Německé motocykly MZ (Motorradwerk Zschopau) hrály v historii motocyklismu u nás dosti významnou roli.
V osmdesátých letech to byla vedle domácích jaw jedna z mála možností, jak se dostat k silnému stroji, a na východoněmecké emzety byly v tehdejších Mototechnách pořadníky.
Technicky byly dokonce před stagnující jawou: koncem 80. let už měly modely ETZ 150/250 přední kotoučovou brzdu, 12voltovou elektroinstalaci, jednoduchou a nenáročnou konstrukci, byly spolehlivější a vzhledově modernější. Zkrátka vlastnit tehdy emzetu už něco znamenalo.
Prehistorické doby se datují rokem 1906, kdy inženýr dánského původu Jorge Rasmussen kupuje prázdnou textilku v Zschopau (zde značka sídlí dodnes).
Po skončení první světové války, v roce 1919, na tomto místě vzniká značka DKW, o deset let později největší meziválečný výrobce motocyklů na světě.
Během druhé světové války byly ale výrobní závody DKW vybombardovány a to, co zbylo, si odvezli Sověti domů právem vítězů. Přes mnoho těžkostí byla výroba motocyklů obnovena, v letech 1948-1959 pod značkou IFA, později už jako MZ.
Šedesátá léta jsou se nesla ve znamení velkých sportovních úspěchů zejména v enduru, konkrétně v Šestidenní, kterou několikrát vyhrály, stejně jako soutěžní ME.
Na těchto kolbištích se mimo jiné potýkaly i s našimi jawami. Za řídítky závodních emzet se vystřídala také řada slavných jezdců, z nichž asi nejznámější je Mike "the Bike" Hailwood.
Přes uzavřený charakter tehdejšího východního bloku se emzetám i později po nejslavnějších šedesátých letech jakžtakž dařilo držet technicky krok s dobou (srovnáme-li to opět s naší stagnující jawou).
Již tehdy se sice nejednalo o poslední výkřiky moderních technologií, ale právě pro svou jednoduchost a spolehlivost si získaly oblibu. Vyvážely se také na západní trhy: například ve Velké Británii ještě dnes potkáte emzety v provozu – rozhodně častěji než naše jawy nebo čezety.
V té době k nám byly odvezeny tisíce kusů modelů ETZ 150/250 – v roce 1989 stála dvěstěpadesátka 10 450 Kčs, stopadesátka kolem 9 000 tehdejších korun.
Pro mnohé z dnešních čtyřicátníků (stejně jako pro autora těchto řádků) byla emzeta první velkou motorkou. Řada z těchto strojů jezdí dodnes a někteří pravověrní majitelé se podobně jako jawisté sdružují v klubech.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla do výroby připravována pětistovka ETZ500 s motorem Rotax – k tomu ale již nedošlo. Po pádu železné opony následovalo zhroucení tradičních trhů a přes 3 000 zaměstnanců se dočkalo v roce 1991 bankrotu a propuštění.
Výrobní linku na modely ETZ koupili Turci, kde výroba pokračovala pod názvem MZ Kanuni. V Zschopau dochází o rok pozdějí k oživení pod obměněnou značkou MuZ a následně je zakoupena licence na motory Rotax a Yamaha, kolem kterých je postaveno několik nových modelů.
Ekonomické potíže však přetrvávají a roku 1996 je znovu ohlášen bankrot. Ze šlamastyky značku dostává malajsijská firma Hong Leong Company, která poskytuje finanční injekci, a tak pokračuje vývoj nových modelů s pětiventilovým jednoválcem Yamaha 660 (Skorpion, Traveller, Mastiff, Baghira...).
V novém tisíciletí se MZ (od Turků se podařilo mezitím získat původní značku zpět) zaměřila na dva původní projekty: stopětadvacítku v několika verzích pro mladé jezdce a především na novou tisícovku, nabízenou jako supersport (1000 S), sporttourer (1000 ST) a polokapotu (1000 SF).
Moderní design s ostře řezanými rysy však v dnešní konkurenci nestačí a o vysokých prodejních číslech z dob RVHP se emzetě může už jen zdát.
Většina zákazníků dává přednost známějším a sportovně úspěšnějším japonským a evropským značkám. Což platí i pro český trh, kde emzetě také nepřidala přetrvávající příchuť dvoutaktních socialistických časů, a tak se počty nově registrovaných strojů pohybují v řádu jednotlivých kusů.
Poslední zprávy hovoří o ukončení výroby a propuštění stávajících 40 zaměstnanců koncem letošního roku. Tiskové oddělení zatím na dotazy nereaguje, a tak to vypadá na konec jedné velké legendy s více než stoletou tradicí.
Tedy pokud se nenajde podobně jako před 12 lety nějaký nadšený investor – otázkou zůstává, co případně vůbec bude pod značkou MZ vyrábět...
