Silniční nehody byly v roce 2004 ve světovém měřítku devátou příčinou úmrtí, u osob od pěti do 44 let třetí hlavní příčinou smrti. Výzkum ve 178 zemích přitom ukazuje, že chudší obyvatelstvo je nehodám více vystaveno než bohatší.
Přes 90 procent nehod se stane v zemích s nízkými nebo středními příjmy, ačkoli v těchto zemích je soustředěno pouze 48 procent počtu vozidel ve světě. Ale i v zemích s vysokými příjmy jsou chudí postiženi více.
Téměř polovinu (46 procent) z 1,2 milionu obětí tvoří takzvaní "zranitelní" uživatelé, tedy chodci, cyklisté či motocyklisté. I v tomto případě zemře více lidí v chudých zemích, například v západním Tichomoří nebo v Thajsku. Úmrtnost se však v posledních letech v mnoha zemích s vyššími příjmy stabilizovala.
S vysokým počtem mrtvých při dopravních nehodách se potýká i Česká republika. Ministerstvo dopravy chce snížit jejich počet do roku 2010 na 650, a to pomocí kampaně Nemyslíš - zaplatíš. Na českých silnicích v loňském roce ubylo nehod i jejich obětí, 992 zmařených lidských životů je druhý nejnižší počet od roku 1990.
O rok dříve na silnicích zahynulo 1 123 lidí. Počet obětí nehod se loni přiblížil roku 2006, kdy na silnicích zemřelo nejméně lidí od roku 1990 - 956. Jde o jediné dva roky, kdy počet mrtvých nepřesáhl tisícovou hranici. Nejvíce životů si zatím vyžádaly karamboly v roce 1994, kdy na silnicích zahynulo 1 473 lidí.
Autoři zprávy WHO konstatují, že otázky silniční bezpečnosti získávají na mezinárodní úrovni více pozornosti. Ve většině zemí světa však tato "epidemie" úmrtnosti nabývá na síle. Pokud se proti této tendenci nic neučiní, do roku 2030 bude na silnicích každoročně umírat 2,4 milionu lidí a smrt při silničních nehodách se stane pátou nejčastější příčinou úmrtí ve světě.
Žádná země se nemůže domnívat, že již v otázkách bezpečnosti silničního provozu učinila dost. Dokonce i takové země, které v tomto směru patří k nejlepším, jako jsou Nizozemsko, Británie nebo Švédsko, mohou situaci ještě zlepšit. Například ve Švédsku stojí silniční nehody za 20 procenty úmrtí mezi dětmi a mladými lidmi ve věku od pěti do 19 let.
Jen necelá polovina zemí světa včetně Česka má zákony umožňující bojovat proti pěti rizikovým faktorům, tedy řízení v opilosti, překročení rychlosti, nepoužívání bezpečnostní přilby, pásu a sedačky pro děti. Jen devět procent zemí ovšem soudí, že omezení rychlosti jsou řádně aplikována.
Přes 90 procent zemí má zákony týkající se řízení vozidla ve stavu opilosti, ale jen 49 procent z nich stanovilo práh promile alkoholu v krvi do 0,5, jak to doporučuje zpráva WHO a Světové banky k prevenci silničních nehod, která byla vydána v roce 2004.
Studie konstatuje, že jen 40 procent zemí má zákon, který řidiči a spolujezdci na motocyklech ukládá povinné nošení přilby odpovídající normám.
Pokud jde o bezpečnostní pás, je povinný pouze v 38 zemích s nízkými příjmy a v 54 procentech zemí se středními příjmy.
Studie ukazuje, že na světové úrovni přivodí silniční nehody ekonomické ztráty ve výši 518 miliard dolarů a jednotlivé země stojí od jednoho do tří procent hrubého domácího produktu.
