„Impozantní pohonné jednotky W12 byly ve dvacátých letech minulého století licenčně vyráběny v Mladé Boleslavi,“ uvádí vedoucí muzea Andrea Frydlová.
„Firma Laurin & Klement zaznamenala řadu úspěchů nejen s paletou osobních a užitkových automobilů, motocyklů, jízdních kol nebo třeba motorových pluhů, ale v tuzemsku i zahraničí byl velký zájem také o její moderní letecké motory. Vývoji těchto agregátů se naše společnost začala věnovat již v roce 1909, jako jedna z prvních na světě,“ popisuje. A právě v licenci vyráběný dvanáctiválec patřil k vrcholům mladoboleslavské produkce.
Prvním leteckým nadšencem, který ve svém letadle vlastní konstrukce a výroby použil upravený automobilový motor L&K, byl český průkopník Metoděj Vlach, jeho létající aparát však byl schopný pouze krátkých skoků. Úspěšnější byl tehdejší šéfkonstruktér automobilky, inženýr Otto Hieronimus, který od roku 1909 pracoval na vývoji prvního primárně leteckého motoru v Rakousku- Uhersku.
„V pátek 15. dubna 1910 v 17 hodin se populární Hieronimus stal prvním člověkem na území současné České republiky, který podnikl úspěšný let strojem těžším než vzduch. V letadle Bleriot poháněném motorem L&K typu EL, vyvinutým a vyrobeným v Mladé Boleslavi, se na chuchelském závodišti u Prahy udržel ve vzduchu 2 minuty a 26 sekund, během nichž překonal asi dvoukilometrovou vzdálenost,“ popisuje Vítězslav Kodym, mluvčí muzea.
Motor L&K typu EL s hliníkovým blokem, čtyřmi litinovými válci a jejich plechovým opláštěním vznikl ve třech kusech. „Výrobní kapacita společnosti Laurin & Klement byla totiž tehdy vytížena řadou tuzemských i zahraničních objednávek na úspěšná osobní i užitková vozidla populární značky L&K.“
Složité období druhé poloviny dvacátých let, kdy se vinou všeobecných hospodářských obtíží poválečné rekonstrukce dočasně snížil odbyt automobilů, dokázalo vedení společnosti Laurin & Klement překlenout doplněním sortimentu o moderní letecké motory L&K-LorraineDietrich.
Výroba jednoho z nejlepších leteckých motorů své doby, L&K-Lorraine-Dietrich 450, probíhala v Mladé Boleslavi.
„Díky licenci poskytnuté francouzskou automobilkou a leteckou továrnou Lorraine-Dietrich v roce 1924 se v Mladé Boleslavi vyráběly osmiválce o výkonu 400 koní a vrcholné dvanáctiválce disponující výkonem 450 koní,“ dodává Kodym.
Unikátní motor zaujme nejen impozantními rozměry a zdvihovým objemem 24,4 litru, ale také konstrukčním řešením s uspořádáním dvanácti válců do W, čili tří řad po čtyřech válcích. Nejvyššího trvalého výkonu 450 k (331 kW) agregát dosahuje při 1850 otáčkách za minutu. Spotřeba dvanáctiválce byla udávána na 240 gramů paliva plus 12 gramů oleje na každého koně výkonu a hodinu provozu.
O kvalitách licenčních motorů bylo přesvědčeno i československé ministerstvo národní obrany, které v Mladé Boleslavi na sklonku roku 1926 objednalo 50kusovou sérii monumentálních dvanáctiválců.
Letecké motory z Mladé Boleslavi se uplatnily například v tuzemských letounech Letov Š-12 a ŠB-16. Zájem o ně byl i daleko za hranicemi tehdejší Československé republiky, uskutečnil se export třeba do Litvy či Turecka. K nejpřesvědčivějším důkazům jejich vysoké úrovně patřil úspěšný dálkový let pplk. Jaroslava Skály, který se v roce 1927 s letounem Letov Š-16 vydal z Prahy až do Tokia.
Andrea Frydlová současně doporučuje: „Návštěvu Škoda Muzea je možné zkombinovat s prohlídkou aviatických exponátů partnerského Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, případně též areálu Rodného domu Ferdinanda Porscheho v Liberci-Vratislavicích. Pro všechna tři uvedená muzea je k dispozici zvýhodněné kombinované vstupné.“
