Kruhové objezdy (někdy také nazývané rondely nebo okružní křižovatky) jsou zřizovány především z bezpečnostních důvodů, většinou umí také zvýšit propustnost křižovatky. Každý kruhový objezd má ovšem určitou maximální intenzitu provozu, kterou snese. Pokud ji překročí, zahltí se i kruhový objezd.
Středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji, nehody tak mívají lehčí následky. Vozidla se obvykle srazí boky v ostrém úhlu, zatímco na klasické křižovatce ke střetu dochází spíše v pravém úhlu nebo čelně. Specifické jsou nehody, kdy řidič z nějakého důvodu středový kruh přehlédne a čelně do něj najede. Právě taková nehoda je zdokumentována na videu z Polska.
Středový kruh bývá řešený různými způsoby. U nejmenších objezdů bývá pouze vyznačen na vozovce, případně vytvořen překážkou (zátarasem, květníkem...). Jednoduchou a lacinou variantou je vytvoření kruhu z betonových zábran (typ New Jersey). Nehody na takových místech se ovšem často rovnají v podstatě nárazům do zdi a jsou velmi nebezpečné. Další varianta, která je stavebně náročnější, je vidět na polském videu, u ní je středový kruh vytvořen stoupajícím prstencem z dlažebních kostek. Toto řešení auto nemusí při nesprávném nájezdu poškodit, při nepřiměřené rychlosti je ovšem riziko vymrštění vozu.
Středový kruh je často vyvýšený a někdy k tomu porostlý keři, případně ozdoben fontánou, znakem města nebo uměleckým dílem, řidiči pak nemají potřebný rozhled, což zvyšuje riziko nehody. Protiargumentem zastánců tohoto řešení je snížení rychlosti, řidiči jsou v takových místech obezřetnější a pomalejší.
Je-li kruhový objezd dlážděný kamennou dlažbou, nákladní auta trhají kostky z vozovky. Bývá z nich také často tvořen vnitřní prstenec vozovky, který využívají kamiony a autobusy pro hladší průjezd, mohou si přes něj oblouk „narovnat“; v případě, že je jízdní pruh vytyčený na kruhovém objezdu příliš úzký, často ani jinou možnost nemají.
Pravidla jízdy kruhovým objezdem
Zdroj: Policie ČR |