Vynálezce Carl Hefley vlastní patent na unikátní motor s proměnlivým zdvihovým objemem. Jeho vynález má přinést významné úspory paliva díky možnosti optimalizace spalovacího procesu podle požadavků výkonu i kvality paliva. Hefleyho motor může mít dokonce proměnný kompresní poměr a může tak používat různá paliva. Pro motor není problém přepnout ze spalování benzínu na spalování nafty.
To vše zní velmi lákavě a nadějně, jenže zatím není vůbec jasné, zda se takový motor může vůbec dostat do výroby. Překážkou by v tomto případě mohla být poměrně složitá konstrukce, která by mohla přinést problémy z hlediska životnosti nebo intenzity vibrací.
Není jasné, v jaké vývojové fázi se Hefleyho motor nachází. Na internetových stránkách projektu jsou k dispozici pouze animace, najdeme zde zmínky o stavbě prototypů. Nicméně praktické ukázky testů nebo alespoň jejich výsledky chybí. Hefley tak pokračuje v hledání zákazníka pro svůj vynález.
Teoreticky je ale motor vymyšlen zajímavě. Zdvihový objem je objem vzduchu nebo směsi s palivem, který je schopen nasát píst. Prakticky jej určuje vrtání válce (tedy jeho průměr) a zdvih (tedy vlastně délka ramena kliky).
Válce u Hefleyho motoru jsou uspořádány hvězdicovitě. Nejsou však v rovině, nýbrž z s ní svírají úhel zhruba 30°. Podobně jako u některých klasických hvězdicových pístových motorů pak na klikovou hřídel přenáší výkon excentr. Právě speciální konstrukce hřídele a excentru umožňují měnit zdvihový objem motoru a v upravené variantě i kompresní poměr.
Hřídel má totiž kliku vytvořenu vlastně jen jednoduchým zalomením hřídele samotné. Na ní je usazen excentr, který má ale svou rovinu kolmou na osu hřídele, nikoli zalomené kliky. Po klice se ale může excentr posouvat.
Na excenru samotném je pak nasazen ložiskový prvek, který má v sobě uloženy ojnice pístů. Tím, jak se tedy excentr posune po klice, stáhne sebou i ojnice. Posunem ojnic se tak vlastně mění délka ramena kliky a tím dochází ke změně zdvihového objemu.
Zdvihový objem by se podle vynálezce měl měnit podle aktuální potřeby výkonu a také přání řidiče. V případě nepotřeby výkonu se automaticky zdvihový objem sníží, čímž klesne spotřeba motoru.
Vylepšená varianta motoru pak ještě umožňuje měnit i kompresní poměr. V tomto případě se ještě excentr může vždy v posunuté pozici pootočit (normálně se neotáčí) a tím změní velikost prostoru mezi hlavou pístu a hlavou válců.
Na animacích a nákresech vše vypadá chytře a funkčně. Jenže v praxi představuje Hefleyho motor opravdový konstruktérský oříšek. Komplikovaný systém posuvu nebo proměnlivé působení sil z válců představují opravdovou výzvu pro inženýry.
Hefley navíc tvrdí, že ve variantě s proměnným kompresním poměrem lze spalovat téměř jakékoli palivo od nafty po benzín a veškerá alternativní paliva. Řidič by si prakticky kdykoli mohl vybrat libovolné palivo. I to je samozřejmě teoreticky možné, jenže pak by motor musel mít pravděpodobně několik různých vstřikovačů a palivových systémů nebo by musel být navržen vstřikovač s výrazně proměnlivými parametry a palivový systém, který by umožnil rychlou záměnu paliv.
Sci-fi podle HefleyhoHypotetická konverzace řidiče s počítačem o tom, které palivo se na plánované trase vyplatí použít ze stránek věnovných projektu hefleyengine.com Řidič: Porovnej běžný benzin s vysokooktanovým. |
