Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec evropských brouků začal před třiceti lety

aktualizováno 
Volkswagen Brouk pozná asi každý včetně těch, kteří jinak dokážou rozlišit auta nanejvýš podle barvy. Malý vůz s výraznými předními blatníky a kulatými světlomety, které mu spolu s tvarem víka kapoty propůjčují charakteristický výraz, se stal skutečnou automobilovou ikonou. Ale i legendy časem stárnou a odcházejí. Před třiceti lety, 19. ledna 1978, vyjel z bran továrny v německém Emdenu poslední evropský exemplář brouka s pevnou střechou.

Historie automobilismu zná hned několik vozů, o nichž se tvrdí, že tu či onu zemi "postavily na kola".

Pro Američany je to Ford Model T, pro Italy Fiat 500 a Francouzi pro změnu nedají dopustit na Citroën 2CV alias kachnu.

Žádný z nich se však nedočkal takového rozšíření jako Volkswagen Brouk.

Během 58 let produkce (1945-2003) jich bylo vyrobeno přes 21,5 milionu, přičemž vzhled auta se za tu dobu změnil jen v detailech.

Historie brouka se začala psát na počátku třicátých let a byla úzce spjata s tehdejším politickým vývojem v Německu. Nastupující nacistický režim viděl v možnosti vyrábět levná osobní auta pro masy mocný propagandistický nástroj.

Vývoje takového vozu se ujal konstruktér Ferdinand Porsche. První prototyp spatřil světlo světa v roce 1931, ale trvalo ještě několik let, než se vůz dopracoval k podobě, která jej proslavila.

Tvůrcem aerodynamické karoserie, nápadně podobné české Tatře T97, ale nebyl Porsche, nýbrž designér Erwin Komenda. S Tatrou nemělo auto společný jen vzhled, ale i koncepci se vzduchem chlazeným motorem typu boxer umístěným vzadu.

S výrobou lidového vozu se v dolnosaském Wolfsburgu začalo v roce 1939.

Nesl označení KdF-Wagen, které odkazovalo na název organizace Kraft durch Freude ("síla díky radosti"), odnože nacistické Německé pracovní fronty.

Z pásů však sjelo jen několik stovek vozů, načež byla jejich produkce nahrazena zbrojní výrobou.

KdF-Wagen se přesto osvědčil i německým vojákům, zejména těm bojujícím v severní Africe. Jeho podvozek byl navíc využit při stavbě armádních vozů.

Zlatá éra brouků nastala až po skončení druhé světové války a do značné míry se stala symbolem německého hospodářského zázraku.

Velký podíl na tom měl britský důstojník Ivan Hirst, který notně poničenou továrnu ve Wolfsburgu dokázal již během roku 1945 uvést do stavu umožňujícího obnovit výrobu. Na jaře 1946 už sjíždělo z výrobních pásů měsíčně kolem tisíce vozů.

Nenáročná obsluha, solidní jízdní vlastnosti, rozumná cena a v neposlední řadě i sympatický vzhled - to byly argumenty, na které slyšeli zákazníci nejen v Německu.

Velkou oblibu si brouk získal například ve Spojených státech, kde se proslavil i jeho sourozenec v podobě známého mikrobusu.

O velkém zájmu zákazníků svědčí, že už v roce 1955 sjel z výrobního pásu miliontý brouk. O 17 let později, 17. února 1972, pak malý Volkswagen převzal prvenství v počtu vyrobených kusů, které do té doby držel Ford Model T.

Ačkoliv se v průběhu výroby pod kapotou odehrála řada výrazných konstrukčních změn, v sedmdesátých letech už brouk ve srovnání s konkurencí působil poněkud obstarožně.

V roce 1974 jej ve wolfsburgské továrně nahradil nový model - Golf. Tři a půl roku nato byla výroba brouka zastavena i v továrně v Emdenu. Jako kabriolet se ale vyráběl v dílnách karosářské firmy Karmann až do roku 1980.

Ukončení produkce v rodném Německu pro malý Volkswagen neznamenalo konec.

Ještě dlouhou dobu vyjížděl z bran továrny v mexickém městě Puebla.

Skutečně posledním původním broukem byl až bleděmodrý exemplář s pořadovým číslem 21,529.464. Z linky sjel 30. července 2003, 64 let od začátku výroby.

Autoři: ,






Nejčtenější

Audi A7 Sportback
Nové Audi A7 Sportback umí až do 160 km/h plachtit s vypnutým motorem

Nové Audi A7 Sportback je pořádný kus auta, zcela nová generace přijíždí jen pár měsíců po nové vlajkové lodi značky, limuzíně A8. Pětidveřový fastback z ní...  celý článek

Potašový důl na těžbu kobaltu v americkém Utahu
Kobalt může nabourat velkolepé plány na elektrickou budoucnost aut

Češi se seznámili za posledních několik týdnů dopodrobna s lithiem, tento kov ovšem není jediným, po kterém pasou výrobci akumulátorů. Mnohem větší patálie...  celý článek

Nejhorší je dát si dopředu nové zimní pneumatiky a vzadu nechat ojeté
VIDEO: Kdo šetří a kupuje jen dvě nové zimní gumy, měl by je dát dozadu

Doba přezouvání na zimní obutí začíná. Měníte jen dvě pneumatiky? Dejte je na zadní nápravu auta i přesto, že vaše auto má poháněná přední kola.  celý článek

Yamaha podle všeho připravuje vstup velkého tříkolového motocyklu na trh....
Motorkáři zbrojí na Miláno, letos ve znamení naháčů a nového GoldWingu

Hlavní novinky motorkářské výstavy EICMA v Miláně letos podle většiny upoutávek přijedou z Japonska. Módní retro vlna pro příští rok nabírá ostřejší a...  celý článek

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Další z rubriky

Opel Insignia první generace
Ojetý Opel Insignia boduje cenou. Minusem je prostor a kila

Insignia na trhu s ojetými automobily prodejní rekordy netrhá. To se přirozeně projevuje na cenách vozů. Jako ojetina tak přijde levněji i o desítky tisíc ve...  celý článek

Sbírka starých škodovek trutnovského spolku Reincars.
Jejich vášní jsou staré škodovky, nadšenci jich obnovili už tři desítky

Je jich šest a spojuje je láska ke starým škodovkám. Členové trutnovského spolku Reincars dávají desítky let starým automobilům nový život.  celý článek

Ferdinand Porsche se svým zkušebním, nejúspěšnějším vozem Volkswagen Brouk
Vychází kniha o Porscheho začátcích pod hákovým křížem

Pro Ferdinanda Porscheho bylo bodem zvratu setkání s Adolfem Hitlerem. Po špatných obchodech byl automobilový inženýr značně zadlužený, když v květnu roku 1933...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.