Nehody zabíjí víc než infarkt

Každý Evropan mladší padesáti let má dnes větší "šanci", že zemře při automobilové nehodě spíš než na rakovinu či srdeční chorobu. Evropská unie si proto vytyčila ambiciózní plán: do roku 2010 snížit počet obětí na polovinu.

Čtěte: Profesionálové za volantem, nebo piráti silnic?

Ročně umírá na silnicích v Evropě přes 50 tisíc lidí a téměř dva miliony utrpí zranění.
Hrozivé statistiky se rozhodl zvrátit někdejší automobilový závodník, dnes finský europoslanec Ari Vatanen.

"Je to naše politická zodpovědnost, jediný mrtvý na silnici není přijatelný," říká.

Vatanenův dokument, který schválila drtivá většina členů europarlamentu, vyzývá Evropskou komisi, aby sjednotila dopravní značení v členských zemích.

Řidiči by měli mít jeden evropský řidičský průkaz, který umožní lepší kontrolu přestupků.

Mrtví na silnicích Evropy (na milion obyvatel)
Švédsko	59
Velká Británie	62
Finsko	73
Německo	80
Rakousko	114
Slovensko	120
Maďarsko	130
Česká republika	141
Řecko	147
Lotyšsko	210
Zdroj: Eurostat, rok 2003, vybrané země

"Také přeshraniční stíhání porušování dopravních pravidel je zcela nedostatečné. Neexistuje jednotný systém, který by umožnil úřadům jedné země potrestat viníka z jiné země. To je třeba změnit," upozorňuje třiapadesátiletý Vatanen, trojnásobný vítěz rallye Paříž-Dakar a světový šampion v rallye v roce 1981.

Řidiči by si také měli osvěžovat své znalosti a podstupovat průběžné zkoušky s důrazem na rizikové skupiny, jako jsou starší lidé či přistěhovalci neznalí evropských pravidel.

Protože za řadu smrtelných nehod může alkohol v krvi řidiče, Vatanen navrhuje, aby maximální povolený limit byl 0,5 promile. Například v Irsku je to 0,8 promile.

"Pokud každý členský stát sníží počty obětí na úroveň Británie a Švédska, jejichž statistiky jsou nejméně hrozivé, celkové počty mrtvých by klesly o 17 tisíc ročně," říká bývalý závodník, který v osmi letech ztratil otce právě při automobilové nehodě.

Větší bezpečnosti na silnicích podle Vatanena pomůže také širší využití nových technologií. "Auta by měla být vybavena signálem připomínajícím, že se každý musí připoutat. Stejně důležitá je elektronická kontrola stability vozu a především pak omezovače rychlosti," říká Vatanen.

Podle švédské studie by totiž důsledné dodržování rychlosti snížilo smutnou statistiku až o čtyřicet procent. Zatím se však v Unii neschyluje k tomu, že by se po celé Evropě zavedly stejné limity rychlosti, ačkoli Brusel se o to pokoušel. Naopak Rakousko od jara zkušebně povolí na některých svých dálnicích nejvyšší rychlost 160 kilometrů za hodinu, oproti dnes povolené stotřicítce. Slibuje si od toho větší plynulost provozu.

Čtěte: Profesionálové za volantem, nebo piráti silnic?