"Úspora na ceně je dost výrazná, když si uvědomíme, že v současné době stojí jeden kilogram polypropylenu zhruba dvě eura a například vlna stojí asi čtvrtinu. Ještě důležitější možná ale je, že výroba dílů s přírodními materiály podstatně méně zatěžuje životní prostředí," vysvětluje vedoucí vědeckého týmu strojní fakulty Petr Lenfeld. Projekt, jehož cílem je nahradit minerální a syntetická plniva v plastových dílech přírodními materiály a zlepšit jejich vlastnosti, podporuje Česká technologická agentura.
Plastové materiály, takzvané kompozity, se získávají smícháním základní polymerní suroviny s přírodními plnivy. Přírodní vlákno se rozemele ve speciálním mlýnu a poté se smísí s plastem a aditivy a vyrobí se granule kompozitu.
Materiál se pak zpracuje ve vstřikovacím stroji, kde se vstřikuje do formy, aby získal konečný tvar. Lenfeldův tým namíchal desítky kombinací. "Vybrali jsme necelou desítku kompozitů, u kterých se prokázalo, že přírodní materiály zlepší užitné vlastnosti," řekl Lenfeld.
Použití některých přírodních vláken například výrazně zvyšuje tuhost plastových dílů, tuto schopnost mají zejména vlákna juty, konopí a lnu, ale i vlákna banánovníku nebo bambusu. Materiál si přitom zachovává i houževnatost, a hodí se proto pro použití třeba u výplní dveří, sloupků a dalších autodílů.
Naopak vlákna živočišného původu, především hedvábí tussah, ale také ovčí a kozí srst, působí podle Lenfelda příznivě zejména z hlediska tažnosti plastových dílů. "Nejlepší mechanické vlastnosti byly u vláken chitosanu, získávaných z vnějších schránek korýšů," řekl. Osvědčilo se podle něj v tomto směru i použití vláken kokosu.
