Její obětí se stal dvaačtyřicetiletý obchodník Henry Lindfield, který se v osudný den vydal se svým osmnáctiletým synem Bernardem z Londýna do Brightonu, kde se narodil a kde také žil.
V kopci ulice Russell Hill na území Velkého Londýna ztratil kvůli selhání brzd i řízení v důsledku v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině nadvládu nad svým automobilem a nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu.
Lindfieldova noha zůstala zaklíněna mezi motorem a stromem a v nemocnici mu musela být amputována. Následující den ale následkem pooperačního šoku Lindfield zemřel.
Lindfieldův syn, který při nehodě vylétl z automobilu, zůstal téměř nezraněn. On, ale i jeho bratr a sestra se stali sirotky, protože jejich matka zemřela pět let před nehodou.
První obětí automobilového věku se stala čtyřiačtyřicetiletá Angličanka Bridget Driscollová, kterou srazil automobil jedoucí údajně "hroznou rychlostí 6,5 kilometru za hodinu" 17. srpna 1896. Matka dvou dětí zemřela na místě na zranění hlavy.
Vyšetřování nehody bylo uzavřeno s tím, že šlo o "náhodnou smrt", a dvacetiletý řidič nebyl z ničeho obviněn. "Podruhé se už něco takového doufejme nestane," řekl šokovaný vyšetřovatel této nehody. Jeho zbožné přání se ale nesplnilo.
Od té doby zahynulo na silnicích ve světě podle britského spolku RoadPeace, sdružujícího oběti dopravních nehod, až 30 milionů lidí. Odhady WHO hovoří o 25 milionech obětí silničního provozu.
V současnosti zahyne podle WHO každý rok na silnicích zhruba 1,2 milionu lidí, denně je to 3 287 mrtvých, za minutu dvě oběti. Devadesát procent úmrtí připadá na rozvojové země.
Zraněno je denně v průměru 140 000 osob, z toho 15 000 jich zůstane trvale postiženo. Ještě horší jsou prognózy. V případě současného trendu by se počet mrtvých mohl do roku 2020 zvednout až o 65 procent.
V této době by byl podle WHO automobil třetím největším "zabijákem" po mrtvici a AIDS. V současné době automobilismu patří v tomto smutném žebříčku deváté místo.
Hrozivé jsou i materiální ztráty. Celkové výdaje na materiál, zdravotní výlohy a další náklady spojené s řešením dopravních nehod se podle WHO odhadují na 518 miliard dolarů ročně.
V zemích s nižšími příjmy roční náklady vzniklé z dopravních nehod představují zhruba procento až 1,5 procenta HDP, což je údajně více, než kolik tyto země získávají z rozvojové pomoci.
Mrtví na silnicích ve světě
| Počet mrtvých na silnicích na 100 tisíc obyvatel | |
|
Řecko |
15,0 |
| USA | 14,7 |
| Polsko | 14,3 |
| Slovinsko | 12,9 |
| Maďarsko | 12,7 |
| ČR | 12,6 |
| Portugalsko | 11,8 |
| Belgie | 10,4 |
| Španělsko | 10,2 |
| Itálie | 9,7 |
| Irsko | 9,3 |
| Rakousko | 9,3 |
| Kanada | 9,1 |
| Francie | 8,8 |
| Finsko | 7,2 |
| Německo | 6,5 |
| Japonsko | 6,2 |
| Dánsko | 6,1 |
| Velká Británie | 5,5 |
| Švýcarsko | 5,5 |
| Norsko | 4,9 |
| Švédsko | 4,9 |
| Nizozemí | 4,6 |
| Zdroj: OECD | |
