Kia Stonic je povedený fešák, který se jako SUV naštěstí jen tváří

  • 74
Jednoduchý, veselý, líbivý design, to je obrovská deviza Kie Stonic. Nový model bude miláčkem publika kvůli svému vzhledu. Je to crossover, dnes nejmódnější druh auta, to znamená zvýšený podvozek, svalnatou karoserii, šmrncovní vzhled a velká kola, přičemž pohon těch zadních není nutností.

Stonic zahušťuje nabídku Kie a také potvrzuje, že za crossover je dnes z čistě marketingových důvodů výhodné prohlásit cokoliv. To není výtka, jen to potvrzuje, jak je dnešní poblouznění světa SUV a z nich odvozenými crossovery silné.

Ale Stonic je fakt hezké auto a od příštího roku ho ještě bude při objednání možné vylepšit dvoubarveným provedením karoserie (za pětitisícový příplatek). Toto auto má však k SUV hodně daleko, je to vlastně příjemný hatchback na zvýšeném podvozku.

Kia Stonic
Kia Stonic

Crossover, který crossoverem být moc nechce

Světlá výška je tak nakonec skoro to jediné, co ho k crossoverům posouvá, od asfaltky k podlaze je to 18 centimetrů (když připlatíte za větší kola), což je na přeskakování retardérů, pokořování obrubníků a nákupy v supermarketu víc než dost. Kola zůstala u rozumných rozměrů, základ je patnáct palců, frajerská varianta sedmnáct. Takže přezutí nebude stát majlant. Výška je 1 521 mm, to je prosím méně, než na kolik narostl takový Fiat Panda, jehož za crosover ještě (zatím) nikdo neprohlásil.

Uvnitř Stonicu je místa na výšku dost, akorát se nesedí tak vysoko, jak je dnes u SUV a jeho kříženců módní. Vlastně se uvnitř sedí nečekaně nízko, jako v normálním malém autě. To nám, kdo raději sedí níže, vyhovuje, a ti, kdo raději vyšší posaz kvůli (často falešnému) pocitu nadvlády nad provozem, si sedačku nastaví jednoduše nahoru. David Labrosse z vývojového centra Kie to vysvětluje jednoduše: „Sedí se vysoko jako v Riu (malá kia konkurující třeba Škodě Fabii - pozn. red.), ale světlá výška je jako u Sportage (plnohodnotné SUV).“

KIA Stonic
KIA Stonic

Každopádně se ve Stonicu čistě subjektivně sedí níže než v přímé konkurenci, kterou je třeba Peugeot 2008, Mazda CX-3 nebo Renault Captur, a odpovídá tomu i architektura vnitřku. Na délku má Stonic 415 centimetrů, což je na úrovni malých kombíků, které dnes právě auta střižená jako Stonic z nabídky automobilek vytlačují. 

Kia Stonic v číslech

  • délka x šířka x výška x rozvor (mm): 4140 x 1760 x 1520 x 2580
  • objem kufru: 332 - 155 litrů
  • pohotovostní hmotnost: 1145 - 1255 kg
  • benzinové motory
    1,25 l atmosferický čtyřválec, 62 kW(84 k), 122 Nm
    1,4 l atmosferický čtyřválec, 74 kW (100 k), 133 Nm
    1,0 l přeplňovaný tříválec, 88 kW (120 k), 172 Nm
  • naftový motor
    1,6 l přeplňovaný čtyřválec, 81 kW (110 k), 260 Nm
  • základní cena: 349 980 Kč

Kabina je prostorná, do šířky je to akorát a 258centimetrový rozvor protáhne délku tak, aby si za sebe sedli dospěláci. Na zadních místech je dost místa i na hlavu. Kufr s objemem 332 litrů má výše položenou podlahu, stěhovat tam kočárek bude chtít svaly.

Znalci nabídky Kie namítnou, že ve stejném formátu už má automobilka Soul. Krabicovitý trochu ulítle tvarovaný model v nabídce určitě zůstane, je stejně dlouhý a dražší. V Evropě se ovšem moc neprodává. Od Stonicu si Kia naopak slibuje, že se stane opravdu masovým modelem (chtějí jich prodávat 100 tisíc ročně) a šéf českého zastoupení značky Arnošt Barna by ho měl rád mezi prvními třemi nejprodávanějšími kiemi na našem trhu.

Stonic už je v prodeji, český dovozce má hodně aut skladem, kdo si z nich nevybere a bude objednávat auto do výroby, bude na loď, která ho doveze, čekat čtyři až pět mesíců.

Takových malých crossoverů se dnes po světě prodá přes milion, v roce 2020 to má být dvojnásobek. V nabídce se Stonic řadí také vedle malého MPV Venga, které podle všeho v nabídce časem zastoupí. Venga má před sebou minimálně ještě rok života a jestli dostane nástupce, se uvidí. Pravděpodobnější je však spíš to, že ji na výrobních linkách ve slovenské fabrice Kie v Žilině nahradí právě Stonic.

Kia Stonic

Jako doma

Korejské značky před lety vzdaly snahu naučit Evropany chápat asijský design, najaly evropské designéry a vývojáře a byl to geniální tah. Takže dnes staví pro Evropu auta podle chutí a zvyklostí Evropanů. Stonic se sice vyrábí v Koreji (95 procent produkce jde ovšem do Evropy), ale řidič uvyklý na evropskou produkci bude na palubě jako doma. Všechno je dokonce přehlednější, logištější a ergonomičtější než u leckterého evropského auta. Přitom to není unylost ani opisování, spíš pokora, správné potlačení ambicí vymýšlet vymyšlené a pečlivé studium.

Klimatizace se dá ovládat poslepu, multimediální centrum je sice dotykové, ale kolem displeje jsou velká mechanická tlačítka. Všechno tu padne do ruky. Telefon spolkne velký kastlík před řadicí pákou, kde je ještě polička na další nezbytnosti.

KIA Stonic
Kia Stonic

Zpracování je příkladné, materiály mají hezkou povrchovou úpravu. Při podrobnější prohlídce se najde pár věcí, které připomenou, že je to auto za 350 tisíc korun (základní cena, je v ní i klimatizace). Výplně dveří jsou komplet plastové, bez čalounění, ale hezké. Dotykové stahování elektrického okna mají jen dveře u řidiče, na ostatních místech musíte tlačítko přidržet. Z dražších aut si vypůjčil Stonic výbavu, asi nejšikovnější je hlídač mrtvého úhlu.

Nová kia stojí na mechanice malého Ria, které je od letoška nové (a také povedené). To znamená, že Stonica pořídíte jen s pohonem předních kol, to je u crossoverů této velikosti standard.

Jízdně je Stonic suverénní. Řízení je přesné a pevné. Po dálnici auto upaluje bez náznaku nejistoty i hodně vysokými rychlostmi. Zatáčkami se protahuje zlehka jako malý hatchback, pomáhá mu v tom také systém přibrzďování vnitřního kola v zatáčce, kolem kterého se auto hbitěji stočí. Kabina je parádně odhlučněná a podvozek rovněž. Propadlé kanály odtlumí výborně, není to drncavost ani houpání, prostě ideální kompromis bez zbytečných náklonů.

Čtyřválec se líbí více, i když je slabší

Litrový turbotříválec s výkonem 88 kW, který je vrcholnou benzinovou nabídkou, jezdí mezi sedmi a osmi litry podle toho, jak moc to honíte po dálnici. Na okreskách se dostanete tak o litr níže. Přeplňovaný motor potřebuje „rozkutálet“ z nízkých otáček, aby se rozparádil, ideální je ho udržovat mezi dvěma a čtyřmi a půl tisíci otáček, vytáčení výše už moc nemá smysl. Charakteristické tříválcové hrčení se podařilo velmi dobře odfiltrovat, v kabině ho slyšíte jen při vytočení motoru.

Šestistupňový manuál je šikovně odstupňovaný a řadí přesně. Kdo chce lenošit, může si pak od příštího roku připlatit za dvouspojkový sedmistupňový automat (vlastní produkce Kia, suché spojky, do 350 Nm).

Lacinější je provedení s benzinovou atmosferickou jedna-čtyřkou. Čtyřválec, který bude podle odhadů v Česku nejžádanější, má hladší zvuk oproti hrčícímu tříválci, subjektivně jezdí velmi podobně jako turbo-litr a díky atmosferickému plnění má lineárnější zátah. Kousek, se kterým jsme se svezli, měl jen klouzavější spojku. Spotřeba byla podobná jako u tříválce. Dalšími nabídkami pod kapotu jsou čtyřválcová atmosferická benzinová 1,25 s 62 kW jako základní motorizace a pak čtyřválcový turbodiesel 1,6 litru.