Etalonem mezi prémiovými modely střední třídy je stále v očí většiny nadšených motoristů BMW 3, ale konkurence v této kategorii v poslední době překvapivě posiluje. Nové Audi A4 vsadilo na lehkou konstrukci, Mercedes C na eleganci. Výjimečně kvalitním vyzyvatelem německé trojice je „baby“ Jaguar XE, milovníci italských aut netrpělivě vyhlížejí Alfu Romeo Giulia. Promluvit do hry se snaží i japonské značky, ale třeba Infiniti to na českém trhu bohužel vzdává a stahuje se odsud (více čtěte zde), takže zajímavý sedan Q50 zůstane na našich silnicích raritou.
Nejobvyklejší není ani Lexus IS, který se v aktuální třetí generaci vyrábí od roku 2013 a nedávno prošel modernizací. V jejím rámci se pod přední kapotu dostal nový přeplňovaný čtyřválec o objemu dva litry a výkonu 185 kW, tedy 245 koní. Tento agregát vystrnadil z nabídky dosavadní šestiválec o objemu 2,5 litru, oproti kterému má více výkonu a slibuje i nižší spotřebu, na druhou stranu také zdražil.
Dravý styl a komfort
Lexus IS vždy patřil k vizuálně nejdynamičtějším vozům značky, avšak aktuální provedení posunulo vzhled na novou úroveň. Tohle auto se v podstatě kupuje očima, tak dynamický sedan ve střední třídě snad jinde nenajdeme, IS vypadá jako opravdový sporťák. Ne každý musí být příznivcem jeho velké masky chladiče, která se v posledních letech stala pro lexus tak typická, ale tohle auto prostě má šmrnc a styl.
Na první pohled slibuje opravdu sportovní výkony, pro testované provedení F-Sport to platí dvojnásob. Fakt, že auto jako celek těmto slibům tak úplně nedostojí, může být na první pohled zklamáním, ale ve skutečnosti zas tak důležitý není. Nenechme se mýlit, dvoulitrový turbomotor propůjčuje IS200t solidní dynamiku a auto vůbec nejede špatně, ale dramatický vzhled prostě slibuje víc. Důležitější ovšem je, že k této dobré dynamice přidává IS200t až nečekanou porci komfortu.
A kombinace dravého vzhledu a komfortního projevu by mohla ve skutečnosti v praxi být pro zákazníky mnohem lákavější než to, kdyby IS byl kdovíjakou dynamickou střelou. IS200t je totiž v důsledku pěkné auto, které dobře jezdí a je přitom velmi pohodlné, takže v něm lze snadno absolvovat i zdánlivě nekonečné cesty.
Žádná nuda
Řidič se přitom při dlouhých přesunech nebude přehnaně nudit. Ačkoli nabídne BMW 3 zábavnější jízdní projev a třeba i Jaguar XE má přeci jen o trochu vyspělejší podvozek, Lexus IS200t se v zatáčkách rozhodně nenechá zahanbit. Především hranice přilnavosti tu leží hodně daleko, přitom při jejím dosažení nebo dokonce překročení auto řidiče nepřekvapí jakýmikoli záludnostmi. Naopak, nadšený řidič by si možná přál trochu více tendence k přetáčivosti, IS200t se namísto toho trochu krotí. Zatáčky krouží s velkou jistotou a pomáhá tomu přesné, byť trochu odtažité řízení, do kterého samozřejmě díky koncepci s pohonem zadních kol nepromlouvají žádné zbytečné hnací síly. Auto se krásně ovládá a ačkoli by si zkušený řidič přál trochu více dravosti v projevu podvozku, nezkušeného IS200t určitě nijak zásadně nevytrestá za menší chyby.
Radost z tohoto projevu může na první pohled trochu kazit převodovka. IS200t se prodává výhradně s osmistupňovým automatem, který v drtivé většině případů řadí velmi komfortně a udržuje motor v co nejnižších otáčkách, při náhlé potřebě lepší dynamiky je však trochu přemýšlivější, než by bylo zdrávo. To se ovšem dá napravit volbou dynamického módu řazení, při kterém převodovka dovede třeba při brzdění do zatáčky hezky podřazovat a v zatáčce podržet daný rychlostní stupeň trochu déle, než v běžném módu. Funguje to překvapivě dobře, přesto je vhodné si třeba při předjíždění pomoci pádly a vhodný převod tak zvolit ručně.
Co bohužel zatím vyléčit nejde, je asi nejzvláštnější neduh celého auta. V malém zatížení totiž převodovka při změně rychlostního stupně mírně cuká, objevuje se to typicky při jízdě tak „na čtvrt plynu“ při plynulém zrychlování. Pod plným plynem nebo naopak při ještě jemnějším zacházení s pedálem se přitom tahle vlastnost neobjevuje. Někdo si jí ani nemusí všimnout, nám ale právě ve spojení s celkově komfortním projevem auta tato vlastnost lezla docela na nervy. Bohužel podle slov zástupců pražského dealerství je to obecná chyba IS200t. Třeba kupé RC200t s vlastně shodnou mechanikou tímto neduhem netrpí, existuje tedy určitá šance, že inženýři lexusu dovedou v budoucnu tuto pihu na kráse odstranit třeba softwarovým updatem, který by se dal nahrát i do stávajících aut.
Ticho a klid
Nebýt právě tohoto převodovkového detailu, byl by celkový komfort IS200t doslova na jedničku. Lepší kombinaci komfortního a přitom tak jistého podvozku má snad jen Jaguar XE, ale Lexus k tomu přidává celkovou vyváženost. Nejen, že tedy podvozek na osmnácitpalcových kolech s nízkoprofilovými pneumatikami (225/40 vpředu a 255/35 vzadu, to už jsou slušné šlupičky) nikde nebouchá, ale on i výborně odfiltruje nerovnosti. Odhlučnění auta je výborné a IS200t díky tomu maskuje skutečnou rychlost, ani ve dvoustovce nedává nijak auto znát již docela zběsilé tempo.
Motor je v drtivé většině případů tichý a skvěle utlumený, osmička na dálnici při maximální povolené rychlosti znamená necelých 2 300 otáček za minutu. Když už motor do otáček řidič pobídne, jeho zvukový projev není nijak podmanivý, ale zároveň přeci jen postupně graduje, aniž by posádku zásadně obtěžoval. Tohle je důležité i vzhledem k existenci hybridního provedení IS300h, jehož motor se vzhledem k vlastnostem ústrojí častěji ocitá ve vyšších otáčkách.
Interiér je výborně zpracovaný a Lexus si nechal záležet na použitých materiálech, sedadla hodnotíme jako velmi pohodlná s příjemným bočním vedením. Ale pro čtveřici vzrostlých chlapů tohle auto určitě není, vzadu je místa „tak akorát“, aby se za sebe posadil řidič s výškou 185 cm. I ten ale bude mít vzadu problém s nedostatkem místa nad hlavou. IS200t je zkrátka manažerský sedan pro jednoho či dva cestující, vzadu to nebude vadit dětem, ty ale na druhou stranu příliš neocení relativně nízká okna. Co se praktičnosti týče, IS žádnou hvězdou není, ale ostatně to ani soupeři, takže není důvod k nářkům.
Nad čím se musíme v interiéru trochu pozastavit, je středová konzola. Její uspořádání je podivnou kombinací moderního stylu a jakéhosi „osmdesátkového“ panelu, který ukrývá ovládání klimatizace a CD přehrávač autorádia. Tahle část se vizuálně nepovedla a ergonomie nastavování teploty pomocí efektního dotykového pásku také není zrovna dobrá. Totéž pak platí pro ovládání palubního systému auta za pomoci jakého myšo-joysitcku, který jistě mnozí lexusáři znají. Snažit se pomocí něj nastavit cokoli za jízdy, je snad jasným pokusem o sebevraždu, ovládání vyžaduje mnohem více cviku, než systémy s dotykovou obrazovkou nebo některým z otočných ovladačů. I Lexus na tohle přišel a do modelů NX a RC už montuje jakousi obdobu iDrive (BMW) nebo MMI (Audi).
S jídlem roste chuť
Nový agregát 2.0 turbo si sice vysloužil pochvalu za klidný a tichý projev i solidní dynamiku (stovka za 7 sekund není nic ďábelského, ale ani špatný výsledek), za co jej ale nepochválíme, je spotřeba, respektive její náchylnost na jízdní styl. Stejná trasa, v podstatě stejný provoz, ale dva rozdílní řidiči mohou znamenat tak propastný rozdíl jako 8 nebo 12,5 litru na 100 kilometrů. Celkově platí, že kdo bude s IS200t jezdit dynamicky, bude schopen se tak tak vejít pod průměr 11 litrů, klidná jízda může znamenat i oněch 8. Jenže ve městě bude stejně problém vejít pod 10, což by mohl být i dlouhodobý průměr při běžném používání auta.
Proto možná stojí za zamyšlení pořízení hybridní verze, jejíž existenci jsme již naťukli. Provedení 300h má sice o 22 koní méně než 200t a na stovku zrychluje o 1,3 sekundy pomaleji, ale jak jsme si vyzkoušeli v praxi při krátkém svezení s kupé RC200t a RC300h, rozdíl v praktické dynamice těchto dvou provedení není nijak zásadní. Hybrid přitom bude v praxi o dost úspornější než přeplňovaný čtyřválec a to především ve městě, kde by typicky dobře fungující hybrid Lexus/Toyota mohl přinést spotřebu zhruba šest litrů. Skvělé odhlučnění auta potom utlumí trochu „vysavačový“ projev, který je těmto hybridům tak vlastní, navíc zmizí nám tak nepříjemné cukání převodovky. IS300h bude určitě schopen lépe spotřebou konkurovat soupeřům se silnými diesely, přitom nabídne neskonale komfortnější projev.
Vyvážený celek
Lexus IS je velmi vyvážené auto a aktuální modernizace to jen prokázala. Problémem testovaného provedení je snad jen trochu podivné chování převodovky a spotřeba, která skáče sem a tam. Ale jako dynamicky střižené auto s jistým podvozkem a vysokým komfortem funguje skvěle. Je to reprezentativní vůz, který se vodí snadno a přitom je radost ho řídit.
Největším problémem Lexusu IS tak není auto samotné, ale v podstatě nabídka modelů. Diesel, manuální převodovka, pohon všech kol i celkově bohatší paleta motorů nebo provedení kombi, to vše u konkurence najdete, ale u Lexusu nikoli. Značka jednoduše svým zákazníkům tak trochu diktuje, co mají chtít. Můžeme do nekonečna omílat fakt, že čtyřkolka je v drtivé většině případů na českém trhu naprosto zbytečná věc, ale zákazníci dnes prostě taková auta kupují a rádi za ně dají o něco víc, než za model s pohonem jedné nápravy. I proto je chybou, že Lexus tuhle variantu nenabídne, obzvlášť, když třeba méně zhýčkaným americkým zákazníkům ji prodává. Absence v této třídě téměř povinného kombíku pak ̈lexus obírá o další klienty.
Zaplatit si za to přitom Lexus nechá v mnohých případech o trochu méně než konkurence, byť základní cena 989 000 za 200t a 999 000 za 300h na první pohled nízká není. Jenže začněte u konkurence přidávat do auta výbavu a ceny rychle rostou, námi zkoušené provedení IS200t F-Sport Navi Leather Top vyšlo na téměř 1,5 milionu korun, u soupeřů se lze s odpovídající motorizací snadno dostat mnohem výš.
