Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za volantem po šestnácti letech: s plynem na zemi a srdcem v kalhotách

aktualizováno 
"Mám podobný problém, pošlete mi kontakt na instruktorku" - píší mi dámy. "Moje manželka (přítelkyně, maminka, sestra…) je na tom stejně, prosím o telefon na vaši učitelku autoškoly" - přichází od pánů. Uklidňuje mě, že v tom nejsem sama…

Řidička v reklamě komediální skupiny UCB Comedy | foto: iDNES.cz

Zdá se, že panika za volantem je v tuzemsku velice rozšířená "choroba", postihující spíše ženy.

Sedám posedmé do auta s modrobílým nápisem na střeše. Křižujeme město a "drbeme", o řízení nepadne ani slovo, jen občas mi instruktorka určí směr jízdy. Vypadá to, že její úsilí přináší výsledky.

Svěřím se jí, že o víkendu bych chtěla zajet za kamarádkou k Roudnici nad Labem. Zhruba sedmdesátikilometrovou vzdálenost hodlám jet z větší části po dálnicích - je to rychlejší a prý i jednodušší. A tak si to jedeme vyzkoušet. Nejprve na Jižní spojku, posléze na brněnskou autostrádu.

Je všednodenní dopoledne, žádný extra provoz, jak by konstatoval zkušený řidič. Já mám pocit, že je tam aut až moc. Najíždím pomalu, za což hned dostanu vyčiněno: "Musíte jet stejně rychle jako ta ostatní auta, jinak jim budete překážet." Vytáhnu to na sedmdesát a zdráhám se ručičku na tachometru dále obtěžovat. Sundávám nohu z plynu, mám pocit, že auta přede mnou už jsou příliš blízko.

Vybavuji si poučku o zachovávání prostoru pro jeden kamion. "Nezpomalovat!" ozývá se vedle mě a když neposlouchám, přimáčkne mi učitelka pravou nohu na pedál, až je úplně na zemi. "A pětku si tam dejte…" Ze stotřicetikilometrové rychlosti se mi poněkud motá hlava a dýchání mi opět vynechává. Jak jsem z města zvyklá zběsile zatáčet, při přejíždění z jednoho pruhu do druhého kroutím volantem prudčeji než je záhodno.

Auto cuká, o nějaké plynulosti a ladnosti nemůže být moc řeč. "Budeme vyjíždět příštím exitem," dozvídám se a trochu se mi uleví. Vjíždím do odbočovacího pruhu, v zrcátku sleduji bílé naleštěné auto, vypadá to, že má stejnou cestu. Ale ne… "Co to proboha dělá?" ptám se. "Snaží se vás předjíždět zprava," zní naprosto klidná odpověď. Chápu, že řidiči nezáleží na tom bouráku, neb má doma ještě tři podobné, ale život má přece jen jeden! Měl štěstí, že jsem si ho všimla…

Vyjedeme z dálnice a já se netěším na cestu zpět. Provoz směrem do Prahy je hustší, auta přejíždějí z pruhu do pruhu, pokouším se o totéž, ale v tu ránu mi učitelka zadupne brzdu. Někdo se snažil vejít do nevelké proluky mezi mnou a autem před námi. Byl tak rychlý, že jsem nestihla nic jiného, než se pořádně leknout. Instruktorka se na mě dívá vyčítavě až do chvíle, kdy přijíždíme do Prahy a dá se opět jet souběžně.

Už se nemusím stresovat, průjezd městem je brnkačka, mám pocit, že v padesátce to auto skoro stojí, takže už ho mám zase "v ruce".

Původně mě učitelka chtěla touto hodinou propustit, ale moje počínání na dálnici ji moc nepřesvědčilo, potřebuji prý ještě trénovat. A na návštěvu mám prý jet radši po malých silničkách. Je to sice dál, ale za to mám větší šanci dojet v pořádku. A tak to o víkendu také dopadlo. 

Až po osmi kondičních jízdách hlavním městem konečně tu propustku dostávám. Prý už si na silnici poradím sama. Abych to dokázala, vyrážíme o víkendu do Zábřeha na Moravě. Přes dvě stě kilometrů za volantem. Provoz je velký, ven vyrazil kde kdo.

V noze mám křeč, jak ji stále přendavám z brzdy na plyn a naopak. Největší problém mi dělají zatáčky-vracečky šplhající do kopců a takové, které se posléze kroutí dolů. Ty jsme totiž v Praze natrénovat nemohly.

Nikdy jsem si toho moc nevšímala, ale teď zjišťuji, že autoškolu by si mělo zopakovat víc řidičů, nejen já, někteří jezdí… divně. Předjíždějí, aniž by viděli do zatáčky, v obci mě "berou" osmdesátkou, otáčejí se na místech, kde blokují koho můžou, o nějakých doporučených odstupech asi nikdy neslyšeli, to by se mi tak nemohli lepit na kufr, blinkry používá jen polovina z nich…

Kdyby je tak viděla moje učitelka! Už ji slyším: Jak to jedeš, člověče, měl bys vrátit řidičák! Já ho nevrátím, jen ho už teď skutečně musím začít používat.



Nejčtenější

Uhýbejte vpravo. Pravidla pro průjezd sanitek se změní od října

Nový způsob řazení v jízdních pruzích při průjezdu policie, hasičů a záchranářů.

Řidiči v kolonách budou muset nově uvolnit vozům policie, hasičů a záchranářů prostor mezi levým a přiléhajícím jízdním...

Vstupní bránu do Itálie čekají po pádu mostu kolony a dopravní katastrofa

Ponte Morandi v Janově na archivním snímku

Zborcení mostu v Janově je nejen tragédií pro všechny, které pád přímo zasáhl a poškodil, ale i katastrofou pro město....



Kečupgate: nová aféra Volkswagenu startuje v kantýně

Kečup, který se podává k párkům v kantýnách Volkswagenu v německém Wolfsburgu.

Volkswagen stála aféra dieselgate, od které zanedlouho uplynou tři roky, miliardy eur. Někteří bývalí členové...

Milovník betonu. Morandiho mosty jsou krásné, ale moc nevydrží

04

Vzděláním inženýr, duchem architekt. Riccardo Morandi patřil k nejvýznamnějším italským tvůrcům 20. století, díky své...

Škoda Fabia lépe vypadá a má už jen litrové motory

Škoda Fabia s novou tváří

Škoda Fabia přichází do prodeje v modernizovaném provedení. Za ceny od 279 900 Kč nabízí vylepšený vzhled, standardně...

Další z rubriky

Superb jen s dieselem, Octavia bez 4x4. Škoda zúžila nabídku kvůli emisím

Škoda Superb SportLine

Tak chudý jako v dobách stopětky a favoritu ceník nových škodovek není. Nabídka motorů, které lze objednávat, je však...

Čtvereček, nebo kolečko? Čerpací stanice budou používat nové symboly

Ilustrační snímek

Kvůli jednotnému značení motorových paliv, které začne platit v celé EU od 12. října, budou stojany i tankovací pistole...

Vstupní bránu do Itálie čekají po pádu mostu kolony a dopravní katastrofa

Ponte Morandi v Janově na archivním snímku

Zborcení mostu v Janově je nejen tragédií pro všechny, které pád přímo zasáhl a poškodil, ale i katastrofou pro město....

Najdete na iDNES.cz