Druhým aspektem, který na našem světadílu hraje při koupi vozu důležitou roli, je vnitřní prostor a hlavně velikost kufru. Zatímco v tom prvním nebyl outlander o nic horší než ostatní SUV, v druhém za mnohými citelně zaostával. A nešlo ani tak o objem, který v základním uspořádání činí akceptovatelných 420 litrů, nýbrž o celkovou využitelnost, kterou poněkud degraduje značná mělkost násobená přítomností plnohodnotného rezervního kola.
Slabý a užraný
Outlander dnes nabízí Mitsubishi už ve třetí generaci. Úplně první, který prodávala japonská značka v Evropě v letech 2003 až 2006, se musel spokojit výhradně se zážehovými motory. Základním pohonem je dvoulitr dobře známý třeba ze sedanu Galant poslední v Evropě prodávané generace.
Plusy a minusyPLUSY: dobré jízdní vlastnosti na silnici, chování na rozbitých silnicích, všestranně vynikající motor 2.4, velký vnitřní prostor, solidní dílenské zpracování, pocitově silné brzdy (motor 2.0), pohodlná sedadla a nastupování, můžete se s ním lišit (je jich u nás málo), solidní spolehlivost a odolnost, přesné a dostatečně strmé řízení, bezpříkladně dynamická verze 2.0 Turbo. MINUSY: chybí vznětový motor, průměrná zpětná vazba řízení, jen průměrné řazení s delším krokem páky, hlavně s motorem 2.0 ve verzi 4WD mírně toporné rozjezdy, verze s 2.0 Turbo by si zasloužila výkonnější brzdy (jsou stejné jako u 2.0), omezená dynamika a vysoká spotřeba paliva (motor 2.0 hlavně 4WD), vyšší provozní náklady verze 2.0 Turbo (velmi vysoká spotřeba paliva), mělký zavazadelník s průměrným objemem. |
Jeho zajímavostí jsou vyvažovací hřídele v bloku motoru, jež mu dávají hebkost šestiválce. Poháněny jsou vlastním ozubeným řemenem, podobně jako rozvody. Jejich výměna je výrobcem předepsána po ujetí 90 tisíc km, přičemž se mění pouze oba řemeny, což vyjde s prací asi na 5 000 korun.
Napínací a vodicí kladky se jen poslechem zkontrolují, zda jim nechrastí ložiska. Jejich čas se obvykle naplní až ve 180 000 km. Cena úkonu se pak zvýší asi o 2 000 korun, což je stále únosné.
Atmosférický dvoulitr vyniká spolehlivostí a odolností, může být kombinován i s předním pohonem a navíc na něj narazíte zdaleka nejčastěji. Musíte se ovšem smířit s mdlou dynamikou korunovanou vysokou spotřebou paliva. Přeplňovaná verze motoru je přímá příbuzná toho v legendárním Lanceru EVO 1. až 9. generace a vyskytuje se jen sporadicky. Jízdní výkony jsou fantastické, spotřeba paliva přímo hrozivá. Čemu dáte přednost je jen na vás.
Vynikající, ale vzácný
Mnohem suverénnějším pohonem je větší, ale vzácně se vyskytující čtyřválec 2,4 litru. Zatímco jeho litinový blok taktéž s dvojicí vyvažovacích hřídelů se velmi podobá menšímu dvoulitru, hlava válců je zcela jiná, a to zásluhou použití originálního systému MIVEC (Mitsubishi Innovative Valve timing Electronic Control). Ten podobně jako Honda VTEC pracuje s dvěma rozdílnými vačkovými palci. Hranicí, kdy dochází k přečasování, je cca 3 500 otáček. V případě, že vydržíte jezdit do zmíněných otáček, motor odčerpá každých 100 km jízdy za městem z nádrže zhruba 8 až 9 litrů na 100 km. V opačném případě počítejte s více než 10 l na 100 km.
Čtyřkolka i dvoukolka
O přenos síly na kola se v outlanderu starají dva typy manuální převodovky, jež mohla být na některých trzích ve spojení s motorem 2.4 nahrazena čtyřstupňovým automatem, ten se však příliš často nevyskytuje. Obě ručně řazené mají zcela shodné odstupňování jednotlivých převodů, a tak jedinou odlišnost lze najít v tom stálém. Hlavní rozdíl ovšem spočívá v aplikaci. Zatímco skříň F5M42 slouží výhradně pro přenos hnacího momentu na přední kola, převodovka W5M42 na všechna čtyři. Z toho důvodu je doplněna o takzvaný transfer s mezinápravovým kuželovým diferenciálem uzavíraným viskózní spojkou.
Základní rozdělení pohonu mezi přední a zadní nápravu, které je za normálních podmínek 50:50, se tak může samočinně měnit v závislosti na adhezních podmínkách obou náprav.
Řazení obstarává vždy dvojice lanovodů. Ty sice účinně eliminují vibrace přenášené do řadicí páky, avšak daní za to je jen průměrná přesnost ovládání.
Navíc, jak se ukazuje, ani životnost není zcela bezchybná. Zejména ve spojení s motorem 2.4 se řada uživatelů potýkala s předčasně opotřebenou synchronizací druhého stupně. Pakliže se při zkušební jízdě ozve při řazení zvukový efekt "počítání zubů", jedná se téměř jistě o zmíněnou závadu.
Opravit to samozřejmě lze, ale počítejte s tím, že i specialista na převodovky (ne značkový servis) si za to řekne 12 až 13 000 korun.
Spojka slabinou
Nejvíce stížností majitelů se ovšem snáší na spojku. Ta se nejen velmi rychle opotřebovává, což platí hlavně u verzí s pohonem všech kol, nýbrž už tak toporné rozjezdy jsou v mnoha případech doprovázeny nepříjemným škubáním.
Výrobce na to časem reagoval a spojku modifikoval, čímž by se měl uvedený problém eliminovat či alespoň oddálit do vyššího kilometrového proběhu. Zkraje produkce totiž nebývala výjimkou ani výměna kompletní spojky po ujetí směšných 20 000 km. Třetí častěji se opakující závadou na převodovém ústrojí je hučící středové ložisko hnacího hřídele (kardanu). Nápravou je jeho výměna. Od tohoto rébusu jsou samozřejmě osvobozeni majitelé outlanderů s předním pohonem.
Bez ohledu na verzi pohonu je vpředu vždy pseudo McPherson, vzadu víceprvek.
Časté závadyPrůnik vlhkosti do předních mlhových světlometů. |
