Mazda 2

Mazda 2 | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Mazda 2 padne do ruky. Má velkou kabinu a velký motor

  • 85
Mazda 2 byla v každém vydání jiná a vždy skvělá. Třetí generace patří mezi největší malá auta, aspoň co do nabídky vnitřního prostoru. Auto hlavně padne řidiči nedefinovatelným způsobem do ruky.

Mazda je osamělá bojovnice, japonská automobilka z Hirošimy už není propojena s žádnou jinou značkou ani koncernem. Vše si vyvíjí a vyrábí sama (i automatické převodovky, to není obvyklé ani u mnohem větších, dražších a zavedenějších značek). Jde taky tvrdohlavě svou vlastní cestou. Právě proto má benzinové motory nepřeplňované, v době, kdy konkurence raději přeplňuje tří nebo dokonce dvouválce. Na to, aby splnila dnešní požadavky na emise, jde svými cestami.

Mazda 2 v číslech

  • délka / šířka / výška / rozvor (mm): 4 060 / 1 695 / 1 495 / 2 570
  • objem nádrže: 44 litrů
  • objem kufru: 280 - 950 litrů
  • pohotovostní hmotnost: 970 - 1 040 kg
  • motor atmosferický čtyřválec: 1 496 ccm, 55 kW/75 k, 135 Nm
  • základní cena: 274 900 Kč

Kouzlo velkoobjemu

Dvojka vám ukáže kouzlo velkoobjemového motoru, byť podladěného na nízký výkon. Aby nedošlo k mýlce, je to čtyřválcová benzinová jedna-pětka, jenže v dnešní době je to vlastně unikum a na malé auto velkoobjemový motor. V základním výkonovém provedení se 75 koňmi je to nejprodávanější verze dvojky v Česku, připlatit lze za 90 a taky 115 koní. Nejslabší varianta má kompresní poměr 12:1 a jednodušší výfukové potrubí, silnější 14:1 a jiné nastavení řídicí jednotky. Vrcholná varianta je navíc vybavena systémem rekuperace i-Eloop, který brzdnou energii mění na elektrickou a ukládá ji do kondenzátoru.

Mazda 2

Benziňák má přirozenou sílu, pro předjetí ho ovšem musíte vytočit, to je prostě vlastnost atmosferických motorů, ne chyba. Pro okreskové ježdění stačí něco zařadit a jemně a nenuceně se klouzat a s nadhledem frčet.

Napomáhá tomu i výborné odstupňování převodovky. Má sice jen pět stupňů, ale poskládaných akorát. Městem se jezdí na trojku, po dálnici sto třicet na pětku s 2 800 otáčkami. Průměr 6 litrů s plným autem je dobrý výsledek, s lehkou nohou budete jezdit za pět.

Mazda 2

Auto musí být lehké

Tuto filozofii vlastní všem mazdám dneška ctí dvojka i pocitově. Je lehounká (váží pod tunu), cítíte to v celém ovládání, s elánem se pohybuje na silnici, zatáčí, závěsy kol nemají těžkou práci a tak auto výborně pruží a tlumí na rozbité české okresce. Pravda, podvozek by mohl mít lepší odhlučnění. Lehkost ale neznamená „papundeklovost“, dveře se zaklapnou bez zadunění, ani při jízdě nemá posádka pocit „tenkostěnnosti“, kterou občas trpí malá laciná auta.

Výborné je řízení, jisté, pevné, bez mrtvého chodu kolem středové polohy, pro dřevorubecké ruce možná moc lehké, ale nic tragického.

Jediné místo, kde dvojka neexceluje, je dálnice. Ne že by neměla síly, i 55 kilowatt stačí na důstojnou stopadesátikilometrovou jízdu v levém pruhu. Pravda, na bohatýrské předjíždění to není.

Dvojce ale vysoké dálniční rychlosti jednoduše moc nesedí. Už kolem 130 je trochu nesvá a neklidná. Směr drží dobře, ti s citlivějším zadkem a vestibulárním ústrojím však pocítí neklid zádě. Při krizovém brzdění s volantem jinak než rovně se hodně nadlehčuje záď, hlavně nepanikařit, situaci zachrání chladnokrevný manévr volantem anebo ESP.

Velká kabina

Dvojka je vždy jen pětidveřový hatchback. Ta aktuální umně maskuje trochu bachraté tvary. Kabina je ale nebývale prostorná, dvoumetrový fotograf si liboval, jak se mu v ní dobře sedí a že se do ní poskládá líp než do leckterého auta o třídu výš.

Mazda 2

Pozice za volantem Mazdy 2 je výtečná, sedí se příjemně nízko, navíc v anatomicky pěkně tvarovaných, i když trochu užších sedačkách s výrazným bočním vedením.

Řidič ocení skvělý výhled, sekundují mu v tom velká zrcátka. Boky mají dostačující prosklení a spodní hranu oken hezky nízko, orientace při manévrování ve stísněných prostorech je nadmíru dobrá. Dozadu ale není moc vidět malým oknem, to je dnes víceméně standard vynucený manýry designérů.

Každému nebude vyhovovat kaplička pod volantem. Budíky tam jsou trochu nahusto, otáčkoměr kapku nepřehledný, ale nakonec si zvyknete. Pedál plynu uchycený na podlaze se už dnes nevidí, to jsou milé detaily značky z Hirošimy.

Mazda také u základního provedení zůstává u obyčejného rádia ovládaného mechanickými tlačítky. To ocení ti, kteří si netykají s dotykovými displeji a multimediálními centry. Panel „zapíchnutý“ nahoru do přístrojovky je hezky po ruce a dobře dostupný, jen ho dědovi nevyměníte za něco vychytanějšího. Za to bude jenom rád, ovládání je jasné a všechno nahmatá poslepu.

Mazda 2
Mazda 2

Kufr odpovídající malému autu pro dva (+ dítě) je hodně hluboký, kočárkujícím maminkám nebude vyhovovat vysokánská nákladová hrana tvořená zadním nárazníkem, přes kterou se náklad do zavazadlového prostoru stěhuje. A ještě jedna nešikovnost: při otvírání kufru se ušpiníte, výřez pro úchop je na hraně s nárazníkem.

Největší pihou na kráse dvojky je cena: základní provedení za 275 tisíc má obstojnou výbavu, chybí v ní ale klimatizace a za verzi s ní už si účtují 313 tisíc.