Když se pan Golecký rozhodl koupit automobil, šel do bazaru a vyhlédl si favorita. Zaplatil a odjel. Už po několika dnech ale zjistil, že se o předchozím životě auta nedozvěděl od prodávajícího všechno. Favorit byl totiž bouraný. To ale nebyla jediná závada na kráse celé koupě. Jaroslavu Goleckému totiž v bazaru při podpisu smlouvy slíbili auto nejpozději do dvou týdnů přepsat. Ale neudělali to. I když jim pan Golecký telefonoval a upomínal je. Trpělivost nakonec novému majiteli došla a po dvou měsících šel auto vrátit, jinými slovy chtěl odstoupit od kupní smlouvy. Nikoho ale v bazaru nezastihl.
Rozhovor: Z povinného ručení lze zaplatit též advokáta Jak ochotně uvolňují pojišťovací ústavy peníze z povinného ručení na úhradu odměn advokátů, které požádá o zastupování účastník nehody, si asi nikdo nedělá příliš velké iluze. Přesto je tento nárok každého pojištěného legitimní, což ne každý ví. Mluvčí České pojišťovny Michal Urban dokonce připouští, že kvalitní právník po boku nárokujícího člověka dokonce dokáže řízení uspíšit. |
"A tady je pan Golecký asi dost v úzkých, protože auto mu někdo ukradl, a on tudíž nemá co vracet, takže zároveň nemůže dostat zpět své peníze," konstatuje patový stav věci advokát Dlabola. Neříká to zrovna vesele, protože jako právní zástupce raději řeší případy, které končí pro jeho klienty zdárněji...
Smůla být majitelem
Normálně jezdí do práce pan Vlachos vlakem a před nádražím si nechává auto. Tentokrát tam ale nestálo, a tak krádež oznámil policii. Než však stačili sepsat protokol, hlásil náhodný svědek, že právě ono ukradené auto stojí nabourané na dálničním přivaděči. Policie i s panem Vlachosem na místo hbitě dojeli a policistům se zároveň podařilo zatknout dva muže. "Policisté oba Ukrajince předali vyšetřovateli. Ten ale neuznal za nutné na ně uvalit vazbu a nazítří je předvolal k výslechu. Jeden ze zlodějů se jim přitom smál do očí," popisuje vývoj věcí pan Vlachos. Pro něj případ ale neskončil - jako majitel auta musel ještě být přítomen sepsání protokolu na dopravní policii, protože jeho vůz přece poškodil dopravní značení a svodidla.
A pak se ještě musel postarat o odtah. Vyšel ho na tisícikorunu. Krom toho škoda na vozidle odhaduje na 20 tisíc korun. "Takže teď čekám a čekám, až mi ti pánové, co si moje auto vypůjčili na projížďku, pošlou odpovídající šek," ironizuje s pocitem absolutního bezpráví pan Vlachos. Snad jednou věcí, myslím, toho pána potěším: nebude muset uhradit škodu na svodidlech. Pokud se totiž prokáže, že někdo použil vozidlo bez souhlasu majitele, pak majitel k úhradě volán není. "Půjde to nejspíš z povinného ručení," zachraňuje poslední zbytky beznaděje právník Michal Dlabola.
Zároveň ale realisticky přiznává, že plněním z povinného ručení může přijít jeho plátce o bonus nebo jiné výhody u pojišťovny. "...a škoda na autě - tedy pokud nebylo havarijně pojištěno - je vymahatelná na pachateli, tedy na těch zlodějích," cituje právo advokát. Jenomže právě onomu právu se tak upřímně chechtal ten propouštěný Ukrajinec...
Vezmi si na mě advokáta!
Statistiky jasně ukazují nárůst počtu dopravních nehod. Nejvíce přibývá těch s "pouze" potlučenými plechy. Zároveň s tím lze ale také konstatovat, že tudíž také přibývá lidí se starostmi, jak vyjít po bouračce s pojišťovnou, jak si být alespoň trochu jistý, že obdrželi právě tolik, na co měli nárok, a že se věc zbytečně nepotáhne. Na to vše by byl ideální právník po boku. Stále ale převládá přesvědčení, že advokát je drahý špás a dovolit si ho mohou jen bohatí, a to jen proto, aby z nevinného chudáka udělali hlavního viníka a sami z cizí pojistky si opravili drahé vozy.
"Za svoji praxi jsem zjistil, že většina poškozených není seznámena s tím, že si mohou vzít advokáta, a už vůbec netuší, že podle platného zákona jim má náklady na právní zastoupení hradit pojišťovna," konstatuje ve svém dopise Mgr. Daniel Kovářík z Brna. I když je případ škodní události jasný, může se agent pojišťovny pokusit pro svůj podnik ušetřit. Třeba tak, že nabídne bezproblémové řešení a vyplacení okamžitě, ovšem s trochu nižším plněním, než si klient představoval. Nebo dokonce na jaké měl nárok. Vidina snadno dosažitelných peněz je v těchto situacích dostatečně lákavá a klienti často na tuto variantu přistoupí.
"Stalo se mi už také, že po podpisu takové dohody si to klient zase rozmyslel a chtěl přece jenom víc. Požádal mne o pomoc, ale proti podepsané dohodě prostě už nic dělat nejde," konstatuje Mgr. Dlabola. A obratem rovnou varuje, že rozhodnutí vzít si advokáta musí rozhodně přijít dříve, než se sám poškozený dostane svou vlastní iniciativou do úzkých: "Nikdo také přece nemůže čekat, že pojišťovna vezme toho, komu má něco platit, za ruku a otcovsky mu poví: Vezmi si na mě advokáta, ať dostaneš opravdu, co máš..."