Do konce září tohoto roku zemřelo na českých silnicích 413 lidí. Přestože jde zatím o třetí nejlepší rok v historii dopravních statistik, je to o 43 obětí více než loni. Podle odborníků z BESIPu, Asociace záchranný kruh a Integrovaného záchranného systému by to mohlo být mnohem méně, kdyby se lidé zapojili do první pomoci.
Jenže čeští řidiči příliš obětaví nejsou, jen v první polovině letošního roku zemřelo následkem dopravní nehody, od které viník ujel, sedm lidí. U dopravní nehody navíc zastaví jen jedno z deseti projíždějících aut. „Každá dopravní nehoda je specifická a je osobní tragédií. V každé však může hrát roli někdo, kdo jede kolem a ocitne se tam,“ uvedl Tomáš Neřold z BESIPu.
BESIP proto pořádá kampaň 1/10 - číslo vyjadřuje počet projíždějících řidičů, kteří jsou ochotní u nehody zastavit a pomoci zraněným. Má velký dosah a u Čechů vzbudila pozornost. Více informací je přímo na webových stránkách kampaně, kde najdete i test nebo důležité desatero při poskytování první pomoci.
Proč lidé u nehod nezastavují? „Jednou z odpovědí může být strach, protože lidé nemají především praktické zkušenosti s podáním první pomoci,“ uvedl Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh s tím, že poskytnout první pomoc člověk ze zákona musí.
„Lidé musí u nehody jednak zastavit a jednak dbát na svou vlastní bezpečnost. Každý řidič by měl vědět o tom, jaké má v autě vybavení. Kde má u dopravní nehody zastavit, kde má záchrannou vestu, kde v autě najde výstražný trojúhelník a jak jej složí. Že pokud jde pomoci, má být zbytek jeho posádky v bezpečích za svodidly. A samozřejmě si vzít potřebné rukavice z lékárničky a po cestě ke zraněným vzít do ruky telefon a zavolat první pomoc,“ uvedl Hutta.
Poskytnutím první pomoci je už volání na záchrannou linku 155. „Je potřeba se na pár sekund zamyslet a telefon, kterým voláme záchranáře, nikdy neodkládat. Nezůstanete na pomoc sami. Pamatujte na to, že žádný dotaz operátora nepadá zbytečně,“ apeluje mluvčí pražských záchranářů a operátorka Jana Poštová s tím, že operátoři jsou pro volajícího průvodci i psychická podpora a i laika dokážou zpracovat natolik, aby byla pomoc úspěšná.
Volající, který po nehodě u zraněných pomáhá, by neměl operátorovi sdělovat své domněnky, ale přesně to, co vidí. „Operátor je profesionál. Ví, co má dělat a jak to má dělat, ale udělat to nemůže. Volající jsou jeho ruce a oči,“ doplnila Poštová. Lokalizovat místo nehody řidičům pomůže aplikace Záchranka, která může řidiče i instruovat nebo volajícího přímo propojit s operátory.
Když auto hoří, line se z něj černý dým
Při nehodě vládne stres a řidiče, který zraněným pomáhá, často může přemoci zkratkovité přemýšlení či jednání. „Často se nám stává, že nám lidé hlásí hořící auto. Pokud jde z auta bílý dým, může to být prášek z airbagů nebo voda z chladiče,“ upozornil mluvčí Hasičského záchranného sboru Martin Kavka. Dodal, že pokud volající nevidí černý dým nebo plameny, auto v devadesáti procentech případů nehoří a lidem uvnitř vozu je potřeba pomoci.
Kampaň 1/101/10 - číslo, které symbolizuje neveselou silniční statistiku poslední doby v České republice, podle které pouze jeden člověk z deseti zastaví u dopravní nehody. Projekt 1/10 nadace ONEMANSHOW Foundation si klade za cíl prolomit tabu kolem dopravních nehod a ukázat široké veřejnosti, že zastavit u nehody a pomoci v případě nouze je přirozené, a především doopravdy potřeba! Rádi bychom, aby se číslo 1/10 okamžitě vybavilo každému, kdo se objeví u dopravní nehody a přimělo ho se v těch několika kritických sekundách rozhodnout správně. Chtěli jsme ukázat realitu a emoce spojené s dopravní nehodou a dát jim příklad, jak se v takové situaci zachovat. Zdroj: 1z10.cz |
Obzvláště pro hasiče je klíčový vjezd k nehodě. Nejčastěji totiž bojují s nedostatkem místa pro těžké zásahové vozy, který prodlužuje čas příjezdu k nehodě a může zhoršit následky dopravního střetu.
Od prvního října je platná úprava pravidel, jak se tvoří záchranářská ulička. Nově se řidiči na víceproudých silnicích řadí na pravou stranu, řidiči z levého jízdního pruhu pak zcela doleva. „Vytvořit záchranářskou uličku je povinností podle zákona o silničním provozu. Je důležité ji vytvářet včas - tedy už při příjezdu do kolony. Speciálně na dálnicích je to velmi podstatné,“ apeloval Tomáš Neřold z BESIPu (více o novinkách v zákoně o silničním provozu čtěte zde).
Ministerstvo dopravy se snaží měnit pravidla silničního provozu co nejméně, protože každá změna s sebou nese nějaký čas, který řidiči potřebují, aby jí přivykli. „V tomto případě ovšem nemáme co zkazit, protože dosud řidiči neznali pořádně pravidlo vytváření záchranářské uličky, nevytvářeli ji vůbec nebo včas. Část řidičů to dělá podle našeho starého pravidla a část podle odlišných pravidel v zahraničí. Změna pravidla sjednotí,“ doplnil Neřold.
„Změna zákona přispěla k tomu, že se o záchranářské uličce začalo mluvit. Před úpravou zákona lidé často nevěděli, že se má nějaká ulička tvořit. Doufáme, že nyní se to naučí,“ dodal mluvčí hasičů.
Uličku je třeba držet i po projetí prvních vozů Integrovaného záchranného systému. „Je pravděpodobné, že budou projíždět další auta záchranářů,“ uvedl Kavka a radí zachovat klid. Zbrklé uhýbání řidičů hasičům a záchranářům nepomáhá, protože nedokážou chování řidiče odhadnout. „Vždy je dobré očima vyhledat sanitku, rozblikat světla a dát tak záchranářům najevo, že o nich víme, a pak uhnout,“ doplnila Poštová.
Červená na semaforu není zeď - není důvodem, proč se z místa nehnout a záchranářům průjezd neuvolnit. „Pokud slyšíte houkačky záchranářů nebo hasičů či policie, je potřeba velmi opatrně najet ke straně křižovatky a uvolnit průjezd,“ dodal Kavka.