Ačkoliv pojišťovny mnohdy velmi vehementně doporučují opravu vozidla ve značkovém servisu, měl by majitel nezaviněně poničeného automobilu či motocyklu důkladně zvážit, zda rady uposlechne. Při náhradě škody z povinného ručení viníka nehody totiž pojišťovny nejsou zdaleka tak velkorysé jako v případě havarijně pojištěných vozidel, a zejména majitelé starších aut či motorek jsou často nepříjemně překvapeni výší částky, kterou jim pojišťovny strhnou za amortizaci vozidla. "Novější automobil doporučuji svěřit k opravě do značkového servisu a od pojišťovny žádat proplacení faktury za opravu," radí Milan Hosák, vedoucí znalecké a expertizní skupiny DEKRA Ústavu silniční a městské dopravy v Praze. "Zato pro starší vozidlo je vhodnější levný neznačkový servis, případně svépomoc, a náhrada škody podle rozpočtu stanoveného nezávislou expertizou." Téma ilustruje skutečný případ z minulých týdnů: Bez viny majitele byl při dopravní nehodě poškozen na zadní části osobní automobil Audi z roku 1990. Pojišťovna trvala - snad kvůli jednoduššímu účtování a možná proto, aby motorista na události nevydělal - na opravě ve značkovém servisu, který za práci účtoval zhruba 50 tisíc korun. Vzhledem ke stáří a amortizaci vozidla pak pojišťovna snížila odškodnění na 50 procent, tedy na 25 tisíc korun. Řidič, který na karambolu neměl nejmenší podíl, tak musel sám zaplatit rovněž 25 tisíc korun. Svého se sice může domáhat v občanskoprávním sporu, ovšem určitě se nedočká hned, dočká-li se vůbec. Kdyby ovšem trval na finančním odškodnění podle nezávislé expertizy, na což měl právo, mohl využít služeb levnějšího neznačkového servisu či svépomoci. S největší pravděpodobností by měl ztráty menší. "Obavy pojišťoven, že poškozený na pojistné události vydělá, když mu auto někdo opraví levněji než značkový servis, jsou iluzorní," upozorňuje Milan Hosák. "To, co ušetří na faktuře ve značkovém servisu, tratí na kvalitě opravy a následné životnosti vozidla."
- středa 31. května 2000
