První prototyp lidového vozítka vznikl z iniciativy viceprezidenta společnosti Citroën Pierra-Julese Boulangera v roce 1937. Práci na něm zahájili konstruktér André Lefebvre a designér Flaminio Bertoni v létě 1936. Požadavek na nové lidové vozítko údajně zněl tak, že musí uvézt čtyři venkovany se slamáky na hlavě a pytel brambor přes zorané pole rychlostí 60 km/h, aniž by se rozbilo jediné vejce v ošatce.
Posléze bylo vyrobeno 250 prototypů, sériovou výrobu však překazila druhá světová válka. Myšlenka nenáročného vozu ale nezapadla, na oficiální představení si však musel počkat až do 7. října 1948.
Automobil netradičních tvarů sice nevzbudil svým vzhledem všeobecné nadšení, přinesl však řadu pokrokových konstrukčních řešení včetně nezávislého zavěšení kol. Zákazníci oceňovali hlavně praktické věci jako vysokou světlou výšku, která umožnila jízdu po nekvalitních polních cestách, nízkou spotřebu, pohodlné pérování a především jednoduchost, která umožňovala rozebrat vůz jen s pomocí nejzákladnějšího nářadí, minimálních znalostí a základní zručnosti, takže jej dokázal opravit takřka každý.
"Je to zvláštní auto. Lidi si získalo především svým tvarem a jednoduchostí. Technické parametry roli nehrají," řekl předseda sdružení 2CV Club Jesenice Tomáš Neruda.
Kachnaři si na svých miláčcích cení nenáročnou údržbu. "Cestuji s ním po celém světě. Mohu si ho opravit kdekoli sám. Žádnou cizí pomoc nepotřebuji," tvrdí Neruda. Odhalil i další přednosti. "Skýtá různé výhody. Po úpravě se v něm dá spát ve dvou nebo naložit spousta věcí. Má to i stahovací střechu," vypočítává přednosti. Sám prý tímto autem dojel až za polární kruh, procestoval Norsko i jih Itálie. "Auto je to spolehlivé a pohodlné," tvrdí.
Citroën 2CV byl označován za průlom v minimalizaci automobilů a v jeho zpřístupnění většině obyvatel, což samozřejmě umožnila hlavně nízká cena.
Tomu odpovídaly také technické parametry vozidla. První verze byla osazena dvouválcovým motorem o objemu pouhých 375 cm3 a výkonu 6,6 kW, který bylo možné nastartovat pouze klikou. Postupně se objem motoru zvětšoval na 425, 435 a 602 cm3 o výkonu přes 20 kW.
Drobné kosmetické úpravy prodělala i karoserie. Kromě základní čtyřdveřové varianty bylo velmi populární i provedení pick-up. Existovala řada dalších úprav populárního vozítka. Kachna tak sloužila v pouští verzi (model Sahara poháněný dvojicí dvouválcových motorů o objemu 375 cm3 s pohonem všech čtyř kol), ve vojenské úpravě, jako elegantní kabriolet nebo jako malý náklaďáček. Na základě 2CV vzniklo několik dalších citroënů, například Dyane nebo víceúčelový lehký vůz Méhari.
Poslední "kachna" sjela z výrobní linky v portugalském městě Mangualde 27. července 1990. Ve Francii byla její výroba definitivně zastavena již na počátku roku 1988. V roce 1999 vůz Francouzi v anketě zvolili automobilem století.
Vozítko si získalo nesmírnou popularitu a dodnes má tisíce obdivovatelů, kteří historická auta udržují v původní podobě, ale také neustále vylepšují či přestavují. Na celém světě existují stovky klubů majitelů těchto vozů.
Přezdívka "kachna" je přitom pro Francouze velkou neznámou. Nejčastěji totiž používají "deux chevaux", tedy dva koně, což není o výkonu motoru, ale o propočtu zdanění. Autu se přezdívá také zkráceně deuche, ale i dodoche nebo "deux pattes" (dvě tlapky) a "deux lapins" (dva králíci).
Auto bylo také oblíbenou rekvizitou filmařů, nejznámější jsou zřejmě scény ze série o četnících ze Saint-Tropez.
V Česku se první "kachny" objevily už v 50. letech. "Bylo to ale spíš náhodné. Před rokem 1989 tady bylo jen 36 těchto vozů. Ve velkém se dovážely až v 90. letech," uvedl předseda 2CV Clubu Jesenice Tomáš Neruda. V současnosti mají čeští "kachnaři" asi 650 aut. Nejde jim však prý o výhodnou investici.
"Je to auto, které si koupíte pro potěšení. Když ho zrenovujete, peníze se nevrátí. Je tam nulový zisk. Renovace převyšuje cenu," říká Neruda. Upozorňuje zároveň, že jsou i "kachny", kterých si sběratelé cení. Jde o malosériová auta, která stojí zhruba 1,5 milionu korun. "V Česku se ale nevyskytují," doplňuje.
Jedinečnou příležitost pohladit i ty nejvzácnější "kachny" budou mít čeští fanoušci v příštím roce. Od 27. července do 2. srpna by se na Hipodrom Most mělo sjet asi 6 000 těchto vozů. Jde o vůbec první mezinárodní sraz přátel 2CV v Česku. "Bude to poprvé a pravděpodobně naposled. Je to jakási olympiáda. Koná se každé dva roky. Další šance uspořádat ji bude asi až za dvacet let. Nedokážu si představit, jaká bude v té době kachní scéna," uzavírá Tomáš Neruda.
