Lukáš Pešek

Lukáš Pešek

Motocyklista Pešek: Pár kamarádů se mi zabilo

  • 94
Dvaadvacetiletý reprezentant v mistrovství světa silničních motocyklů Lukáš Pešek straní ve sporu motorkářů s řidiči aut těm svým. Pokud si někdo zakryje poznávací značku na motorce kalhotkami, považuje to za legrácku. A někteří řidiči si prý zaslouží, aby jim motorkáři ukopli zrcátko.

Dopadla vyjížďka na motorce tragicky i pro někoho z vašich známých?
Pár kamarádů se mi na motorce na silnici zabilo. Cítil jsem se hrozně. Když někdo spadne na okruhu, může ho mrzet, že si zničí motorku. Ale na silnici jde opravdu o život. A nejen o život motorkářů, ale taky o život lidí kolem.

Zavinili ty havárie oni sami?
Většinou jim řidič auta nedal přednost a vjel jim do cesty.

Byli to blízcí lidé?
Hodně blízcí. Ale víc o tom už nechci mluvit.

Vy sám v běžném provozu na silné motorce příliš nejezdíte, že?
Ne. Vyřádím se na okruhu. A doporučuju to i všem ostatním. Naložte si motorku na vlek a vyrazte na okruh. Tam poznáte, co umíte, učte se stopu, můžete si měřit čas.

Pakliže si někdo hraje na Peška nebo Rossiho na normální silnici, měl by si asi uvědomit, že na závodní trati se jezdí snáz. Jaké jsou vlastně největší rozdíly?
Na okruhu proti vám nic nevyjede z protisměru. Víte, kam jedete, a trať si zapamatujete. A taky jsou na okruhu únikové zóny. Nezaručuje vám to, že se nic nestane, ale ta pravděpodobnost je mnohem menší než na silnici. Tam při pádu většinou něco trefíte. Navíc je u trati záchranka, která vás hned ošetří.

Při závodech běžně překračujete dvoustovku, kolik byste zvládl na silnici?
Na dálnici není problém jet stejně rychle. Motorky, co se dneska prodávají, jsou totální rakety. Jel jsem 240. Ale připadal jsem si, jako bych letěl 400. Všechno vás míjí, tu rychlost víc vnímáte. Na okruhu je prázdno, nic kolem sebe nemáte.

Ale i pro profesionála musí být 200 na dálnici nebezpečných, ne?
Proto podobné věci radši nedělám. Na silné motorce jedu dvakrát za rok, když chce někdo vyrazit na výlet. Jinak se vozím autem a po Praze na skútru.

Takže vás k honičkám za provozu nikdo nevyhecuje?
Na to se mám moc rád. I kdybych věděl, že to sám zvládnu, nešel bych do toho. On by mě někdo třeba chtěl překonat, ale to by pro něj nemuselo dopadnout dobře. V patnácti jsem taky byl vyjančený kluk, co se chtěl předvádět. Ale srovnal jsem si to v hlavě, chci něco dokázat a nemůžu si dovolit zranění.

A co jste v těch patnácti vyváděl?
Táta na mě obvykle dohlížel, držel mě zkrátka. Ale jednou jsem jel sám na motokros a strašně si namlátil.

Jakpak to?
Byli tam starší kluci a já nesnesu porážku. Zkoušeli jsme skoky, free style. Oni v letu zvedali ruce ze řídítek, ale to umí kdekdo. Já viděl v televizi trik: jezdec ve vzduchu přehodí nohu na druhou stranu. Dal jsem to! Ale už jsem se na motorku nevrátil. Rozbil jsem se jako pes. Doma jsem dělal hrdinu, že se nic nestalo. Přitom jsem kulhal, všude měl odřeniny, narazil jsem si palec.

Takže jste motokrosu nechal?
Naopak. Jezdím často. Dřív jsem v něm závodil, teď ho používám jako fyzickou přípravu.

Ale akrobacii se vyhýbáte.
Přesně tak. Jezdím na vytyčených tratích a mám dobrou výbavu.

Výstroj je asi důležitá v terénu i na silnici, že?
Určitě. Jakmile si koupíte motorku, nešetřete na výstroji. Může vám zachránit život. A dejte si poradit od odborníka, lidi často dělají chyby při výběru motorky, ale například i rukavic.

Říkal jste, že v Praze jezdíte na skútru. To taky někdy musí být o zdraví. Nebo aspoň o nervy.
Je to nejrychlejší způsob dopravy. Pokud ovšem nepotkáte řidiče, kterého stání v koloně dohnalo k nepříčetnosti. Blokuje vás, třeba i otevře dveře, abyste neprojel.

V takové situaci řada motorkářů ukopne autu zrcátko. Kolik jste jich urazil vy?
Žádné. Je to vandalismus. Ale on si to občas někdo zaslouží. Řidiči v autě by si měli uvědomit, že motorkáře můžou zabít úplně jednoduše. Dost času jsem strávil v Itálii, tam se řidiči chovají úplně jinak. Nikdo na vás nenajíždí, ještě vám uhnou.

Když sám řídíte auto, nikdy nenadáváte na motorkáře?
Ani ne. Mně nevadí.

Ani když vás předjedou a hodí vám myšku?
(kroutí hlavou) Spíš si povím, že to ten kluk fakt pěkně dává. Beru to pozitivně. I když někdy mě taky napadne: Ten nedojede ve zdraví.

Často se vybourá zelenáč, který má motorku sotva týden a neovládá ji.
Trochu jsem o tom přemýšlel a napadlo mě, že by nebylo od věci otevřít tady nějakou motorkářskou školu.

A vy byste tam mohl vyučovat.
Nevím, jestli zrovna já. Času moc nemám. Ale mohlo by to leckomu pomoct. Já se na motorce učím dodnes. A navíc jízdu na silnici se nikdy úplně nenaučíte, je tak nevyzpytatelná!

Havárii často odnese spolujezdec. Nechal byste se od někoho svézt?
Od Valentina Rossiho. Od nikoho jiného. Párkrát mě vezl táta - a to jsem se bál. Jakmile nemám řídítka v ruce, bojím se.

A s vámi se nikdo svézt nechtěl?
Občas se někdo našel. Ale lidi zjistili, že je to o ničem, protože já na ulici jezdím opravdu pomalu.

Když na silnici nezávodíte, neláká vás třeba harley?
To jo. Jednou bych si rád pořídil Harley-Davidson. Klídek, pohoda, koukání po přírodě, výlet. Ta motorka vypadá krásně, lidi se na ni nemůžou vynadívat, ale nikam se na ní nespěchá. Párkrát jsem se svezl, jel jsem padesát a kochal jsem se. To když sednete na silniční motorku… Už ten posez vás hecuje, abyste přidal.