Mercedes na frankfurtském autosalonu předvádí něco, co svět ještě nikdy neviděl. Auta, která využívají konstrukční postupy ze světa formule 1, se objevila už v minulosti - třeba Ferrari F50 nebo Ferrari Enzo, žádný vůz ale neměl ten samý motor jako formule. Když už něco podobného vzniklo, šlo o silniční variantu závodního speciálu z Le Mans: jeden takový počin má na kontě i Mercedes, jmenuje se CLK GTR.
Project One je ale jiný. Má ambice posouvat technologické možnosti, propojit techniku z Formule 1 s použitelností v silničním provozu. Proto se před zadními koly zabydlel motor 1,6 l V6 - ten samý, co má formule, včetně pohonu rozvodů ozubenými koly a pneumatického ovládání ventilů. Omezovač otáček je nastaven na extrémních 11 tisíc, což je ale méně než u závodního motoru. Právě snížení maxima otáček je jednou z hlavních změn, které konstruktéři provedli v zájmu prodloužení životnosti a snížení nároků na palivo.
Pilot Formule 1 Lewis Hamilton představil na autosalonu ve Frankfurtu hypersport Mercedes-AMG Project One
Svět formulí kopíruje i konstrukce turbodmychadla. Jeho turbíny se nacházejí každá jinde - jedna ve výfukovém potrubí a druhá v sání - a jsou spojeny dlouhou hřídelí. Na této hřídeli je zároveň nasazen 90kW elektromotor (nazývaný MGU-H), který dokáže pomoct okamžitým roztočením turba až na 100 tisíc otáček. To zrychluje rozjezdy a pomáhá při pružném zrychlování. Tento způsob přeplňování eliminuje turboefekt tak dokonale, že reakce motoru na přidání plynu jsou rychlejší než u atmosférického V8.
Součástí hnacího řetězce je také elektromotor MGU-K, který je připojen ke klikové hřídeli. Má výkon 120 kW a úlohu stejnou jako v běžných mild hybridech - rychle rekuperovat energii a ukládat ji v li-ion baterii, aby se následně využila při zrychlování.
Výsledkem je nejen extrémní výkon, který navzdory objemu pouhých 1,6 litru dosahuje více než 500 kW, tedy přes 680 koní, ale také mimořádná účinnost. Termodynamická efektivita upraveného formulového motoru dosahuje 40 %, zatímco u běžných spalovacích motorů se pohybuje mezi 33 a 38 procenty.
Jednou z hlavních odlišností od formule 1 je použití dvojice trakčních elektromotorů na přední nápravě. Každý z nich může přidat k výkonu hlavní pohonné jednotky 120 kW, zároveň snižují zátěž brzd při prudkém zpomalování a umožňují přesněji stabilizovat vůz při jízdě na limitech trakce. Od elektromotorů v silničních autech se odlišují tím, že točí až 50 tisíc otáček (dnes je běžné do 20 tisíc) a pracují s dvojnásobným napětím. Elektrické vedení dimenzované na 800 V používá tenčí kabely, což snižuje hmotnost. Project One lze také dobíjet z rozvodné sítě, jedná se tedy o plug-in hybrid schopný ujet na jedno nabití do 25 km.
Karbonový monokok, stejně jako osmistupňová sekvenční převodovka, jsou odvozeny od konstrukce formulového monopostu. To samé platí pro víceprvkové zavěšení kol typu push-rod s oddělenými, horizontálně orientovanými pružinami a tlumiči. Project One má kovaná kola, keramické brzdy a také náporové sání. Vnější design sleduje maximální aerodynamickou účinnost, interiér zase spojuje ergonomii formule 1 s praktičností a moderní multimediální výbavou.
Na technické parametry je zatím automobilka skoupá, však svůj hybridní hypersport o celkovém výkonu přes 1000 koní začne prodávat až v roce 2019. Zatím se tak musíme spokojit s údajem zrychlení z 0 na 200 km/h za méně než šest sekund, což je fascinující výsledek. Formule jedna to sice zvládne ještě o sekundu rychleji, má ale vyšší výkon, nižší hmotnost a nesleduje nic jiného, než být co nejrychlejší.
Vyrobeno má být jen 275 kusů a cena bude podle předběžných odhadů desetitisícinásobná: zhruba 2,7 milionu eur, tedy 70 milionů korun.
