S nečekanými úspěchy obesílal nejrůznější závody ve Spojeném království i za hranicemi, které mu zajistily vynikající reklamu. S cenou jen nepatrně převyšující cenu motocyklu, ale s výkony překonávajícími i nejeden automobil prodával v druhém desetiletí Morgan dvě provedení: závodní a poněkud skromnější městské. Čtyřsedadlové provedení spatřilo světlo světa roku 1915 jako dopravní prostředek Morganovy rodiny. Ačkoli roku 1937 Morgan uvedl skutečný automobil, vyráběl modifikované tříkolky až do roku 1952. Základem tříkolek s celkovou délkou asi 325 cm a hmotností kolem 400 kg byla nosná roura, vpředu osazená motocyklovým V-2 motorem značky J.A.P., British Anzani, Blackburne, Blumfield, Green Precision nebo Matchless či švýcarským M.A.G., ať už vodou či vzduchem chlazeným, s ventily SV nebo OHV. Vedle toho existovaly speciály s dvoutakty Scott či jednoválcovým motorem. Litrový výkon se během let zvýšil z počátečních solidních 9 koní až na špičkových 40 koní při 4000 otáčkách za minutu koncem 30. let. Stroj na snímku je osazen vodou chlazeným agregátem Matchless s čtvercovými rozměry vrtání a zdvihu 85,5 mm a objemem 981 ccm. Směs připravuje karburátor Amal, mazání se suchou klikovou skříní je také standardní. Zapalování je dynamoakumulátorové a chladič termosifonového oběhu se nachází za motorem. Výkon motoru se přenáší hřídelem uloženým v nosné rouře na převodovku přišroubovanou na jejím konci a přes pastorek a talířové kolo (odtud je též poháněno dynamo) jediným řetězem na zadní kolo. To je uloženo v kyvné vidlici odpružené dvěma čtvrteliptickými pery. Typická přední náprava s nezávislým zavěšením zůstala dodnes v použití na automobilech Morgan. Spartánská karosérie s dřevěnou kostrou a bez střechy těsně pojme dva lidi, které před nepohodou chrání pouze větrné štítky. Palivová a olejová nádrž se nalézá v přední části. Ovládací prvky karburátoru a zapalování jsou umístěny ve volantu, brzděna jsou všechna kola. Zážitek z jízdy tříkolkou Morgan lze podle jistého anglického válečného pilota srovnávat pouze s letadlem letícím velmi nízko nad silnicí, což umocňuje nejen pohled přes kmitající ventily motoru, ale i příležitostně osazovaný volant s úsečemi, ne nepodobný »kniplu« letadla a maximální rychlost kolem 140 km/h. Konzervativní »C.F.S.« Morgan vždy odmítal rozšířit výrobu, a tak firma dodnes produkuje kolem pěti set vozů ročně. Tato skutečnost spolu s faktem, že se pro automobily rozhodl až koncem 30. let a vyhnul se tak přímé konkurenci lidových vozů jako Ford T nebo Austin Seven, patrně paradoxně zajistila podniku samostatnost. Výrobní kapacity většího podniku by nepochybně zaujaly pozornost některého giganta nebo by prostě zanikl. Firma je i dnes, v období globalizace a mohutného spojování kapitálu rodinným majetkem Morganů a řídí ji vnuk zakladatele.
 První tříkolky ze dvorku v Malvern Link byly vybaveny dvouválcem Peugot. |
