Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nehody v tunelech začínají strašit řidiče

  19:15aktualizováno  19:15
Za poslední tři dny zahynulo při nehodách v rakouských tunelech nejméně osm osob a mezi rakouskými řidiči opět ožívají smutné vzpomínky na květen 1999, kdy v Tauernském tunelu uhořelo 12 lidí. Hrozí taková tragédie i v Česku? "Silniční tunely u nás nepatří mezi místa s výskytem dopravních nehod a nejsou rizikové," řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Pavel Šváb.

Těšnovský, Strahovský a Letenský v Praze jsou nebo brzy budou podle provozního náměstka pražské Technické správy komunikací Jiřího Sládka vybaveny požární signalizací, videokamerami a dalšími zařízeními. Bezpečnostní opatření mají zabránit podobné nehodě, při které v pondělí v rakouském Gleinalmském tunelu po
srážce vozů uhořelo pět lidí.

"Jsme celkem šťastná země, jelikož tunelů je u nás málo a jsou krátké. Na silnicích je jich 10 a na dálnicích není žádný," uvedl Šváb. Doplnil, že tunely, které by měly vzniknout na budovaných dálnicích, budou dvourourové. Každému směru bude
sloužit oddělený tubus.

Kromě deseti tunelů mimopražských mohou automobilisté používat také čtyři tunely v hlavním městě - kratičký pod Vyšehradem, Těšnovský, Strahovský a Letenský. Strahovský a Těšnovský jsou opatřeny signalizací požáru i únikovými chodbami. "V případě, že v jednom tunelovém tubusu dojde k nehodě nebo požáru, mohou lidé uniknout do druhé tunelové trouby," uvedl Sládek.

Oba tunely jsou navíc sledovány videokamerami. Po rekonstrukci, která začne letos a skončí příští rok, by jimi měl být plně kontrolován i tunel Letenský. V tunelech již je či bude možné používat i mobilní telefony.

Rakouští záchranáři chtějí nyní vždy jednou ročně v každém tunelu absolvovat speciální cvičení a přezkoušet tak nouzové plány. Podle Sládka jsou v případě tragédie připraveny zásahové scénáře i v Praze, kde loni záchranáři trénovali ve Strahovském tunelu. Akce by se měly opakovat.


Rakousko se chystá od nynějška kontrolovat tunely každého půl roku. Pražské podzemní úseky jsou prohlíženy jednou ročně. Hlavní revize se uskutečňuje po čtyřech letech. Přezkoušení zařízení a preventivní kontroly probíhají pravidelně a údržba neustále, řekl Sládek. Pravidelně udržovány jsou podle Švába i silniční tunely.

Rakouští dopravní experti již před dvěma lety spatřovali největší nebezpečí tunelů v neexistenci druhého tubusu a hlasy volající po dobudování druhé roury na všech dálničních tunelech se ozývají i nyní. Některá média navíc připomínají, že vedle
lidského utrpení mají katastrofy v tunelech společné ještě jedno - nikdo se za ně necítí být zodpovědný a stále více se naopak hovoří o "nešťastné shodě okolností".

Diskusi o bezpečnosti rakouských alpských tunelů rozpoutal mohutný požár, který 29. května 1999 zachvátil 6,4 kilometru dlouhý Tauernský tunel na dálnici A10 pod rakouskými Alpami. Nehodu, kterou nakonec nepřežilo 12 lidí (pět Poláků, jeden Řek a po dvou lidech z Belgie, Bosny a Rakouska) zavinil rakouský řidič kamiónu, který nestačil zabrzdit, když vozidla před ním zastavila na semaforu, a narazil do pěti osobních vozů, které doslova slisoval dohromady. Výbuchem benzínu vznikl mnohahodinový požár, v jehož ohnisku vystoupila teplota až na 1300 stupňů Celsia.

Neštěstí tehdy způsobilo tříměsíční přerušení dopravy na nejdůležitější rakouské severo-jižní trase. Loni byl viník odsouzen ke dvěma rokům odnětí svobody. Z toho
si však odseděl jen tři měsíce, zbývajících 21 měsíců byl podmíněný trest. Vyšetřovatelům se totiž nepodařilo zjistit, zda řidič jel tunelem příliš vysokou rychlostí, nebo zda v osudové chvíli podlehl mikrospánku, nevyloučili ani kombinaci obou faktorů. Tentýž tunel byl loni v lednu svědkem nového požáru,
který se ale naštěstí obešel bez obětí na životech.

V dubnu 1995 po hromadné havárii v 6,7 kilometru dlouhém Pfänderském tunelu na dálnici A14 na hranici mezi Rakouskem a Švýcarskem začala hořet čtyři auta poté, co se italský řidič v dvouproudovém tunelu dostal do protisměru. Tříčlenná rodina z
Porůří uhořela. Nehodu zavinil italský řidič.

Pravděpodobně nejtragičtější nehodu zažil v březnu 1999 tunel pod Mont Blankem mezi Francií a Itálií, dlouhý 11,5 kilometru. Při požáru belgického kamiónu zachvátily plameny postupně 33 dalších nákladních aut a kamiónů a při neštěstí zahynulo 39 osob. Tunel je stále uzavřen a jeho otevření se předpokládá koncem letošního roku. Zpráva finanční policie v Lyonu ukázala, že společnost ATMB, která tunel provozuje, investovala do bezpečnostních zařízení minimálně, v porovnání s velkými výnosy z provozu tunelu, a firma byla obviněna z neúmyslného zabití.

Pochybnosti o bezpečnosti tunelů panují nejen v Rakousku. Své si prožila také například Itálie. V listopadu 1993 si hromadná srážka v 600 metrů dlouhém tunelu na dálnici mezi Florencií a Boloňou a následný požár vyžádaly čtyři mrtvé. V březnu 1996 v silničním tunelu u Palerma explodovala cisterna, do které narazil malý autobus. Oheň, který se rozšířil na dalších 19 aut, si vyžádal pět obětí.

Loni zveřejnily Mezinárodní motocyklová federace (FIM) a Mezinárodní turistická federace (AIT) výsledky průzkumu, podle kterých z 25 hojně navštěvovaných tunelů z osmi západních států je třetina z bezpečnostního hlediska v povážlivém stavu nebo nedostatečná. Řada tunelů, převážně italských, se však hodnotit odmítla. Závažné bezpečnostní nedostatky zaznamenal také například francouzský motoristický časopis Auto Plus v osmi velkých francouzských tunelech.

 

 

Rakouští hasiči stojí před Tauernským tunelem. Obrovský žár jim nedovoluje vstoupit dovnitř a pokusit se zachránit lidi uvězněné v automobilech.

Severní okraj Tauernského tunelu, letecký snímek

Policisté a civilisté stojí před severním okrajem Tauernského tunelu, ve kterém vypukl katastrofický požár

Rakouští hasiči vcházejí do Tauernského tunelu, ve kterém vypukl ničivý požár

Obrysy rozpadajícího se nákladního auta v obrovském žáru sálajícím v Tauernském tunelu

Záchranáři prohlížejí stěny tunelu

Autor:






Nejčtenější

Audi A7 Sportback
Nové Audi A7 Sportback umí až do 160 km/h plachtit s vypnutým motorem

Nové Audi A7 Sportback je pořádný kus auta, zcela nová generace přijíždí jen pár měsíců po nové vlajkové lodi značky, limuzíně A8. Pětidveřový fastback z ní...  celý článek

Potašový důl na těžbu kobaltu v americkém Utahu
Kobalt může nabourat velkolepé plány na elektrickou budoucnost aut

Češi se seznámili za posledních několik týdnů dopodrobna s lithiem, tento kov ovšem není jediným, po kterém pasou výrobci akumulátorů. Mnohem větší patálie...  celý článek

Yamaha podle všeho připravuje vstup velkého tříkolového motocyklu na trh....
Motorkáři zbrojí na Miláno, letos ve znamení naháčů a nového GoldWingu

Hlavní novinky motorkářské výstavy EICMA v Miláně letos podle většiny upoutávek přijedou z Japonska. Módní retro vlna pro příští rok nabírá ostřejší a...  celý článek

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Sbírka starých škodovek trutnovského spolku Reincars.
Jejich vášní jsou staré škodovky, nadšenci jich obnovili už tři desítky

Je jich šest a spojuje je láska ke starým škodovkám. Členové trutnovského spolku Reincars dávají desítky let starým automobilům nový život.  celý článek

Další z rubriky

Potašový důl na těžbu kobaltu v americkém Utahu
Kobalt může nabourat velkolepé plány na elektrickou budoucnost aut

Češi se seznámili za posledních několik týdnů dopodrobna s lithiem, tento kov ovšem není jediným, po kterém pasou výrobci akumulátorů. Mnohem větší patálie...  celý článek

Partisan One
Autofotka týdne: Nejdrsnější offroad Partisan je jako z české stavebnice

Pár dobrých věcí naše země v pupku Evropy světu přeci jen dala, jednou z nich je stavebnice Merkur. Juri Postnikov si s ní určitě musel hrát, jinak by ho...  celý článek

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.