"Otevřeli jsme několik nových úseků dálnic, které mají takové parametry, že by tam stošedesátka byla možná," řekl Hanzelka. Podle něj má nyní ministerstvo dvě možnosti.
Může v zákoně ponechat maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu a doplnit větu "pokud není značením uvedeno jinak", což by umožnilo v dotčených úsecích umístit značky s číslicí 160. Druhou možností je zvýšit povolenou rychlost obecně na 160 a poté ji omezovat značkami.
Ministerstvo tak následuje příkladu Rakouska, které nyní na některých úsecích dálnic stejnou rychlost testuje. Nejdále je v tomto ohledu Německo, které je v Evropě známé kvalitou své dálniční sítě. Rychlost na dálnicích v Německu není zákonem omezená vůbec, doporučuje se ale jezdit maximálně 130 kilometrů v hodině.
O možném zvýšení rychlostního limitu na dálnicích se diskutovalo už v souvislosti s novým silničním zákonem, který platí od loňského července, nakonec se vyšší rychlost na dálnicích prosadit nepodařilo.
V názoru na rychlostní omezení na dálnici nejsou jednotní politici ani veřejnost. Podle nedávno zveřejněného průzkumu polovina řidičů soudí, že současný rychlostní limit 130 kilometrů v hodině vede k větší bezpečnosti, druhá polovina považuje jeho účinek za zanedbatelný. VÍCE ČTĚTE ZDE...
ANKETA: Souhlasíte se zvýšením dálničního rychlostního limitu na 160 km/h? Hlasujte...
Experti jsou proti
Jenže u dopravních expertů to ministr Řebíček nebude mít jednoduché. Někteří připouštějí, že nově postavené dálnice - třeba u Plzně nebo u Ústí nad Labem - podmínky pro rychlejší jízdu splňují. Zároveň však dodávají, že Česko by postupovalo opačně než ostatní evropské státy.
"Ve všech evropských zemích kromě Německa se na dálnicích jezdí maximálně stotřicítkou. Spíš je to ještě méně,“ řekl Václav Špička z Autoklubu České republiky.
"Navíc i v Německu je rychlost 130 kilometrů v hodině jen doporučená a na řadě dálnic jsou značky, které nepovolují ani to,“ upozornil.
Jaroslav Heindrich z Centra dopravního výzkumu soudí, že pokud by už měla vyšší rychlost v Česku platit, muselo by se vymezit, kdy by tak mohli řidiči jezdit. "Šlo by to jen za ideálních podmínek, kdy je perfektně vidět a silnice je úplně suchá. V opačném případě by se na dálnicích výrazně snížila bezpečnost,“ varuje Heinrich.
Ministerstvo dopravy včera argumentovalo, že podobná diskuse o zvýšení rychlosti na dálnicích probíhá i v Rakousku. A první testy podle něj ukazují, že vyšší rychlost neznamená více nehod. Jenže to není úplně pravda.
Rakouské úřady totiž test provedly jen na zhruba patnáctikilometrovém úseku a rychlost, kterou se zde mohlo jezdit, se měnila. Třeba v noci se zde mohlo jezdit jen 110 kilometrů v hodině a při špatném počasí jen osmdesátkou.
MF DNES si navíc nechala spočítat, o kolik se prodlouží brzdná dráha u řidičů, kteří jedou 130 v hodině, oproti těm, kteří mají na tachometru o 30 kilometrů víc. "I na suché silnici se brzdná dráha prodlouží téměř o padesát metrů. Na mokré vozovce je to ještě horší,“ řekl dopravní specialista Stanislav Huml.
Přes nesouhlas expertů by mohl Řebíček s návrhem v parlamentu uspět. "Neměl bych s tím problém, pokud by to platilo v úsecích, které by pro takovou rychlost splňovaly všechny podmínky,“ řekl třeba Miloslav Kala z ČSSD. Stejně se vyjádřil i někdejší ministr dopravy a poslanec za KDU-ČSL Milan Šimonovský.
| Limity v Evropě maximální povolená rychlost na dálnicích |
|
|
Dánsko |
110 km/h |
| Polsko | 110 km/h |
| Velká Británie | 112 km/h |
| Španělsko | 120 km/h |
| Švýcarsko | 120 km/h |
| Francie | 130 km/h |
| Itálie | 130 km/h |
| Rakousko | 130 km/h |
|
Německo |
rychlost není omezená (doporučená je 130 km/h) |
|
Brzdná dráha při rychlosti 130 km/h |
|
| suchá vozovka: až 48 m reakční doba + 93 m brzdná dráha mokrá vozovka: až 48 m reakční doba + 119 m brzdná dráha |
|
| při rychlosti 160 km/h | |
| suchá vozovka: 60 m + 141 m mokrá vozovka: 60 m + 180 m |
|
