(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Kia Motors

Výročí Dieselgate: Merkelová po letech otočila a kritizuje automobilky

  • 36
Po letech, kdy Němci takřka nekriticky zbožňovali domácí automobilový průmysl, k němu začínají mít poněkud odtažitý vztah. Z nedávno provedené ankety vyplynulo, že 57 % Němců ztratilo důvěru v automobilový průmysl a dvě třetiny cítí, že vztah mezi politiky a automobilkami je stále až nezdravě těsný.

„Ten vztah připomíná manželství,“ komentuje lakonicky Jürgen Resch, jednatel společnosti Deutsche Umwelthilfe (DUH), což je politicky nezávislá nezisková organizace zasazující se o ochranu životního prostředí a spotřebitelů.

Dlouho oslavovaná vedoucí role automobilového průmyslu v německé ekonomice byla otřesena emisním skandálem, který odstartoval před dvěma lety a dnes znovu nabírá na síle (vše o aféře Dieselgate čtěte zde). „Špinavé“ dieselové motory jsou nyní viněny ze znečištění životního prostředí v celé zemi. Prodej automobilů s naftovými motory v letošním roce výrazně poklesl, podíl na trhu začínají od německých rivalů přebírat zahraniční značky.

Prodej aut s benzinovým motorem v 15 starších zemích Evropské unie v první polovině letošního roku poprvé od roku 2009 překonal prodej vozů s naftovým motorem.

A německé spolkové kancléřce Angele Merkelové je z různých stran vyčítáno, že proti automobilkám, které stojí za aférou, nezakročila dostatečně razantně (čtěte více zde).

Na důležitosti ovšem neztrácí automobilový průmysl ani v současné době – přece jen stále zaměstnává 800 tisíc lidí, což jsou 2 procenta všech zaměstnanců v zemi a v roce 2016 vyvezly německé automobilky do zahraničí 4,4 miliony vozů. Lidé mu však přestávají důvěřovat, což krátce před volbami, které v Německu proběhly před dvěma týdny, potvrdila i Merkelová.  

Dieselgate začala konec aut

Budoucnost je autonomní, elektrická, čínská

Autonomní koncept Volkswagen Sedric

Ta dosud neměla pro automobilový průmysl slovo kritiky, v okamžiku, kdy se blížil její boj o čtvrté volební vítězství v pořadí, nečekaně prohlásila: „Emisní skandál otřásl německým průmyslem, důvěra v něj byla značně pošlapána. Automobilový průmysl nyní musí udělat všechno pro to, aby důvěryhodnost získal zpět. Musí tak činit ve vlastním zájmu, v zájmu zaměstnanců a celého německého průmyslu.“

Přední automobilky potvrdily, že tak učiní. Plány, které představily před několika týdny na autosalonu ve Frankfurtu, naznačují jejich vůli ustoupit od využívání fosilních paliv. Němečtí výrobci investují v současnosti miliony dolarů do vývoje hybridních vozů a elektromobilů. Například Volkswagen, dle počtu prodaných vozů největší výrobce automobilů na světě, minulý týden oznámil, že chce do roku 2030 zvýšit investice do elektromobility o 20 miliard eur. Do roku 2025 hodlá firma nabízet 80 modelů z elektrickým pohonem (z nichž 50 bude vyloženě elektromobilů a 30 hybridů). „Transformaci našeho oboru nelze zastavit,“ říká šéf německého koncernu Matthias Müller.

Německá vláda chce do roku 2020 vidět v ulicích milion elektromobilů, což je cíl, který bude vyžadovat nemalé investice do infrastruktury, především zřizování nových dobíjecích stanic. „Němci musí přesunout své know-how od dieselových motorů k elektromotorům,“ dodává k tomu Arndt Ellinghorst, stojící v čele společnosti Global Automotive Research. 

Generální ředitel automobilky Porsche Oliver Blume je nicméně v názoru na problematiku elektromobility zdrženlivější: „Na přechodnou dobu jsou dle mého názoru stále zapotřebí spalovací motory. Za perfektní technologii považuji hybridy, které zdárně kombinují výhody obou světů. Ovšem je zřejmé, že v nadcházejících letech bude následovat pozvolný přechod k elektromobilitě.“

Jak je to vážné?

Zákaz aut na benzin a naftu je zatím spíš jen fantazírování politiků

Motor EA211 TSI evo

V některých velkých německých městech sílí hlasy volající po úplném zákazu dieselových motorů. Restrikci zvažuje Mnichov, domovské město BMW, stejně jako Stuttgart, kde sídlí Porsche a Mercedes-Benz. Angela Merkelová naznačila, že je jen otázkou času, než bude Německo následovat Francii, Británii, Indii a další země v zavedení nejzazšího termínu a zakáže prodej vozidel využívajících pouze fosilní paliva.

K největším bojovníkům za zákaz dieselových motorů ve městech patří Jürgen Resch, jednatel výše zmíněné společnosti Deutsche Umwelthilfe (DUH). Organizace hraje v Německu vůdčí roli ve snahách o objasnění Dieselgate a vede četné procesy na ochranu ovzduší ve městech. DUH chce města přimět k dodržování přísných pravidel ochrany ovzduší a životního prostředí, v případě potřeby i soudní cestou. Ve svém boji je DUH v čele s Jürgenem Reschem mimořádně úspěšná, za posledních 12 let vyhrála organizace každé zahájené soudní řízení. „Soudy čím dál razantněji nařizují, aby stát dostál své povinnosti, již mu ukládá druhý článek ústavy, tedy umožnit občanům práno na ochranu zdraví,“ vysvětluje Jürgen Resch.

Podle Resche je nutný zákaz provozu vozidel znečisťujících ovzduší. A jak se podle jeho názoru mají k situaci postavit spotřebitelé? „Radíme jim, aby nekupovali auta s dieselovými motory. Před jejich koupí ostatně momentálně varuje i německý automotoklub ADAC.“ Oxidy dusíku jsou nejen podle jeho názoru mimořádně toxické, ročně působí jen v Německu až 10 600 předčasných úmrtí. 

Kromě úplného zákazu dieselových motorů se nabízí jen jediné řešení: nově vyrobené dieselové motory musí dodržovat mimořádně přísnou emisní normu Euro 6, která povoluje maximální emisi oxidů dusíku 80 mg na ujetý kilometr. Emisní limity se v posledních letech zpřísnily několikrát a automobilky nebyly schopné s nimi držet krok. 

Proslýchá se, že vývojáři společnosti Volkswagen, vlastnící značky Audi, Škoda, Seat a Porsche, už v roce 2006 věděli, že jejich nový dvoulitrový dieselový motor nebude schopen dostát novým pravidlům. Místo aby návrh motoru přepracovali, vymysleli „vypínací zařízení“, tedy software, díky němuž vykazovala auta nižší emise během testování než v běžném provozu. Trvalo téměř deset let, než se na to přišlo a vypukla aféra Dieselgate, nyní jsou to přesně dva roky.


Elektromobil