Zvláštní, některé články se jen hemží o vlivu komunistů a některé ne. Přitom být v pětatřiceti hlavním konstruktérem znamenalo mít špičkovou politickou pozici.

Možná, ale taky to byl na své úrovni odborník.

Ono to totiž bylo takhle, že na pozici hlavního konstruktéra komunisté nepotřebovali někoho na špičkové politické pozici. Stačilo, že nebyl otevřeně proti komunistům a veřejně se proti nim nevyjadřoval.

Zvláště po roce 1968 a 69, kdy jiné špičkové odborníky, kteří se proti komunistům a okupaci veřejně vyjádřili, v Tatrovce komunisté odsunuli na nějaké řadové úřednické pozice v nějaké zastrčené kanceláři nebo nějakém nevýznamném skladu a s natrvalo zaraženým postupem.

Tatrovku totiž tehdy neovládal žádný její ředitel či generální ředitel nebo někdo na jiné špičkové pozici.

Tatrovku, jelikož to byl velký podnik s vojenskou výrobou, přímo řídil krajský výbor Komunistické strany v Ostravě, pod nějakým dohledem vedení komunistické strany v Praze. Takže tehdy v Ostravě v sídle komunistů se rozhodovalo a v Kopřivnici se muselo makat a držet ústa.

Ovšem to nebyla výjimka, ale pravidlo.

Všechny méně významné malé podniky takhle řídil okresní výbor komunistické strany, velké a významné podniky krajský výbor.

Ono hlavně, stejně jako dnes, záleželo na konkrétních lidech. Nicméně přežít ve vysoké funkci bez souhlasu se vstupem sovětských vojsk asi nešlo.

Přesně tak.

Jak jsem po listopadu 89 zjistil, zrovna můj dlouholetý kolega byl uklizen právě na pozici řadového projektanta se zaraženým postupem, do jakéhosi zastrčeného skladu byl třeba uklizen významný pracovník či snad dokonce šéf tatrováckého archívu, ten se potom na tu pozici po roce 89 ještě na krátkou dobu vrátil.

Jak se to vezme, nutně ne. Je potřeba vzít v potaz několik faktorů. Jednak se tak stalo v polovině 60.let - tedy v době relativního uvolnění. Dále měl poměrně dobrý kádrový profil - otec zaměstnanec fabriky, on sám v ní od 14ti, vejšku jako správný dělník dělal dálkově.

Pak je také druhá stránka - Tatra resp. především její nákladní produkce byla důležitá pro socialistický průmysl, armádu a hlavně export. Takže bylo v zájmu všech aby věci především fungovali, kdyby v ktérémkoliv z těch tří odvětví nastala komplikace tak to byl daleko fatálnější problém než to že na nějaké pozici (ona to zas tak vysoká pozice z hlediska politiky nebyla, stejně nad ním bylo x lidí kterým se musel zodpovídat - počínaje náměstky a ředitelem, konče šéfem partaje ve fabrice) nesedí kovaný soudruh...

Samozřejmě to nadruhou stranu nemohl být nějaký politický dobrodruh nebo aktivista. Ale i vzhledem k době jakou v té pozici strávil a kolik práce za ním zůstalo je evidentní že prim v jeho případě hrál obsah, ne forma.