V noci u něj svítí svíčky, ve dne jej zdobí květiny. Před třemi lety tady při nehodě skončil jeden mladý život a nešťastní rodiče se rozhodli varovat ostatní řidiče. Buďte opatrní, tady zemřelo naše dítě! Pomníčků jsou podél pražských silnic desítky. Třeba na Jižní spojce jsou dva mramorové kříže jen pár desítek metrů od sebe.
Podle zákona nemají pomníčky u silnic co dělat, mohou odvádět pozornost řidičů a být hrozbou při nehodě. "Pomníčky vedle silnic vznikají v podstatě nezákonně. Na území patřícím státu nebo jiným vlastníkům bez jejich svolení," uvádí ve studii Veřejná připomínka smrti Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Pozůstalí umisťují pomníčky vedle silnic bez povolení vlastníka, kterým je v Praze Technická správa komunikací. Majitel pomníku potřebuje nejen svolení vlastníka, ale navíc také stavební povolení.
A navíc mohou být nebezpečné. Každá hlavní silnice má totiž ochranný pás, na němž má při dopravní nehodě auto bezpečně zastavit, pokud například dostane smyk a vyletí ze silnice.
Když by řidič vrazil do kamenného pomníku, mohlo by dojít k další tragédii. "Pásmo se pohybuje od patnácti až do sta metrů dle třídy komunikace," řekl Jaroslav Mach z odboru dopravy pražského magistrátu.
Přesto pomníčky správa silnic ani úřad zpravidla neodstraňují. "Pomníčky, které nevadí výhledu a nezvyšují riziko dopravní nehody, jsou tolerovány," řekl Mach. Podle správy silnic mohou pomníčky i snižovat počet nehod, protože upozorňují ostatní řidiče na to, aby jezdili bezpečně.
"Považujeme tuto pietu za určité varování," uvedl mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek. Podle něj jsou pomníčky většinou na přilehlé zeleni, takže jediný problém s nimi mají silničáři jen při sekání travnatých ploch a keřů.
"Je to citlivá věc. Na jednu stranu se musí brát ohled na pozůstalé, na druhou stranu pomníčky určitě odvádějí pozornost projíždějících řidičů. Navíc jsou to pevné objekty hned u krajnice, které mohou být při provozu nebezpečné," tvrdí Ředitelství silnic a dálnic, které se stará v Praze o vnější silniční okruh. Správa silnic může vyzvat majitele, aby stavbu bez povolení odstranil, nebo v případě, že není znám, ji odstranila sama.
Hromadná likvidace pomníčků, k níž došlo například na Českobudějovicku, se v Praze zatím nečeká. Přitom v některých zemích je výstavba křížů, desek či jiných vzpomínkových objektů u silnic zakázána. Například v amerických státech Missouri, Oregon nebo Severní Karolína. V Kalifornii a Montaně mohou pozůstalí stavět pomníčky jen v případě, že při nehodě hrál roli alkohol. Jinde se zas budují kolektivní pomníky. Jeden takový stojí i v Praze. U sjezdu z brněnské dálnice k centru Chodov je na travnatém ostrůvku mramorový pomník "Obětem dopravních nehod".
Křížky nejsou fenoménem poslední doby. Byly tu vždy. Pomníčky se u cest objevují od prehistorie. Není divu - na cestách vždy číhalo nebezpečí, ať již v podobě lupičů či jiných nepředvídatelných událostí. Jedním z nejznámějších českých pomníčků je ten, který nedaleko České Kamenice připomíná násilnou smrt pláteníka Blumberga z německého Hirschfelde.
V roce 1833 ho uprostřed lesa zákeřně přepadl a zavraždil známý český lupič Babinský. Poté tu lidé vztyčili kámen s nápisem: "Jako oběť ohavné loupežné vraždy, pokryt mnoha ranami, zde v noci ze 4. na 5. července 1833 vypustil svou duši Johann Gottfried Blumberg, obchodník z Hirschfelde v Království saském, stár 36 let a 5 měsíců."
