"Prázdniny se ale nijak nevymykají šestiletému průměru, teď v srpnu už zase čísla klesají. Ale je pravda, že jsou vždycky nejhorším obdobím roku, provoz ve špičkách houstne, jezdí nezkušení sváteční řidiči, a hodně se projevuje agresivita šoférů," míní ředitel dopravních policistů.
Jsou Češi méně disciplinovaní než jiné evropské národy?
To je složitější. Myslím, že disciplinovanost souvisí s vymahatelností práva, a v tomhle směru jsme na tom špatně. Úřady ani nestíhají projednávat všechny oznámené případy... Spousta řidičů si připadá do značné míry beztrestně, spoléhá na institut osoby blízké, který je nešťastný - když je nezastavíme hned po přestupku, spousta případů skončí na tom, že se neprokáže, kdo řídil. Hodně lidí toho zneužívá. Teď by se to mělo v rámci novely zákona 361 znovu otevřít. Pomohl by i takzvaný holandský model - provozovatel vozidla bude muset zaplatit pokutu za to, že neví, kdo s jeho autem jel. Když už těch pokut bude víc, přiměje ho to jezdit třeba jinak.
Jak jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi v počtu nehod?
Česko má za poslední tři čtyři roky klesající tendenci v oblasti následků nehod. U jejich počtu máme problém se statistikou, změnila se pravidla v jejich hlášení (nad škodu 100 tisíc korun - pozn. red.), nicméně mrtvých celkově ubývá, byť některý měsíc z průměru vybočí. Ani srovnání s okolími zeměmi nemůže být úplně přesné, protože všude je trochu jinak nastavená legislativa, ale jsme srovnatelní se všemi východoevropskými, postkomunistickými státy. Nicméně v porovnání s Evropou jsme v té nejhorší třetině. Kromě Slovenska, které loni mělo podstatný pokles počtu nehod i mrtvých, protože se výrazně přitvrdily sankce a zpřísnilo se jejich vymáhání.
Takže tvrdší metr funguje?
Zkušenosti ukazují, že ano. V poslední době přitvrdilo ve výši pokut a vůbec přísnosti Rakousko, Německo, i oni mají velké problémy. Agresivita řidičů narůstá i tam, a nehodovost s tím úzce souvisí. Není to tak, že by řidič neznal pravidla, ale chová se agresivněji než by na silnici měl.
To asi souvisí i s nárůstem provozu, ucpanými městy...
Určitě, plus celkový stres řidičů, uspěchaná doba orientovaná na výkon. Když pojedete v sobotu z Brna do Prahy, jste tam v pohodě do dvou hodin, městem projedete bez problémů a nemáte proč být agresivní. Ale když pojedete v pondělí ráno, do Prahy přijedete utahaní, musíte být neustále ve střehu, mnohem víc předjíždět, kolony vás zdrží, jste ve stresu, že už jste měli někde být a začnete jet agresivně, podrážděně, rozzuří vás, když vás někdo předjede. Samozřejmě, řidič by měl být na výši, přizpůsobit se, chovat se ohleduplně, ale kolikrát to nezvládne.
Ale provoz už menší nebude, takže co se s tím dá dělat?
Není to jen hustý provoz, nehodovost souvisí i s kvalitou silniční sítě. Mnohde chybí kvalitní vodorovné značení, tedy ty čáry na silnici, kvalitní značky, orientační cedule, to vše řidiče stresuje. Nejsou označeny problémové zatáčky, místa s překážkami, chybí svodidla, která by když už šofér řízení nezvládne, alespoň by ho zachránila. Je řada nehod, když řidič vyjede mimo silnici, rozbije se o překážku, která tam nemusela být. Naše silnice nejsou odpouštějící. Dostanete smyk, vjedete do příkopu, chvíli v něm jedete a narazíte na betonovou propust, což vás zabije. Přitom ty mohou být řešeny tak, že mají zkosené nájezdy, ne rovné stěny, aby auto "vyskočilo" nahoru, technické řešení na to existuje. Jenže při rekonstrukcích se nevyužívá.
Proč?
Je tady asi celkový nezájem s tím něco dělat, přestože náklady nemohou být o moc vyšší. Musel by se ovšem jinak udělat projekt, musel by to žádat investor, správce komunikace... Ale není to věc policie, i když mně osobně je velmi líto, že takové věci nefungují. Často to skončí na tom, že odborníci něco navrhnou a investor řekne, my na to nemáme. Možná by bylo dobré do toho zainteresovat pojišťovny, které část peněz dávají na prevenci. Kdyby to vydaly na úpravu značení, přechodů pro chodce... Dobře se o bezpečnosti mluví, ale málo se dělá. Policie je represivní prvek, ale prevence se v řadě institucí podceňuje.
Ale represe na silnicích být musí. Už čtyři roky máme bodový systém. Má takový účinek, jak se od něj kdysi očekávalo?
Bodový systém není represivním nástrojem, měl by vychovávat. Zpočátku systém zapůsobil velmi razantně, pak se ovšem rozmělnil, protože jej mnozí, i politici, začali zpochybňovat. Ale výsledky přicházejí - jen v červenci oznámilo ministerstvo dopravy, že kvůli dosažení 12 bodů přišlo o řidičák 700 lidí. Trvalo jistou dobu, než je nasbírali, ale teď budou mimo provoz. A počet vybodovaných se bude zvyšovat.
Je v systému podle vás nějaká zásadní chyba, která by se měla opravit?
Už teď se řeší novela, senátorský návrh snižuje počet bodovaných přestupků ze 44 na 27, a já to vítám. Mnohé jsou nesmyslně obodovány - body musejí být jen za přestupky, které ohrožují bezpečnost provozu, trestat chování, které má přímo za následek vznik nehody. Proč dávat bod za nerozsvícená světla? Nebo za neoprávněné použití majáku oranžové barvy? Když někomu propadne průkaz profesní způsobilosti řidiče, neznamená to, že už neumí řídit a způsobí nehodu. To by se mělo dát pryč a naopak zpřísnit ty důležité.
Třeba vjíždění na železniční přejezd, když blikají světla, nepřipoutání dítěte do sedačky, alkohol by měl být vždy za 7 bodů (nyní je do 0,3 promile za 6 bodů), senátor Žák také navrhuje užitečnou věc, 6 bodů za to, když neposkytnete pomoc raněným při nehodě, a to i když nejste jejími účastníky. Spoustě lidí je jedno, co se na silnici děje. Stát jim tím důrazně řekne, že by si všímat měli.
Pojďme tedy k nehodám. Co je největší chyba, při níž lidé umírají na cestě?
Hlavně rychlost a nezvládnutí auta, motorky, ale i kola; nesprávný způsob jízdy, tedy hlavně předjíždění, je to už léta stejné. Na dalším místě je nedání přednosti v jízdě, ale toho je méně. Možná vás překvapí, že hodně vpředu, co se týče následků, je nepřipoutání bezpečnostními pásy. Tak triviální věc, bez níž by nikdo neměl ani vyjíždět, a má na svědomí spoustu mrtvých.
To jsme zase zpátky u riskování... Před časem se mluvilo o zvýšení rychlostního limitu na některých úsecích dálnic. Jste pro?
Ne. Je to zcela zbytečné. Proč zvyšovat na krátkých úsecích rychlost o 30 km/h na 160? To ani nikam rychleji nedojedete. Nepodporují to ani zkušenosti ze západních zemí - ty, které jsou na tom s nehodovostí nejlépe, jako Švédsko či Dánsko, mají 110 km/h. Výrazně se zlepšila Francie, v posledních letech tam představitelé státu projevili výrazný zájem o bezpečnost provozu, a to dělá hodně. Významní lidé, hlavně politici, by měli jít příkladem. A nepomáhá ani to, když se někteří umělci chlubí v televizi, že jeli 160 a zamávali policistům. Celkové klima je pak nastavené tak, jako že porušování pravidel je neškodná zábava, a ne že může zabíjet.
Někteří lidé argumentují, že v Německu je na dálnicích neomezená rychlost a nehodovost tam není vysoká.
Tak to ale není. Zaprvé, na většině Německa je rychlost omezená na 130, často i 120 km/h, je spousta velkých dálničních křižovatek, kde je pouze 80, takže ve výsledku můžete jet neomezeně jen na několik úsecích. A čísla o nehodovosti vám z hlavy nevysypu, ale rozhodně nejsou nijak příznivá, že by nám mohla být vzorem. Tím by naopak mělo být omezení na 80 v místech připojování přivaděčů na dálnice, na mnohých místech u nás dokonce připojovací pruhy chybí. Na stopce se rozjíždíte do pruhu, kde jedou auta 130 km/h. tak jak to při srážce může dopadnout?
Víc kontrol na silnicích by určitě džungli umravnilo, jenže policie tvrdí, že nemá dost lidí. Nepomohly by automatické kamery a radary plus okamžité řešení přestupků, jak to funguje třeba v Británii?
To jistě ano, ale už před časem se ukázalo, že to u nás neprojde. V Británii jsou všechny křižovatky pod dohledem kamer, které zaznamenají každý přestupek, u nás se spustil ohromný povyk, že je to oko Velkého bratra a nic takového se zavádět nesmí. Tam nikdo legálnost ani potřebu nezpochybňuje. Je to podobné jako s našimi dálničními passaty. Pořád se objevují názory, že je nelegální, jak policisté měří v civilním autě bez označení, překračují rychlost a tak dále... V Německu vás předjede civilní auto, z něj vystrčí ruka stavěcí terčík, vystoupí v civilu dva lidé a prokáží se služebním průkazem, nikdo s nimi nediskutuje a zaplatí pokutu. U nás vás zastaví passat s celou tou světelnou diskotékou, vystoupí uniformovaní policisté a my pořád řešíme, jestli je to legální a jestli je to správně. U nás, když nemá hlídka fotku, skoro se ničeho nedovolá. Na všechno potřebujeme 20 důkazů a 30 záznamů. Kolikrát mám pocit, že se ve správním řízení spíše hledají důkazy, aby se případ odložil, než aby byl přestupek potrestán.
Není problém v tom, že lidé vnímají policisty jako zkorumpovatelné?
Ale ta možnost je přece všude... i na Západě je pár policistů úplatných. Ale celý systém nesmí fungovat na tom, že se bude zpochybňovat práce policie, pak bude celé správní řízení problematické, pomalé a nedůsledné, nikam se nepohneme. Policista tvrdí jednu věc, řidič opak, věc se odloží, protože policista jako úřední osoba nemá váhu... takhle to nemůže být. V Rakousku ani třeba v USA se takhle bavit s policistou nebudete.
