Honda CBR250R

Honda CBR250R | foto: Matěj Oliva, Skútrmania.cz

Malorážky pro motorkářský potěr: Hondy CBR 125 a 250 na okruhu

  • 4
Hondy CBR125R a CBR250R jsou si na první pohled podobné jako vejce vejci, až když se podíváte pozorněji, najdete větší či menší rozdíly. Tím nejpodstatnějším je samozřejmě motor.

Stálé zpřísňování pravidel pro držení řidičského oprávnění na motorku přimělo výrobce vrátit se ke kubaturám, které už byly téměř na vyhynutí. My jsme proti sobě postavili dvě letošní novinky od Hondy, zbrusu nový čtvrtlitr CBR 250 a inovovanou stopětadvacítku.

Hondy CBR 250R a CBR 125R

Menší sestru pohání osvědčený, kapalinou chlazený jednoválec. Má jen dvouventilovou techniku, což je samozřejmě ku prospěchu spotřebě a výkonu v nízkých otáčkách. Začínajícím jezdcům ale radost neudělá nižší špičkový výkon, který má hodnotu 9,8 kW a zaostává tak za legislativou povolenými 11 kW. Na druhou stranu motor má na starost bezmála 140 kg provozní hmotnosti, což není mnoho.

Motor je u 125tky uložen v prostorovém ocelovém "deltaboxu", který je stejný jako u předchozí generace tohoto modelu. Velice dobře vypadají kapoty, které narostly do stran a celkově dělají motorku daleko dospělejší.

Podtrhuje to i přední světlo, které je hodně podobné modelu VFR 1200. Tahle Honda stojí opravdu příjemné peníze, což se ale samozřejmě muselo někde projevit. "Odnesly" to ovladače, které vypadají jako z minulého desetiletí, levně působí i vyndávací víčko nádrže bez pantu nebo brzdová pumpa.

Jsou to sice detaily, ale ty přece dělají celek a v tomto případě je má jezdec stále na očích. Naopak pochválit je třeba výfuk, který působí hodně dospěle. Pěkné je moderní zadní světlo, madla pro spolujezdce i držáky stupaček.

Dvěstěpadesátka působí při bližším ohledání podstatně propracovaněji a kvalitněji. Pohání jí čtyřventilový, kapalinou chlazený jednoválec o výkonu bezmála 20 kW. Tím hravě splňuje podmínky pro řízení od 18 let.

Honda CBR 250R

Honda CBR125R

Motor je na rozdíl od 125tky zabudovaný v trubkovém rámu a provozní hmotnost motorky dosáhla 162 kg, což je vzhledem k přítomnosti ABS slušné a výkonový poměr je podstatně zajímavější než u stopětadvacítky. CBR 250 má ABS a propojený brzdový systém. To je u motorky za 110 tisíc (bez ABS dokonce za 99 tisíc) opravdu úctyhodný počin a konkurenci to staví do hodně svízelné situace.

Na 250tce je ale vidět, že cena nemusí znamenat kompromisy. Ovladače jsou moderní, stejně jako brzdová pumpa. Jen víčko nádrže zůstalo stejné jako u menší sestry. Také kapoty jsou téměř shodné jako na 125tce, ale díky mohutnějšímu výfuku motorka působí jakoby měla minimálně dvojnásobný objem.

Ostatně oba stroje jsou okolím vnímány jako o hodně silnější. Jakmile mě auta viděla v zrcátku, uhýbala a dávala přednost. Bohužel pak musela čekat, než se malorážky proplazí okolo. Tedy "proplazí" v případě stopětadvacítky, větší sestra má podstatně víc temperamentu.

Hondy CBR125R a CBR250R

Na okruhu

K testu dvou nedorostlých superbiků jsme vybrali příhodné místo – okruh v Sosnové. Má dvě delší rovinky a několik rychlých i utažených zatáček.

CBR250R nemá díky vyšším řídítkům tak radikální posez jako supersporty a když je třeba vysednout nebo se schovat za kapotu, musíte si dát trochu práce. Vysoká řídítka jsou naopak výhodou v retardérech a utažených zatáčkách, kde se dá motorka dobře kontrolovat. Podvozek se na okruhu chová vzorně, je nastavený dostatečně tvrdě, aby motorku i ve vysokých rychlostech udržel a honda se nerozhoupala. Nejzajímavější je ale rozhodně motor. Ten se Hondě opravdu povedl a dokáže dvěstěpadesátku rozhýbat až k rychlostem přes 160 km/hod. Ještě důležitější je ale pružnost, která z ní dělá dobře využitelnou motorku, jež se nemusí pohybovat jen v červeném pásmu otáček.

Hondy CBR125R a CBR250R

Uspokojivě fungují i brzdy, zvlášť pro začínající jezdce je propojený brzdový systém nastaven dokonale. ABS zabírá v krizových situacích a nezasahuje do brzdného manévru zbytečně brzy. Na hranici možností se brzdová soustava dostane až při osazení spolujezdcem, to už má řidič se zpomalováním dost práce.

Naopak jako slabší hodnotíme brzdy na 125tce, kde je klasická kombinace zadní a přední kotoučové brzdy. Předek má bohužel nevalný účinek a při brzdění na cílové rovince okruhu v Sosnové je třeba páčku promáčknout až k rukojeti. Na vině ovšem může být do jisté míry malý nájezd motorky, která měla na tachometru jen 260 km.

Naopak výborně na CBR125R funguje podvozek, ten je navzdory subtilním trubkám tlumičů velice pevný a i při hodně hrubém zacházení jezdce podrží. To už se moc nedá tvrdit o pneumatikách. Honda sice konečně vsadila na širší 130 plášť vzadu, ale na ráfku jsou obuty čínské pneumatiky, které nemají ideální přilnavost a jsou na okruh hodně tvrdé.

Honda CBR125R

I tak se ale dalo s CBR hravě dostat až do náklonu, který odře slider. Dalším malým zklamáním pro nás byl motor. Je nastavený pro silné střední pásmo otáček a pubescenty toužící po sportovním svezení příliš neuspokojí. Naopak hodně příjemný je v cestovním tempu.

Milé překvapení

Obě motorky na okruhu rozhodně příjemně překvapily a ukázaly, že pro zábavu nutně není třeba litrový objem a i dospělí jezdci si dokáží na takových strojích užít dost zábavy.

Dvěstěpadesátka je rozhodně příjemným překvapením. Bez ABS jí pořídíte pod magických 99 000 korun, což je silný argument, proč v osmnácti letech začínat právě na čtvrtlitru.

"Osminka" naopak prošla hlavně designovými změnami, má stejný rám, motor a hodně podobné komponenty jako předchozí generace. Na druhou stranu motorka teď vypadá podstatně dospěleji a tak se i chová. Cena pod 80 000 Kč je navíc hodně zajímavá.