliva pěstovaná na poli by neúnosně zvýšilo cenu potravin. Poté, že politicky korektní Evropa nemá šanci zabránit ekologicky méně uvědomělým státům, aby kvůli pěstování cukrové třtiny a olejných palem nevykácely všechny deštné pralesy. Levný dovoz surovin ze třetích zemí by také příliš nepomohl evropskému zemědělství a nakonec biologové poukázali na to, že dusíkaté hnojení pro tento účel pěstovaných rostlin se ve složení spalin z olejů projeví tak závažně, že produkce skleníkových plynů může ještě stoupnout.

V nejvyšší politické rovině jsme už před dvěma roky zaslechli skeptický tón, žádný jiný snadný cíl však není v dosahu a tak bruselský aparát setrvačností posunuje legislativu k dosažení desetinového podílu biopaliv v dopravě do roku 2020. Tento záměr potvrdili ekonomičtí ministři zemí EU v březnu 2007 a zahrnují jej i směrnice 2009/28ES a 2009/30ES schválené Radou Evropy a Evropským parlamentem v dubnu minulého roku.

Nadšení politiků EU z biopaliv pomalu ale jistě opadá se zjištěním, že do ambiciózních plánů nebyla započtena všechna ekologická rizika. Poslední právní úpravy přesto pokračují ve směru vytyčeném evropskou směrnicí (2003/30ES), a tak se do motorové nafty bude i u nás přidávat až sedm procent biosložek.

Ekologický přínos směsných paliv je zpochybňován, navíc jak aditivace, tak samotné biosložky stojí peníze a vede ke zdražování paliva jako celku. Riziko poškození nebo zhoršení vlastností nových ani starších dieselových motorů však ze současných povinných limitů nevyplývá. Nebezpečí tkví ve špatném přístupu distributorů, kteří budou biosložky přidávat do nekvalitní nebo neaditivované nafty a palivo skladovat za nevyhovujících podmínek, což se projeví v jeho rychlé degradaci (oxidaci).

Vegetol není biopalivo

Vliv směsných paliv na vstřikování a spalování není tak beznadějný, jak se někdy tvrdí. V Čechách totiž pojmu biopalivo značně ublížily kutilské experimenty s neupravenými rostlinnými oleji, které vedly ke zničení vstřikovacích čerpadel, zanášení vstřikovačů s následkem roztavení pístů, zapečení pístních kroužků nebo nadměrného zhoustnutí oleje, ztrátě mazacího tlaku a zadření motoru.

"Neupravené rostlinné oleje rychle oxidují, při vysokých teplotách v motoru polymerují, vytvářejí pryskyřičné povlaky na pracovních plochách a zahušťují motorový olej," vysvětluje Vladimír Matějovský, česká kapacita na paliva z Ústavu paliv a maziv.

Evropské normy naproti tomu umožňují pouze přídavek upravených metylesterů rostlinných olejů předepsaných kvalit, přičemž volně prodejná nafta nesmí ani se 7% podílem těchto látek ztratit žádnou ze svých vlastností požadovaných normou (EN590).

Vliv na vstřikování

Největší obavy panují samozřejmě o životnost vstřikovací soustavy, jelikož biosložky (FAME) obsahují kovy a minerály, které mohou zanášet otvory vstřikovacích trysek, jež dopravují palivo do válců, omezovat jejich průchodnost a snižovat kvalitu rozprachu. Uvolňování vody obsažené v biosložkách a jistý obsah glyceridů pak může vyvolávat korozi kovových částí vstřikovacího systému.

Sdružení pro evropské testy paliv a maziv (CEC - Coordinating European Council) uvedlo před dvěma lety metodiku (F-98-08) pro testování dieselových motorů se vstřikováním common-rail a při zkráceném proběhu testu (uměle zvýšený obsah nežádoucích látek) skutečně prokázalo, že pokud nafta není kvalitní, není tedy ošetřena účinnými aditivy (detergenty, deaktivátory kovů a inhibitory koroze), může obsah biosložky velmi výrazně zrychlit opotřebení vstřikovací soustavy, omezit průchodnost otvorů trysek a snížit výkon motoru.

Informovaný uživatel dieselového automobilu ovšem ví, že tankování kvalitní aditivované nafty je tak jako tak zásadní podmínkou přežití moderních vstřikovacích systémů. Můžeme-li z uživatelského pohledu považovat zvýšení povinného obsahu biosložky na 7% za zásadní změnu, pak především v tom, že citelně vzrostla rizika plynoucí z použití paliv nekvalitních a nedostatečně aditivovaných.

Co je FAME

Norma EN590 (do české soustavy přejatá jako ČSN EN590) stanovuje povinná měřítka pro jakost nafty a obsahuje obecné parametry jako je hustota, mazivost, filtrovatelnost při nízkých teplotách nebo obsah síry. Od roku 2004 tato norma určuje také maximální povolený objemový podíl biosložek typu FAME (metylestery mastných kyselin, u nás nejčastěji metylestery řepkového oleje): dosud to bylo 5%, nejnovější EN590/2009 platná od 1.11.2009 povoluje až 7%.

Norma EN14214-2009 podobně stanovuje měřítka kvality samotné složky FAME, především parametry limitující oxidační stálost (jodové číslo, obsah nenasycených kyselin), korozivní působení (obsah glyceridů) a zanášení trysek (volné kovy).

Tyto dvě normy tedy říkají, co konkrétně můžeme do motorové nafty přidat a kolik toho nejvýše smí být. Proto těmto normám vyhovuje i nafta bez jakéhokoli přídavku FAME. Zajištění minimálního podílu naopak sledují.

Zákony č.180/2007 Sb. a 172/2010 Sb. o ochraně ovzduší se Česká republika zavazuje přidávat do motorových paliv takový objem biosložek, který zaručí splnění závazných směrnic EU. Podle těchto zákonů se od září 2007 do prosince 2008 přidávala do motorové nafty nejméně 2% FAME, v roce 2009 nejméně 4,5% a pro rok 2010 je stanoveno nejméně 6%.

Tento procentuální podíl musí každý distributor splnit průměrně za celé období, z logistických i obchodních důvodů tedy může průběžně kolísat. Jelikož podle zmíněného požadavku normy EN590/2004 přimíchávané množství nesmělo v jednotlivé dávce přesáhnout 5%, resp. od začátku platnosti EN590/2009 7%, skutečný podíl FAME v tancích čerpacích stanic se mohl v předešlých letech pohybovat v rozmezí 0-5% a v současnosti 0-7%.

To se nově týká i vozidel staršího data výroby, jejichž jednodušší vstřikovací systémy jsou sice méně citlivé na mazivost a čistotu paliva, ale zanášení trysek zbytkovými kovy po esterifikaci rostlinných olejů neuniknou.

Kvalitní nafty prodávané značkovými stanicemi splňují všechna požadovaná kritéria i s obsahem biosložky, což mimo jiné potvrdila nedávná prověrka vstřikovací soustavy vozu Mercedes-Benz E270 CDI odborného časopisu AutoDiesel. Po více než 250 tisících kilometrů najetých na paliva ze sítě Benzina byly jeho vstřikovače stále v předepsaných tolerancích.

Současně biosložky snižují kouřivost motoru, takže snižují zatížení filtrů pevných částic a zvyšují mazivost paliva, což má pochopitelně na vstřikovací soustavu blahodárný účinek.

Odborníci se nyní zabývají analýzou možnosti, zda při zvýšené vodivosti motorové nafty s přídavkem biosložek nemůže u některých typů vstřikovačů, kde se palivo dostává pod napětí kolem 150V, docházet k elektrolýze a vytváření povlaků, které by funkci vstřikovače ohrozily.

Zatím ale nebyla publikována žádná laboratorní zkouška, která by jednoznačně potvrdila, že současný sedmiprocentní přídavek biosložek takové procesy vyvolává.

Nádrž vyjezděte do 3 měsíců

Jednoznačně největší problém spojený s biopalivy je jejich skladování. Oxidace je rychlejší, probíhá přitom i v nádrži stojícího automobilu, poněvadž musí být vybavena ventilací. Oxidace přitom v krajním případě působí gelovatění metylesterových složek a ztrátu čerpatelnosti paliva.

"Motorová paliva s obsahem biopaliv jsou určena k okamžité spotřebě. Legislativně zatím tato změna není ošetřena, proto doporučujeme časové omezení užití směsi nebo skladování paliva za přesně definovaných podmínek," upozorňuje generální sekretář asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Miloš Podrazil.

"Dvouletou záruční dobu ve smyslu §620 občanského zákoníku lze u nafty s příměsí FAME uplatnit pouze v případě, že je palivo skladováno v uzavřené nádobě bez přístupu vzduchu a světla při teplotě 15-20°C. Pokud takové podmínky nemohou být splněny, doporučujeme zkrácení doby použitelnosti motorové nafty maximálně na tři měsíce ode dne jejího prodeje u čerpací stanice."

Takové omezení se tedy týká především sezónně používaných strojů jako jsou traktory nebo sněžné rolby. Osobním vozům, ve kterých se natankované palivo spálí během několika dnů či týdnů, rizika spojená s degradací paliva nehrozí.

Měňte olej

Důležitým rizikem, které by mělo majitele dieselového automobilu zajímat, je reakce motorového oleje, do nějž v každém motoru malé množství nespáleného paliva proniká. Toto množství se zvyšuje jednak s častými krátkými jízdami za studena, jednak se stářím motoru a opotřebením pístních kroužků, ale také s počtem regenerací filtru pevných částic.

Většina motorů vybavených filtrem totiž na provedení regenerace potřebuje vstříknout naftu do válce během výfukového zdvihu a dopravit ji do výfukového potrubí nespálenou. A za nepříznivých podmínek má tato dávka nafty sklon místo odpaření kondenzovat na stěnách válce a ředit olej.

Toto riziko platí i u čisté fosilní nafty, biosložky mají ovšem vyšší teplotu destilace a tak je jejich schopnost kontaminovat olej proporčně vyšší než jejich procentuální obsah v palivu.

"Estery zrychlují degeneraci motorového oleje a snižují jeho viskozitu," připomíná Vladimír Matějovský.

Při současném sedmiprocentní obsahu biosložky a přiměřených intervalech výměny oleje to neznamená žádnou hrozbu, čím déle však olej v motoru používáme, tím rychleji tyto procesy probíhají.

Průnik biosložek jako další degenerativní prvek by tedy měl motoristům připomenout nejen starou pravdu o vhodnosti třetinového zkrácení výměny oleje při častých jízdách za studena, ale hlavně zvýšenou opatrnost při spoléhání na různé lákavé prodloužené servisní intervaly, které motorům nepřinesly nic dobrého ani za časů čisté fosilní nafty.

na co dát pozor

  • být obezřetný, kde beru palivo (nešetřit, netankovat u pochybných benzinek)
  • měnit pravidelně olej (pokud možno častěji, než je předepsáno)
  • nenechat auto dlouho stát

Autoři:


Nejčtenější

Uhýbejte vpravo. Pravidla pro průjezd sanitek se změní od října

Nový způsob řazení v jízdních pruzích při průjezdu policie, hasičů a záchranářů.

Řidiči v kolonách budou muset nově uvolnit vozům policie, hasičů a záchranářů prostor mezi levým a přiléhajícím jízdním...

Vstupní bránu do Itálie čekají po pádu mostu kolony a dopravní katastrofa

Ponte Morandi v Janově na archivním snímku

Zborcení mostu v Janově je nejen tragédií pro všechny, které pád přímo zasáhl a poškodil, ale i katastrofou pro město....



Milovník betonu. Morandiho mosty jsou krásné, ale moc nevydrží

04

Vzděláním inženýr, duchem architekt. Riccardo Morandi patřil k nejvýznamnějším italským tvůrcům 20. století, díky své...

Kečupgate: nová aféra Volkswagenu startuje v kantýně

Kečup, který se podává k párkům v kantýnách Volkswagenu v německém Wolfsburgu.

Volkswagen stála aféra dieselgate, od které zanedlouho uplynou tři roky, miliardy eur. Někteří bývalí členové...

Škoda Fabia lépe vypadá a má už jen litrové motory

Škoda Fabia s novou tváří

Škoda Fabia přichází do prodeje v modernizovaném provedení. Za ceny od 279 900 Kč nabízí vylepšený vzhled, standardně...

Další z rubriky

Milovník betonu. Morandiho mosty jsou krásné, ale moc nevydrží

04

Vzděláním inženýr, duchem architekt. Riccardo Morandi patřil k nejvýznamnějším italským tvůrcům 20. století, díky své...

Počty nehod v ČR rostou, po zastaralých silnicích jezdí stále víc aut

Ilustrační snímek

Počty dopravních nehod v České republice rostou. Podle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu by ale měly...

Autovychytávky: Dominik bojuje s horkem, lednici nakonec ocenili chodci

Otestovali jsme autochladničku. Posloužila i jako krámek se zmrzlinou

Lednice původně určená do kufru auta se dá využít i jinak, redaktor iDNES.cz Dominik Vršanský to vyzkoušel. Největší...

Najdete na iDNES.cz