Je maska účinná? Má smysl použít ji při případném teroristickém útoku?
Maska má smysl jen za předpokladu, že člověk předem o útoku ví a má ji ve chvíli útoku na sobě. Masky fungují jen tehdy, pokud jsou správně nasazeny. Slouží jen k překonání zamořeného prostoru.
Pro koho jsou automaticky zabezpečeny prostředky individuální ochrany?
Pro děti od narození do ukončení školní docházky a osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ostatní osoby si mohou ochranné prostředky koupit ve specializovaných prodejnách (jejich seznam je na internetových stránkách ministerstva vnitra).
Co dělat, když nemám k dispozici ochranné prostředky?
Je možné použít improvizované prostředky osobní ochrany. Jejich popis je také na stránkách ministerstva vnitra a v příručce Pro případ ohrožení.
Pozná se nějak, že v prostředí jsou chemické nebo bakteriologické látky?
Odpověď je obtížná. Signálem by byl nejspíš až větší počet nemocných v ordinacích lékařů. Jaké by měli příznaky, záleží na typu použité infekční nebo chemické látky. Některé způsobují zvracení, nevolnost, u jiných se působení projeví na pokožce. V každém případě v době, kdy se objeví první příznaky, je už na ochranu pozdě.
Je technicky obtížné provést útok chemickými nebo biologickými zbraněmi?
Odborníci se shodují, že obtížnější je použít biologické zbraně. Vyžaduje to odborné vědecké znalosti a složitější technologii: mít k dispozici kmeny infekčních bakterií, virů, možnost vyrábět je ve velkém a vyvinout způsob, jak je rozprášit do ovzduší ve formě aerosolu, který by lidé vdechli. Naproti tomu provést takový atentát, jako byl nejznámější útok nervovým plynem sarin, který použila japonská sekta Óm šinrikjó v roce 1995 v tokijském metru, není technicky obtížné.
Je chemický útok nebezpečnější než biologický?
Biologický útok je obtížněji proveditelný, ale byl by bezpochyby nebezpečnější. Člověk nakažený neštovicemi by například mohl nakazit desítky dalších osob. Epidemie by se šířila jako lesní požár. Naproti tomu chemický útok by si vyžádal oběti jen v prostoru použití. Odborníci říkají, že psychologický vliv na veřejnost by byl u biologických zbraní bezpochyby větší než u chemických. Zároveň ujišťují, že biologické zbraně mohou v případě použití přinést určitý počet obětí, ale nikoliv rozsáhlou epidemii.
(zpracováno podle www.doctissimo.fr a mvcr.cz)
Maska má smysl jen za předpokladu, že člověk předem o útoku ví a má ji ve chvíli útoku na sobě. Masky fungují jen tehdy, pokud jsou správně nasazeny. Slouží jen k překonání zamořeného prostoru.
Pro koho jsou automaticky zabezpečeny prostředky individuální ochrany?
Pro děti od narození do ukončení školní docházky a osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Ostatní osoby si mohou ochranné prostředky koupit ve specializovaných prodejnách (jejich seznam je na internetových stránkách ministerstva vnitra).
Co dělat, když nemám k dispozici ochranné prostředky?
Je možné použít improvizované prostředky osobní ochrany. Jejich popis je také na stránkách ministerstva vnitra a v příručce Pro případ ohrožení.
Pozná se nějak, že v prostředí jsou chemické nebo bakteriologické látky?
Odpověď je obtížná. Signálem by byl nejspíš až větší počet nemocných v ordinacích lékařů. Jaké by měli příznaky, záleží na typu použité infekční nebo chemické látky. Některé způsobují zvracení, nevolnost, u jiných se působení projeví na pokožce. V každém případě v době, kdy se objeví první příznaky, je už na ochranu pozdě.
Je technicky obtížné provést útok chemickými nebo biologickými zbraněmi?
Odborníci se shodují, že obtížnější je použít biologické zbraně. Vyžaduje to odborné vědecké znalosti a složitější technologii: mít k dispozici kmeny infekčních bakterií, virů, možnost vyrábět je ve velkém a vyvinout způsob, jak je rozprášit do ovzduší ve formě aerosolu, který by lidé vdechli. Naproti tomu provést takový atentát, jako byl nejznámější útok nervovým plynem sarin, který použila japonská sekta Óm šinrikjó v roce 1995 v tokijském metru, není technicky obtížné.
Je chemický útok nebezpečnější než biologický?
Biologický útok je obtížněji proveditelný, ale byl by bezpochyby nebezpečnější. Člověk nakažený neštovicemi by například mohl nakazit desítky dalších osob. Epidemie by se šířila jako lesní požár. Naproti tomu chemický útok by si vyžádal oběti jen v prostoru použití. Odborníci říkají, že psychologický vliv na veřejnost by byl u biologických zbraní bezpochyby větší než u chemických. Zároveň ujišťují, že biologické zbraně mohou v případě použití přinést určitý počet obětí, ale nikoliv rozsáhlou epidemii.
(zpracováno podle www.doctissimo.fr a mvcr.cz)
