Motocykl v základních rysech vypadá skoro stejně jako předchozí V7, pod kapotu však dostal moderní motor 850 kubíků. Ten v menších úpravách pohání i další tři modely Guzzi a jeho uhlazený projev vrací novou V7 mezi moderní konkurenci. Na rozdíl od předchozí verze 750 ccm už tu není hlasitá převodovka, zmizelo cukání kardanu i vibrace do stupaček. Nový motor má asi o 1000 ot/min výš posazené otáčky, slušný výkon 65 koní a točivý moment 73 Nm. Což je o čtvrtinu více než u loňského modelu.
Nádrž je shodná s předchozí verzí, ale s větším motorem jako by celá motorka povyrostla. Díky zvednutí podsedlové části a jinak tvarovaným plastům je V7 pocitově o poznání větší, přestože technické údaje zůstávají skoro stejné a hmotnost se kvůli většímu motoru zvýšila jen o pár kilogramů.
Nový motor a nový kardan si vynutily prodloužení zadní kyvky a obutí širší zadní pneumatiky 150 mm. Posílil rám i zadní odpružení, zmenšil se úhel řízení, hodně také udělala celková změna ergonomie s jinak skloněným sedlem i posunutí přístrojovky o kousek níž. Moto Guzzi V7 najednou vypadá i funguje jako o třídu větší motorka. Pořád má dva výfuky, zůstává věrná stylu café-racer a skvěle vypadá zaparkovaná před kavárnou.
Kombinace 18palcového kola vepředu a 17palcového vzadu, obutá do Dunlop Arrowmax Streetsmart, se s novým odpružením umí slušně vypořádat i s rozbitými silničkami. Zpevněný rám je docela znát, motorka je v náklonu i na měkčím odpružení stabilní a dá se udržovat svižné tempo „allegretto vivace“ s častým škrtáním konců stupaček v zatáčkách.
Až při intenzivním zabrzdění se projeví jednodušší odpružení a celá motorka se zhoupne na předek. Brzdy jsou naladěné spíš na pohodové svezení, přesně v duchu této kategorie. S novým zadním odpružením a delšími zdvihy motocykl v pohodě zvládá rozmlácené italské silničky.
Jízda na V7 je přesně ve stylu Guzzi. Pořád to je ta správná italská klasika, kde nejde ani o výkon ani o špičkové jízdní vlastnosti. Tady jde o ten těsný kontakt se vzduchem chlazenými válci vystrčenými do stran a o radost z jízdy, která u Guzzi začíná v těch nejmenších rychlostech. Díky nádhernému designu i ve chvílích, kdy motorku máte zaparkovanou v garáži. To platí pro standardní verzi Stone, ale ještě víc pro retro laděnou verzi Special.
Klasická verze V7 Special
Aby výrobce zachoval návaznost na předchozí řady V7, nabídl vedle moderní standardní verze Stone také chromovanou Special s vyplétanými koly, klasickými budíky a světlometem. Také spoustou chromu, díky kterému speciálka působí jako velké naháče, které vládly trhu před dvaceti lety. Dvojice chromovaných koncovek výfuků má zalomený tvar, to aby spolujezdec patami nehobloval jejich povrch, jak se to stávalo u předchozích ročníků.
Má nepatrně širší sedlo a kvůli vyplétaným kolům musí mít pneumatiky s duší. Z toho důvodu má o 5 kilogramů vyšší hmotnost než standardní verze a za jízdy je to docela znát.
Verze Special působí jako rozvážný cesťák a do zatáček jde pomaleji, v zatáčkách dává o kousek slabší odezvu od předního kola. Láká spíše ke klidnější majestátní jízdě, a tak je to v pořádku, sport a chromy prostě nejdou dohromady. Jedinou pihou na kráse je plastové víčko nádrže. U matné verze Stone vypadá pěkně, ale u Speciálky si asi většina majitelů nasadí pochromované.
Moderní verze V7 Stone
Moderně řešená verze Stone s LED světlometem má denní svícení ve tvaru orla ze znaku Moto Guzzi, to samé se opakuje na kulatém digitálním přístrojovém budíku. Nová V7 má jen minimum elektroniky, na rozdíl od konkurence tu nenajdete přepínání jízdních režimů a kromě ABS ani žádné asistenční funkce. Výjimkou je základní kontrola trakce s dvěma úrovněmi a možností úplného vypnutí.
Na displeji se sice ukazuje zařazená rychlost i spotřeba, ale ukazatel paliva v nádrži chybí. Na druhou stranu, při objemu nádrže 21 litrů je záruka dojezdu přes 350 km. Jízda na modernější verzi Stone nabízí skvělou lehkost a obratnost, na jakou jsme byli zvyklí u předchozích verzí V7. Má jen o 5 kg méně než chromovaný Special, ale pocitově je mnohem lehčí a obratnější v zatáčkách.
Na nové Moto Guzzi V7 v obou designech, Stone i Special, se dá jen těžko najít nějaká chyba. Za zmínku stojí jen drobnosti jako nešikovné vyklápění stojánku pomocí dlouhého tykadla navařeného pod levým výfukem nebo absence nastavitelných páček brzdy a spojky. Chromovaná speciálka je v nabídce za 250 tisíc, modernější matný Stone za 236 tisíc korun.
15. března 2021 |
