Nehody v tunelech začínají strašit řidiče

Za poslední tři dny zahynulo při nehodách v rakouských tunelech nejméně osm osob a mezi rakouskými řidiči opět ožívají smutné vzpomínky na květen 1999, kdy v Tauernském tunelu uhořelo 12 lidí. Hrozí taková tragédie i v Česku? "Silniční tunely u nás nepatří mezi místa s výskytem dopravních nehod a nejsou rizikové," řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Pavel Šváb.

Těšnovský, Strahovský a Letenský v Praze jsou nebo brzy budou podle provozního náměstka pražské Technické správy komunikací Jiřího Sládka vybaveny požární signalizací, videokamerami a dalšími zařízeními. Bezpečnostní opatření mají zabránit podobné nehodě, při které v pondělí v rakouském Gleinalmském tunelu po
srážce vozů uhořelo pět lidí.

"Jsme celkem šťastná země, jelikož tunelů je u nás málo a jsou krátké. Na silnicích je jich 10 a na dálnicích není žádný," uvedl Šváb. Doplnil, že tunely, které by měly vzniknout na budovaných dálnicích, budou dvourourové. Každému směru bude
sloužit oddělený tubus.

Kromě deseti tunelů mimopražských mohou automobilisté používat také čtyři tunely v hlavním městě - kratičký pod Vyšehradem, Těšnovský, Strahovský a Letenský. Strahovský a Těšnovský jsou opatřeny signalizací požáru i únikovými chodbami. "V případě, že v jednom tunelovém tubusu dojde k nehodě nebo požáru, mohou lidé uniknout do druhé tunelové trouby," uvedl Sládek.

Oba tunely jsou navíc sledovány videokamerami. Po rekonstrukci, která začne letos a skončí příští rok, by jimi měl být plně kontrolován i tunel Letenský. V tunelech již je či bude možné používat i mobilní telefony.

Rakouští záchranáři chtějí nyní vždy jednou ročně v každém tunelu absolvovat speciální cvičení a přezkoušet tak nouzové plány. Podle Sládka jsou v případě tragédie připraveny zásahové scénáře i v Praze, kde loni záchranáři trénovali ve Strahovském tunelu. Akce by se měly opakovat.


Rakousko se chystá od nynějška kontrolovat tunely každého půl roku. Pražské podzemní úseky jsou prohlíženy jednou ročně. Hlavní revize se uskutečňuje po čtyřech letech. Přezkoušení zařízení a preventivní kontroly probíhají pravidelně a údržba neustále, řekl Sládek. Pravidelně udržovány jsou podle Švába i silniční tunely.

Rakouští dopravní experti již před dvěma lety spatřovali největší nebezpečí tunelů v neexistenci druhého tubusu a hlasy volající po dobudování druhé roury na všech dálničních tunelech se ozývají i nyní. Některá média navíc připomínají, že vedle
lidského utrpení mají katastrofy v tunelech společné ještě jedno - nikdo se za ně necítí být zodpovědný a stále více se naopak hovoří o "nešťastné shodě okolností".

Diskusi o bezpečnosti rakouských alpských tunelů rozpoutal mohutný požár, který 29. května 1999 zachvátil 6,4 kilometru dlouhý Tauernský tunel na dálnici A10 pod rakouskými Alpami. Nehodu, kterou nakonec nepřežilo 12 lidí (pět Poláků, jeden Řek a po dvou lidech z Belgie, Bosny a Rakouska) zavinil rakouský řidič kamiónu, který nestačil zabrzdit, když vozidla před ním zastavila na semaforu, a narazil do pěti osobních vozů, které doslova slisoval dohromady. Výbuchem benzínu vznikl mnohahodinový požár, v jehož ohnisku vystoupila teplota až na 1300 stupňů Celsia.

Neštěstí tehdy způsobilo tříměsíční přerušení dopravy na nejdůležitější rakouské severo-jižní trase. Loni byl viník odsouzen ke dvěma rokům odnětí svobody. Z toho
si však odseděl jen tři měsíce, zbývajících 21 měsíců byl podmíněný trest. Vyšetřovatelům se totiž nepodařilo zjistit, zda řidič jel tunelem příliš vysokou rychlostí, nebo zda v osudové chvíli podlehl mikrospánku, nevyloučili ani kombinaci obou faktorů. Tentýž tunel byl loni v lednu svědkem nového požáru,
který se ale naštěstí obešel bez obětí na životech.

V dubnu 1995 po hromadné havárii v 6,7 kilometru dlouhém Pfänderském tunelu na dálnici A14 na hranici mezi Rakouskem a Švýcarskem začala hořet čtyři auta poté, co se italský řidič v dvouproudovém tunelu dostal do protisměru. Tříčlenná rodina z
Porůří uhořela. Nehodu zavinil italský řidič.

Pravděpodobně nejtragičtější nehodu zažil v březnu 1999 tunel pod Mont Blankem mezi Francií a Itálií, dlouhý 11,5 kilometru. Při požáru belgického kamiónu zachvátily plameny postupně 33 dalších nákladních aut a kamiónů a při neštěstí zahynulo 39 osob. Tunel je stále uzavřen a jeho otevření se předpokládá koncem letošního roku. Zpráva finanční policie v Lyonu ukázala, že společnost ATMB, která tunel provozuje, investovala do bezpečnostních zařízení minimálně, v porovnání s velkými výnosy z provozu tunelu, a firma byla obviněna z neúmyslného zabití.

Pochybnosti o bezpečnosti tunelů panují nejen v Rakousku. Své si prožila také například Itálie. V listopadu 1993 si hromadná srážka v 600 metrů dlouhém tunelu na dálnici mezi Florencií a Boloňou a následný požár vyžádaly čtyři mrtvé. V březnu 1996 v silničním tunelu u Palerma explodovala cisterna, do které narazil malý autobus. Oheň, který se rozšířil na dalších 19 aut, si vyžádal pět obětí.

Loni zveřejnily Mezinárodní motocyklová federace (FIM) a Mezinárodní turistická federace (AIT) výsledky průzkumu, podle kterých z 25 hojně navštěvovaných tunelů z osmi západních států je třetina z bezpečnostního hlediska v povážlivém stavu nebo nedostatečná. Řada tunelů, převážně italských, se však hodnotit odmítla. Závažné bezpečnostní nedostatky zaznamenal také například francouzský motoristický časopis Auto Plus v osmi velkých francouzských tunelech.

 

 

Rakouští hasiči stojí před Tauernským tunelem. Obrovský žár jim nedovoluje vstoupit dovnitř a pokusit se zachránit lidi uvězněné v automobilech.

Severní okraj Tauernského tunelu, letecký snímek

Policisté a civilisté stojí před severním okrajem Tauernského tunelu, ve kterém vypukl katastrofický požár

Rakouští hasiči vcházejí do Tauernského tunelu, ve kterém vypukl ničivý požár

Obrysy rozpadajícího se nákladního auta v obrovském žáru sálajícím v Tauernském tunelu

Záchranáři prohlížejí stěny tunelu