Skla, ze kterých už nebudou muset řidiči seškrabovat jinovatku nebo vrstvu ledu, jsou pár let od sériové výroby. Nová technologie potřebuje jenom trochu doladit, v současné podobě totiž například skla se speciální povrchovou vrstvou hůře propouštějí třeba signál mobilních telefonů.
Nezamrzajících skel dosáhli vývojáři aplikací tenoučké vrstvy materiálu ITO na jeho vnější povrch. ITO (Indium Tin Oxide) je pevným roztokem oxidu India In2O3 (typicky 90 %) a oxidu cínu SnO2 (10 %). Tento v tenkých vrstvách průhledný materiál se využívá k vytvoření vodivé vrstvy u LCD, plazmových nebo dotykových displejů.
Materiál má ale i jinou vlastnost než vodivost. Dovede totiž odrážet teplo. Tenká vrstva na vnějšku skla pak zabraňuje, aby teplo vyzařovalo z automobilu směrem ven. Díky tomu se povrch skla neochlazuje a tak na něm nekondenzuje voda a netvoří se led. Sklo se jednoduše neochladí pod teplotu rosného bodu. Spolehlivě by měla technologie sklo ochránit od ledové vrstvy do vnějších teplot zhruba minus 18 °C.
Konkrétní funkci samozřejmě ovlivňují další atmosférické podmínky, jako je oblačnost, relativní vlhkost nebo síla větru. Vrstva ITO tak nedovede tvorbě ledu zabránit vždy a za všech podmínek, ale výrazně ji omezuje. V sériové výrobě můžeme podobný komfortní prvek očekávat do několika málo let.
