Od minulého týdne musí řidiči na dálnicích v německé spolkové zemi Svobodné hanzovní město Brémy dodržovat rychlostní limit 120 km/h. Jde o vůbec první plošné zavedení rychlostních limitů na dálnicích v SRN.
Nařízení v Brémách nemá příliš velký praktický dopad, dotkne se totiž pouze 11 kilometrů dálnic v tomto státě. Na zbývajících 49 kilometrech byla již dříve zavedena rychlostní omezení kvůli omezení hluku a produkce exhalací. I tak má ale první plošné zavedení dálničního rychlostního limitu veliký význam.
O neomezené rychlosti na dálnicích se totiž v Německu neustále hlasitě diskutuje a podle některých odborníků je celoplošné zavedení rychlostních limitů na německých dálnicích pouze otázkou času. Nejčastějšími argumenty pro zavedení limitů jsou ekologie a zvýšená bezpečnost provozu – ostatně tyto dva aspekty vyzdvihuje i koalice Zelených a Sociálních demokratů, která stála za zavedením omezení v Brémách.
Pro zavedení celoplošných rychlostních limitů na dálnicích jsou ovšem i dvě další spolkové země – Berlín a Braniborsko. Společně s Brémami za zavedení limitů lobbují ve Spolkové radě. Dle jejich návrhů by měl mít jednotný rychlostní limit hodnotu 130 km/h.
Omezení mají samozřejmě maximální podporu Strany zelených a Sociální demokraté pod vedením současné kancléřky Angely Merkelové vyjadřují podobným opatřením podporu. Navíc podle ředitele asociace za čisté životné prostředí, Jürgena Resche, je zavedení rychlostních limitů nevyhnutelné z hlediska tlaků Evropské komise. Ta by měla podle Reschových slov Německo k jejich zavedení přinutit do roku 2010.
Zdá se tak, že německý dálniční ráj již nebude mít dlouhého trvání. Zvítězí politické tlaky a diskutabilní snaha chránit životní prostředí. Ta je asi nejpodivnějším argumentem, který za zavedením limitů stojí. Důvodů je hned několik. Nedávné pokusy z Rakouska totiž ukazují, že vyšší rychlost na dálnicích paradoxně vede ke snížení produkce emisí – zvýšila se totiž plynulost provozu. A tak ačkoli jezdí automobily rychleji, což znamená více emisí, byla výrazně eliminována nutnost brzdit a opět zrychlovat, což naopak produkci emisí snižuje. Samozřejmě takové opatření má smysl pouze na dálnicích, které jsou na vysoké rychlosti projektovány.
A právě na takových úsecích platí v Německu rychlost neomezená. Na mnoha místech německých dálnic se ale již dnes setkáme s rychlostními omezeními – jde o úseky, které nesplňují vysoké kvalitativní nároky a mají například jen dva pruhy. Rovněž v okolí měst a na městských okruzích bývá rychlost omezena, ať už je důvodem snížení hluku, emisí nebo snaha regulovat provoz tak, aby bylo umožněno snadné sjetí z dálnice nebo najetí na ni.
S trochou nadsázky se tak dá říci, že neomezená rychlost platí pouze na širých pláních, kde mírně zvýšená koncentrace emisí z těch několika stovek rychle jedoucích vozů rozhodně neznamená kritické ohrožení životního prostředí. I tak ale pravděpodobně politická lobby zvítězí.
