Obecně platí, že i poměrně starší vůz s dobrou údržbou má větší hodnotu než mladší auto v rukou uživatele, který dolévá olej, až když motor začíná trucovat.
To, co každého zájemce o koupi ojetiny asi pálí nejvíc, je otázka, zda není auto šikovně opravené po nehodě. Prodávající totiž obvykle tvrdí, že auto není bourané. Jak odhalit pravdu?
"Nejtypičtějšími rysy, které již na první pohled ukazují na větší opravy po havárii, jsou špatně slícované díly karoserie," říká Tomáš Bílý. Své prozradí také různé odstíny laku, protože i při dnešním dokonalém technickém vybavení lakoven málokterý autolakýrník trefí přesný odstín barvy.
Lak, jak podléhá stárnutí, stále mění mírně nejen barvu, ale i povrchovou strukturu. "Dobrým vodítkem k identifikaci provedených oprav laku jsou i takzvané zástřiky," vysvětluje Bílý.
"Jsou to stopy barvy nejčastěji na gumovém těsnění oken nebo v místech špatně přístupných, například v kufru. Velkou vrstvu opravárenského tmelu prozradí praskliny i nerovnosti a póry povrchu."
Auta z bouraček
Velmi důležitý je celkový stav karoserie automobilu. Nejhorší pro životnost vozu jsou velká poškození nejdůležitějších bodů karoserie, tedy podběhů kol, sloupků karoserie, nosníků na spodku karoserie.
Zvlášť pečlivě hledejte zamaskované sváry či opravy prorezivění. Není ani výjimkou, že po tuzemských silnicích jezdí vozy svařené ze dvou částí. Ze dvou bouraček na přední a zadní část se to prostě uprostřed řízne a svaří k sobě.
Platí zásada, že podlahová plošina, jako nejdůležitější partie vozu pro jeho pevnost, je lisována jako celek. Jakýkoliv příčný svár vypovídá o opravě. A jak dobře byla provedená? To už vám nikdo neodpřisáhne. Také všechny dveře, víka zavazadlového a motorového prostoru by měly dobře doléhat.
Všímejte si také pneumatik. Pokud jsou nerovnoměrně opotřebované, na vnitřní nebo vnější strany sjeté více než na straně opačné, jde s největší pravděpodobností o vadnou geometrii nápravy.
Je podivné, proč ji původní majitel nedal seřídit, což je to nejjednodušší. Jev může vypovídat nejen o liknavosti prodávajícího, ale může být i neopravitelným důsledkem nehody. Nebo také už zvětšenými vůlemi v uložení, tedy příznakem celkové sešlosti vozu.
Až jízda odpoví
I sebebedlivější vizuální prohlídka je jen první informací. Až pocit za volantem vypoví o kupovaném voze víc. Ve vyhlídnutém autě se musíte alespoň kousek projet. Důležité je, zda se už při rozjezdu neozývají podezřelé zvuky.
A pak přijde čas na vyzkoušení jednotlivých funkcí. "Řazení, řízení, brzdy, osvětlení..., to vše nejlépe prověří zkušený odborník,“ zdůrazňuje Tomáš Bílý. "Nejlépe automechanik. A pokud má praxi s konkrétní značkou či modelem, tím lépe.“
Již to, jak ochotně motor poslechne otočení klíčku, hodně napoví. Dlouhé, urputné startování o dobrém stavu motoru nehovoří. Důležitý je také pravidelný chod za studena a snadné vytáčení do otáček.
Pokud se objeví za zadním oknem oblak dýmu, je to jasný signál: vyběhaný motor-veterán se může brzy odporoučet do šrotu. Vyplatí se po pár metrech po rozjetí zastavit a přesvědčit se, zda motor (či převodovka) netrpí únikem oleje.
Každý podezřelý zvuk při všech režimech bez zatížení i při jízdě je signálem nejvyšší obezřetnosti. "Řazení všech rychlostních stupňů musí být snadné, přesné a nesmí být doprovázeno pazvuky,“ říká Bílý.
"Ty signalizují "načasování" opotřebené spojky. Ovšem pravda je, že stav převodovky posoudí objektivně zase jen zkušený automechanik. Jednotlivé modely se totiž mezi sebou dost liší, takže vůle u některých aut je docela běžným jevem, zatímco podobně reagující řadicí páka u jiného modelu může už být projevem opotřebení nebo signálem závady.“
|
Jak nenaletět při koupi ojetého vozu |
|
1. Soustřeďte se na techniku |
|
2. Věk neberte za to hlavní |
|
3. Vyvarujte se koroze |
|
4. Nezapomeňte na interiér |
|
5. Pořádně se svezte |
|
6. Nepřehlédněte pneumatiky |
|
7. Investujte do odborníků |
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat stavu brzd. Prohlídka brzdových trubiček, hadiček, brzdového válce i brzdičů v kolech vyžaduje možnost se podívat pod vůz na zvedáku či z montážní jámy.
|
Jak se kupují auta |
| * Zcela nových osobních vozidel se v České republice teď ročně prodává ročně kolem sto padesáti tisíc. |
| * Ještě víc přichází do Česka ojetin ze zahraničí. Těch je v posledních letech vždy alespoň o deset tisíc víc než nových aut - tedy loni asi 160 tisíc. |
| * Tato dvě čísla v součtu představují nové registrace osobních automobilů, tedy roční přírůstek je přes tři sta tisíc. |
| * Těžko statisticky vyčíslitelná, protože nikde nesledovaná, je suma prodejů již registrovaných vozidel… ojetin, které se prodávají přes autobazary či soukromě "z ruky do ruky". Je podstatně větší než v případě nových či dovezených ojetých automobilů. |
| * Podle odhadu Antonína Šípka, ředitele Sdružení automobilového průmyslu, se takto ročně prodá až dvojnásobek počtu nově registrovaných osobních aut; případě ojetých aut tedy ročně změní majitele určitě přes půl milionu vozů. |
