Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Kolik vaše auto žere? Rozhodně víc, než říká výrobce

  • 390
Jak je možné, že vaše auto jezdí se spotřebou vyšší, než udává výrobce? Je to vaší těžkou nohou, nebo je chyba někde jinde? A nakolik jsou vlastně čísla, kterými se výrobci chlubí ve svých prospektech, reálná?

Kolik vám to žere? Oblíbené téma, které přichází často na přetřes. Ukazuje se však, že čísla, kterými se rádi ohání prodejci automobilů, moc reálná nejsou.

Do laboratoří automobilek se snažil nahlédnout renomovaný italský automagazín Quattroruote a německý Auto Bild.

Ani v jednom případě ze 124 sledovaných aut se autočasopisy nedostaly na tabulkovou spotřebu.

V podmínkách reálného provozu spotřebovali redaktoři Quattroruote nejméně o 17 (u Toyoty RAV4), ale v extrémním případě až o 47 procent paliva víc (BMW 118d), než sliboval výrobce. Podle zjištění největšího italského automagazínu spotřebují auta v průměru o 30 % víc, než udávají výrobci. Tabulka ZDE

Auta v AutoBildu byla ještě žíznivější, spotřeba největšího žrouta byla vyšší až o 53 %. Největším pijanem byl Mercedes G 55 AMG, který namísto deklarovaných 15,9 litrů na 100 km vysál z nádrže 24,3 litru.

Nepředvedly se ale například ani stále více prosazované hybridy: Hybridní Civic sežral o 43,5 procent víc paliva, než měl. Spalovací motor a elektromotor kombinující Lexus RX400h měl spotřebu vyšší o 48 procent a byl druhý nejhorší v celém testu Auto Bildu.

Dobře si vedly třeba Audi A6 (4,6 % nafta 2,7 l a 6,8 % benzin 2,8 FSI), naftový Jaguar XJ6, Renaulty Clio, naftový Land Rover Freelander, Peugeot 4007 a další (kompletní přehled ZDE - německy)

Testovací řidiči Auto Bildu najeli v každém z aut při testu spotřeby 160 kilometrů. 54 kilometrů jeli po dálnici, z čehož 20 km velmi rozvážným tempem. Dalších 61 km se projížděli po okreskách a 45 km po městě.

Pod přijatelný maximálně desetiprocentní rozdíl vůči udávané spotřebě se dostala třetina (33) aut v testu německého časopisu.

Spokojení mohou být v Mladé Boleslavi. Škoda Fabia s benzinovým motorem 1,6 ujela okruh se spotřebou 7,7 litru, což je proti udávaným 6,9 rozdíl 11,6 procenta. Ještě lépe dopadl stejně omotorovaný roomster, který vypil jen o 8,6 procenta víc (7,6 namísto 7,0).

Úplně nejlepší byl Nissan X-trail s dvoulitrovým turbodieselem, který spotřeboval pouze o desetinu litru víc, než je udáváno (7,1 litru udávaná spotřeba, 7,2 naměřená, rozdíl 1,4 %). Stejný rozdíl zaznamenalo malé Suzuki Swift (6,1 l udávaná spotřeba, 6,2 naměřená, rozdíl 1,6 %).

Proč katalogy (skoro vždy) lžou
Problém spočívá ve způsobu, jakým automobilky měří spotřebu. Nutno zdůraznit, že jsou v tom ale vlastně nevinně. Způsob měření jim totiž ukládají předpisy.

Normy (93/116/ECE a 99/100/ECE), které platí ve více než 50 zemích, ukládají měřit automobilkám spotřebu velmi nereálnými postupy.

Vše probíhá tak, že se simuluje jízda automobilu ve válcové zkušebně. Celkem jede auto na válcích 1 180 sekund, tedy asi 20 minut, během kterých si odkroutí 11 kilometrů průměrnou rychlostí 34 km/h.

Třináct minut (780 sekund) se simuluje městský provoz a 400 sekund mimoměstský.

Ve městském provozu se auto rozjíždí na různé rychlosti, maximem je padesátka. Mimo město se na deset sekund rozjede na stodvacetikilometrovou rychlost. Takto najede čtyři kilometry a jede průměrně 19 km/h.

Tyto laboratorní podmínky však mají s reálným životem řidiče na silnici pramálo společného, upozorňuje italský časopis Quattroruote. Žádné zrychlení, zpomalení, předjíždění ani postávání v koloně.

A dodává: "Automobilky samozřejmě provádějí testy s vypnutou klimatizací a na modelech postrádajících jakoukoli výbavu, která by zvyšovala spotřebu."

Vypnutá klimatizace, jež je jedním z velkých žroutů paliva, je dokonce zadána v předpisech.

"Skandální odhalení" Quattroruote ale ještě pokračuje: "Pokud vezmeme v úvahu, že se spotřebou přímo souvisí úroveň emisí CO2, znamená to, že i údaje o nich jsou o 30 % podhodnocené."

Stojí za to připomenout, že právě hladina vypouštěných emisí je bič, kterým se Evropská unie ráda ohání, a chce na jejich základě penalizovat automobilky VÍCE.

Italský deník la Repubblica dodává, že v Německu má uživatel právo na vrácení auta v případě, že je spotřeba o víc než 10 procent vyšší než udávaná. Test na zkušební stolici ovšem stojí 3 000 euro a probíhá stejně jako v laboratořích automobilek. Zkouška na silnici v reálném provozu je neprůkazná, protože výrobce může tvrdit, že máte moc "těžkou nohu".

A kolik auto vlastně "žere" vám? Pište do diskuze pod článkem nebo na auto@idnes.cz.